Bili mě, pak hrozili zastřelením. Ukrajinský novinář popisuje, jak ho zatkli Rusové

Martin Novák Martin Novák
16. 8. 2022 5:30
Bití, vyhrožování zastřelením a psychický nátlak. Ruští okupanti zatkli známého třiačtyřicetiletého ukrajinského novináře Oleha Baturina z města Kachovka v Chersonské oblasti hned v prvních dnech invaze. V rozhovoru pro Aktálně.cz popisuje začátek války, své uvěznění a také to, jak vidí budoucnost bojů na jihu Ukrajiny.
Oleh Baturin
Oleh Baturin | Foto: Facebook Oleha Baturina

Jak pro vás začala invaze? Jak a kdy přišli Rusové do vašeho města Kachovka v Chersonské oblasti?

V pět hodin ráno 24. února mě vzbudily silné výbuchy. Sledovali jsme sociální sítě a bylo nám jasné, že začala válka. Kolem devátého hodiny jsme se dozvěděli, že ty exploze byly třináct kilometrů od našeho domu. Rusové bombardovali stanoviště protiletecké obrany v sousedním městě Nova Kachovka. Úplně ho zničili.

Ráno jsme pak slyšeli o dlouhých ruských kolonách projíždějících Chersonskou oblastí. Měli jsme zprávy z různých míst, všude lidé hlásili dlouhé kolony ruské vojenské techniky. Ještě ten den Rusové obsadili vodní elektrárnu v Nové Kachovce a ve městě Tavrijsk Severokrymský kanál, kterým se přivádí voda z řeky Dněpr na Krym. Už kolem poledne jsme byli v Kachovce obklíčeni ze všech stran, vlastně celá Chersonská oblast na levém břehu Dněpru.

Mapa ukazuje část Chersonské oblasti na levém (východním) břehu řeky Dněpr. Ta je pro Rusy klíčová.
Mapa ukazuje část Chersonské oblasti na levém (východním) břehu řeky Dněpr. Ta je pro Rusy klíčová. | Foto: War maps

Rozhodli jsme se, že se nepokusíme odjet, v tu chvíli už to ani nebylo možné. Nebylo jasné, kam se vůbec dá dostat a co je ještě pod kontrolou Ukrajiny. Neznali jsme situaci v Mykolajivu nebo Oděse, nevěděli jsme, jestli je tam ještě bezpečno. Ale rozhodli jsme se pro každý případ co nejrychleji jet k čerpací stanici a vzít plnou nádrž benzinu, protože nám bylo jasné, že to v následujících dnech bude problém. Rusové v prvních dnech okupace obsadili Novou Kachovku a Tavrijsk. Do Kachovky, kde jsem žil, v prvních dnech nevstoupili. Přišli až osmého března.

Následovalo vaše zatčení. To probíhalo jak?

12. března v pět odpoledne mě obstoupili na autobusové zastávce a zatkli. Rusové mě převezli do Nové Kachovky a ještě ten večer poprvé vyslýchali. To se pak opakovalo dalších osm dní.

Bili vás?

První večer ano, ten byl těžký. Bili mě a sprostě uráželi. Pak mě převezli do Chersonu, kde bití a fyzické týrání ustalo, ale snažili se mě zlomit psychicky. Vyhrožovali, že mě zabijí, že mě odvezou někam na pole a zastřelí. Neměl jsem důvod jim nevěřit. Mohli se mnou udělat, co chtěli. Záměrně mě nechávali v nejistotě. Osobně je pro mě těžké říci, co bylo horší - zda fyzické násilí, nebo psychický teror. Po bití nebo mučení vás bolí část těla, při psychickém nátlaku jste v neustálém stresu. Dostával jsem málo jídla a vody, nemohl jsem se umýt nebo převléct.

Pak vás ale Rusové propustili. Zdůvodnili vám to nějak?

Přesně mi to neřekli. Ale podle mého názoru mě chtěli zatčením hlavně zastrašit a zkusit, jestli bych jim nemohl jít na ruku. S lidmi, které zatkli později po mně, už natáčeli propagandistická videa. Se mnou ještě neměli jasno, co chtějí dělat, a patrně je v tu chvíli někteří lidé zajímali víc. Ale řekli mi, abych zůstal doma a čekal na další instrukce. Když jsem odjel z okupované oblasti na území pod kontrolou Ukrajiny, dozvěděl jsem se, že na mě vydali zatykač.

Měli Rusové seznamy lidí, které chtěli zatknout?

Ze začátku a v době, kdy zatkli mě, myslím takové seznamy ještě neměli. Spíš měli vágní instrukce pozatýkat ty, kteří se jim zdáli nebezpeční nebo podezřelí. Ale věděli třeba, kde v kterých místech žijí bývalí armádní důstojníci. Až ke konci března měli seznamy politických činitelů, členů teritoriální domobrany a dalších důležitých lidí. V Kachovce Rusům padly do rukou údaje o všech obyvatelích, když obsadili budovu městské rady a sídlo starosty.

