Bili mě, pak hrozili zastřelením. Ukrajinský novinář popisuje, jak ho zatkli Rusové

Martin Novák Martin Novák
16. 8. 2022 5:30
Bití, vyhrožování zastřelením a psychický nátlak. Ruští okupanti zatkli známého třiačtyřicetiletého ukrajinského novináře Oleha Baturina z města Kachovka v Chersonské oblasti hned v prvních dnech invaze. V rozhovoru pro Aktálně.cz popisuje začátek války, své uvěznění a také to, jak vidí budoucnost bojů na jihu Ukrajiny.
Oleh Baturin
Oleh Baturin | Foto: Facebook Oleha Baturina

Jak pro vás začala invaze? Jak a kdy přišli Rusové do vašeho města Kachovka v Chersonské oblasti?

V pět hodin ráno 24. února mě vzbudily silné výbuchy. Sledovali jsme sociální sítě a bylo nám jasné, že začala válka. Kolem devátého hodiny jsme se dozvěděli, že ty exploze byly třináct kilometrů od našeho domu. Rusové bombardovali stanoviště protiletecké obrany v sousedním městě Nova Kachovka. Úplně ho zničili.

Ráno jsme pak slyšeli o dlouhých ruských kolonách projíždějících Chersonskou oblastí. Měli jsme zprávy z různých míst, všude lidé hlásili dlouhé kolony ruské vojenské techniky. Ještě ten den Rusové obsadili vodní elektrárnu v Nové Kachovce a ve městě Tavrijsk Severokrymský kanál, kterým se přivádí voda z řeky Dněpr na Krym. Už kolem poledne jsme byli v Kachovce obklíčeni ze všech stran, vlastně celá Chersonská oblast na levém břehu Dněpru.

Mapa ukazuje část Chersonské oblasti na levém (východním) břehu řeky Dněpr. Ta je pro Rusy klíčová.
Mapa ukazuje část Chersonské oblasti na levém (východním) břehu řeky Dněpr. Ta je pro Rusy klíčová. | Foto: War maps

Rozhodli jsme se, že se nepokusíme odjet, v tu chvíli už to ani nebylo možné. Nebylo jasné, kam se vůbec dá dostat a co je ještě pod kontrolou Ukrajiny. Neznali jsme situaci v Mykolajivu nebo Oděse, nevěděli jsme, jestli je tam ještě bezpečno. Ale rozhodli jsme se pro každý případ co nejrychleji jet k čerpací stanici a vzít plnou nádrž benzinu, protože nám bylo jasné, že to v následujících dnech bude problém. Rusové v prvních dnech okupace obsadili Novou Kachovku a Tavrijsk. Do Kachovky, kde jsem žil, v prvních dnech nevstoupili. Přišli až osmého března.

Následovalo vaše zatčení. To probíhalo jak?

12. března v pět odpoledne mě obstoupili na autobusové zastávce a zatkli. Rusové mě převezli do Nové Kachovky a ještě ten večer poprvé vyslýchali. To se pak opakovalo dalších osm dní.

Bili vás?

První večer ano, ten byl těžký. Bili mě a sprostě uráželi. Pak mě převezli do Chersonu, kde bití a fyzické týrání ustalo, ale snažili se mě zlomit psychicky. Vyhrožovali, že mě zabijí, že mě odvezou někam na pole a zastřelí. Neměl jsem důvod jim nevěřit. Mohli se mnou udělat, co chtěli. Záměrně mě nechávali v nejistotě. Osobně je pro mě těžké říci, co bylo horší - zda fyzické násilí, nebo psychický teror. Po bití nebo mučení vás bolí část těla, při psychickém nátlaku jste v neustálém stresu. Dostával jsem málo jídla a vody, nemohl jsem se umýt nebo převléct.

Pak vás ale Rusové propustili. Zdůvodnili vám to nějak?

Přesně mi to neřekli. Ale podle mého názoru mě chtěli zatčením hlavně zastrašit a zkusit, jestli bych jim nemohl jít na ruku. S lidmi, které zatkli později po mně, už natáčeli propagandistická videa. Se mnou ještě neměli jasno, co chtějí dělat, a patrně je v tu chvíli někteří lidé zajímali víc. Ale řekli mi, abych zůstal doma a čekal na další instrukce. Když jsem odjel z okupované oblasti na území pod kontrolou Ukrajiny, dozvěděl jsem se, že na mě vydali zatykač.

Měli Rusové seznamy lidí, které chtěli zatknout?

Ze začátku a v době, kdy zatkli mě, myslím takové seznamy ještě neměli. Spíš měli vágní instrukce pozatýkat ty, kteří se jim zdáli nebezpeční nebo podezřelí. Ale věděli třeba, kde v kterých místech žijí bývalí armádní důstojníci. Až ke konci března měli seznamy politických činitelů, členů teritoriální domobrany a dalších důležitých lidí. V Kachovce Rusům padly do rukou údaje o všech obyvatelích, když obsadili budovu městské rady a sídlo starosty.

V poslední době přibývá zpráv, že v okupované Chersonské oblasti provádějí ukrajinští partyzáni záškodnické akce. Máte podrobné zprávy, jaká je tam situace?

Ano, jsou tam partyzáni, kteří útočí na ruské vojáky a místní kolaboranty. Ale co je podstatné: okupanti nemají podporu mezi lidmi. Naprostá a jasná většina obyvatel Chersonské oblasti chce žít na Ukrajině, odmítá ruskou okupaci a tvrzení, že je Rusové přišli osvobodit.

Na začátku okupace jste mohli vidět, jak lidé demonstrují v ulicích, což ale později ustalo, protože to bylo příliš nebezpečné. Okupační správa ale nemá žádnou podporu. Lidé se snaží pomáhat, jak mohou, například informují ukrajinskou armádu o postavení ruských vojáků.

Rusové hned v prvních hodinách okupace obsadili vodní elektrárnu v Nové Kachovce. Je tedy jejich hlavním důvodem okupace Chersonské oblasti zajištění vody pro anektovaný Krym?

Chersonskou oblast potřebují z několika důvodů: jako zdroj vody pro Krym, dále je to pak úrodná zemědělská půda pro obilí, ovoce a zeleninu. A také pro Rusy představuje součást pozemního spojení, které chtěli původně udělat z Donbasu přes Mykolajiv a Oděsu až do Podněstří a podél celého Černého moře.

Takové byly původní ruské maximalistické cíle, ale když zjistili, že to nebude tak snadné a že Ukrajina bude klást odpor, tak si ponechali jen ty cíle, které jsou pro ně opravdu nejdůležitější. Skutečně si myslím, že voda pro Krym mezi ně patří. Proto očekávám, že v Chersonské oblasti na levém břehu Dněpru se Rusové budou tvrdě bránit a snažit se tohle území držet, dokud to půjde.

Video: Důchodce v Buči sám zaútočil na Rusy

Video: Aktuálně.cz, Rádio Svobodná Evropa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

Senátor Zdeněk Hraba končí ve STAN, nesouhlasí se směřováním hnutí

Senátor Zdeněk Hraba se rozhodl ukončit členství ve STAN. Vládní hnutí se podle něj posunulo od hájení zájmů a řešení problémů běžných lidí k prosazování postojů v podstatě opačných, k aktivistické politice, napsal v úterý na Twitteru. Už nadále nechce nést zodpovědnost za "přešlapy a sporné kroky" jiných reprezentantů STAN, které nemůže nijak ovlivnit. Do jiné strany ani hnutí nepřestupuje. Předseda STAN Vít Rakušan sdělil, že Hrabův odchod je vyústěním procesu, kdy se jeho názory postupně vzdalovaly pozicím hnutí. Pro obě strany je čistým řešením, uvedl.

Hraba je předsedou senátní komise pro ústavu, do horní parlamentní komory byl zvolen za STAN v roce 2018 v obvodu Benešov. V úterý napsal, že hnutí mu bylo sympatické tím, že řešilo skutečné problémy lidí "na nejnižší a nejdůležitější úrovni, na městech a v obcích". To se ale začalo měnit. "Postupně však do hnutí začali přicházet noví lidé, nové pohledy, nové zkušenosti s novými kolegy v hnutí. To bylo znásobeno mnohdy nepřijatelnými nápady prosazovanými koaličním partnerem hnutí, tedy Piráty. A některé viditelné tváře pak začaly být pirátštější než sami Piráti," míní. STAN se podle něj - až na četné výjimky - posunulo od pragmatické politiky pro normální lidi, kteří mají rádi a preferují svůj suverénní stát, národ, domov a rodinu, k aktivistické politice.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Firma, která čelila kritice za práci na běloruské železnici, vypověděla zakázky

Společnost AŽD Praha opustila běloruskou železnici. Firma vypověděla nájemní smlouvy ke svým tamním zakázkám a prodala zásoby. V Bělorusku by zároveň neměl být žádný její zaměstnanec. Společnost o tom dnes informovala na twitteru.

Firma čelila v minulých dnech kritice za svou práci na běloruské železnici. Iniciativa Společenství běloruských železničářů na sociální síti telegram uvedla, že ve dvou stanicích v běloruském Homelu byl uveden do provozu zabezpečovací systém právě od společnosti AŽD. Železniční uzel v Homelu údajně využívali Rusové pro převoz své vojenské techniky, kterou používají v konfliktu na Ukrajině. AŽD Praha k tomu v předchozích týdnech napsala, že šlo jen o nejnutnější práce pro zajištění bezpečnosti provozu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy