Londýn - Britové schválili zveřejnění části důvěrné konverzace týkající se války v Iráku mezi bývalým britským premiérem Tonym Blairem a někdejším americkým prezidentem Georgem Bushem mladším.
Mělo by jít o dopisy i záznamy soukromých rozhovorů, které předcházely invazi do Iráku v roce 2003. Jak poznamenala agentura AP, část z rozhovorů nicméně zůstane na žádost britské vlády i nadále utajena.
Britové celou záležitost vyšetřují kvůli podezření, že Blair Bushovi slíbil podporu s vojenskou akcí dlouho předtím, než to schválil britský parlament i než to řešilo mezinárodní společenství.
Zveřejnění zprávy komise vyšetřující okolnosti irácké války v březnu 2003 bylo již několikrát odloženo právě kvůli sporům ohledně zahrnutí důvěrných materiálů.
Ve čtvrtek šéf komise John Chilcot potvrdil, že se jim podařilo s vládou dosáhnout dohody ohledně zveřejněných dokumentů. Na veřejnost by se tak měly dostat "základní informace a vybrané citáty" z důvěrných konverzací Bushe a Blaira. Jak Chilcot dodal, žádný z materiálů nebude "odrážet názory prezidenta Bushe".
Kdy přesně by mohla být zpráva zveřejněna, zůstává ale i nadále nejasné. "Komise má v úmyslu předat zprávu premiérovi, co nejdříve to bude možné," uvedl k tomu Chilcot bez stanovení jakéhokoli data.
Mezi důvěrnými materiály má být podle agentury AFP mimo jiné asi 25 dokumentů, které tehdejší britský premiér adresoval Georgi Bushovi mladšímu, a také 130 nahrávek jejich konverzací.
Blair: Nejednal bych jinak
Války v Iráku se v letech 2003 až 2009 zúčastnilo asi 45 000 britských vojáků, 179 z nich tam přišlo o život. Invaze Británii hluboce rozdělila a vyvolala v zemi rozsáhlé demonstrace. Několik ministrů kvůli ní odstoupilo, zcela zastínila poslední roky Blairova mandátu a dodnes bývá u veřejnosti tématem bouřlivých konverzací.
Bývalý britský premiér před Chilcotovou komisí několikrát vypovídal. Válku tehdy jednoznačně obhajoval a zdůrazňoval, že by ani při pohledu zpět nejednal jinak, přestože se v Iráku nenašly zbraně hromadného ničení označované za hlavní důvod invaze. Popřel, že by už při setkání s bývalým americkým prezidentem v dubnu 2002 v Crawfordu slíbil Američanům podporu pro vojenskou akci.
I když prý v létě 2002 řekl Bushovi, že Britové budou s Američany "bok po boku", přiměl ho údajně, aby se nejdříve snažil získat pro invazi podporu OSN. Kritici nicméně tvrdí, že Bush rozhodl o válce dlouho před tím, než se diplomatická jednání v OSN o Iráku dostala do slepé uličky, a že ho Blair podporoval rovněž bez ohledu na výsledek těchto jednání.