V poslední době přibývá zpráv, že v okupované Chersonské oblasti provádějí ukrajinští partyzáni záškodnické akce. Máte podrobné zprávy, jaká je tam situace?

Ano, jsou tam partyzáni, kteří útočí na ruské vojáky a místní kolaboranty. Ale co je podstatné: okupanti nemají podporu mezi lidmi. Naprostá a jasná většina obyvatel Chersonské oblasti chce žít na Ukrajině, odmítá ruskou okupaci a tvrzení, že je Rusové přišli osvobodit.

Na začátku okupace jste mohli vidět, jak lidé demonstrují v ulicích, což ale později ustalo, protože to bylo příliš nebezpečné. Okupační správa ale nemá žádnou podporu. Lidé se snaží pomáhat, jak mohou, například informují ukrajinskou armádu o postavení ruských vojáků.

Rusové hned v prvních hodinách okupace obsadili vodní elektrárnu v Nové Kachovce. Je tedy jejich hlavním důvodem okupace Chersonské oblasti zajištění vody pro anektovaný Krym?

Chersonskou oblast potřebují z několika důvodů: jako zdroj vody pro Krym, dále je to pak úrodná zemědělská půda pro obilí, ovoce a zeleninu. A také pro Rusy představuje součást pozemního spojení, které chtěli původně udělat z Donbasu přes Mykolajiv a Oděsu až do Podněstří a podél celého Černého moře.

Takové byly původní ruské maximalistické cíle, ale když zjistili, že to nebude tak snadné a že Ukrajina bude klást odpor, tak si ponechali jen ty cíle, které jsou pro ně opravdu nejdůležitější. Skutečně si myslím, že voda pro Krym mezi ně patří. Proto očekávám, že v Chersonské oblasti na levém břehu Dněpru se Rusové budou tvrdě bránit a snažit se tohle území držet, dokud to půjde.

Video: Důchodce v Buči sám zaútočil na Rusy

Video: Aktuálně.cz, Rádio Svobodná Evropa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

Česko získá 2,7 miliardy korun od USA na modernizaci armády nebo kybernetickou ochranu

Česko dostane od Spojených států podporu 106 milionů dolarů, tedy zhruba 2,7 miliardy korun, na modernizaci armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu. Schválil to americký Kongres, sdělilo české ministerstvo obrany a americké velvyslanectví v Praze.

Sto milionů dolarů půjde z amerického programu Zahraničního vojenského financování jako součást Kongresem schváleného druhého balíčku pomoci Ukrajině. Šest milionů dolarů z Fondu pro čelení ruskému vlivu podpoří vybudování týmů kybernetické ochrany, které vzniknou v české armádě, uvedlo ministerstvo.

"Dar vnímáme právě jako výraz uznání za to, jak Česko od začátku konfliktu Ukrajině pomáhá a jak zodpovědně se stavíme k bezpečnosti své a našich spojenců," řekla ministryně obrany Jana Černochová.

Zdroj: ČTK
před 11 minutami

Ekonomická nálada v EU i eurozóně se v září dále zhoršila

Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dál zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).

Důvěra se snížila ve všech sektorech ekonomiky, včetně průmyslu, služeb a maloobchodu, a mezi spotřebiteli. Na vině je hlavně růst inflačních očekávání.

V samotné eurozóně se index v září snížil o 3,6 bodu na 93,7 bodu. Analytici podle agentury Reuters očekávali pokles indexu na 95 bodů.

Důvěra domácnosti v EU se snížila o 3,5 bodu na rekordní minimum minus 29,9 bodu. Na rekordním minimu byla i důvěra v eurozóně, kde klesla o 3,8 bodu na minus 28,8 bodu. Spotřebitelé očekávají v příštích měsících zhoršení finanční situace a předpokládají omezení plánů na velké nákupy.

Inflační očekávání po poklesu v předchozích měsících ve všech sledovaných sektorech rostla. Evropská centrální banka (ECB) přitom slíbila, že bude bojovat proti růstu cen zvyšováním úrokových sazeb.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Odbory chtějí pro zdravotníky navýšení tarifů od ledna o 15 procent. Vyzvaly k tomu v dopise vládu

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyzvaly v otevřeném dopise vládu ke zvýšení tarifních platů pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách od příštího roku o 15 procent, žádají schůzku. O potřebnou částku je podle nich třeba navýšit úhradovou vyhlášku, která rozděluje peníze z veřejného zdravotního pojištění, uvedli ve čtvrtek zástupci odborů na tiskové konferenci. Navýšení o 15 procent by podle předsedy Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů Martina Engela stálo asi 11 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí uvedl, že vláda s navýšením tarifů kromě policistů, vojáků a hasičů nepočítá.

"V současné době se v mnoha nemocnicích uzavírají různá oddělení, nedostatek zdravotníků graduje," uvedla předsedkyně svazu Dagmar Žitníková. Problémy jsou podle ní zejména v regionálních nemocnicích, například na dětských nebo porodních odděleních. "V českých nemocnicích je znovu skoro 1300 pacientů s covidem-19," dodala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy