Nesázejte na to, zní odpověď amerických politologů a komentátorů. Trump je výjimečný úkaz a volby 2020 se konají v bezprecedentně nepřehledné politické situaci se spoustou neznámých.
Už celé léto Trump za Bidenem zaostává v průzkumech v rozmezí sedmi až devíti procentních bodů. To je manko, které ve srovnatelné chvíli kampaně v roce 1992 dělilo Bushe od Clintona. A Trump prohrává, i když o něco méně, také v klíčových státech, jako jsou především Michigan, Wisconsin a Pensylvánie.
Jenže američtí komentátoři vesměs upozorňují, že Bidenovo vedení je velmi křehké. Nikdy před tím v moderní historii USA nebylo ve hře najednou tolik mimořádných faktorů. Prvním z nich jsou už samotné průzkumy veřejného mínění. Po zkušenosti z roku 2016, kde v trojici výše zmíněných států vedla demokratka Hillary Clintonová, ale ve všech pak zvítězil Trump, se analytici už bojí vyvozovat z průzkumů konečné výsledky.
Celý americký volební rok 2020 navíc připomíná jízdu na politické horské dráze. Uplynulý víkend, který si Američané prodloužili o pondělní svátek Labor Day, v USA bývá tradičně označován za začátek poslední "horké" fáze kampaně. S vlasy ještě slanými od koupání v moři se Američané vracejí z dovolených ke starostem všedních dnů a k politice.
Březnový úder pandemie koronaviru v USA ale tento obvyklý kalendář letos zcela rozvrátil. V osobních životech Američanů i v politice. V USA se dosud nakazilo bezmála 6,5 milionu lidí. A podle současného odhadu zdravotníků bude mít pandemie nejpozději do konce září ve Spojených státech už 200 tisíc obětí.
Nezaměstnanost roste
Většina Američanů - takřka 60 procent - si přitom myslí, že Donald Trump tuto krizi jako prezident nezvládl. Pandemie navíc vygumovala jeden z nejsilnějších Trumpových argumentů, kterým byla ještě letos v únoru rekordně nízká nezaměstnanost a šlapající ekonomika.
V dalších třech měsících - od března do května - pak Amerika ale přišla o 22 milionů pracovních míst, nezaměstnanost vyskočila takřka na 15 procent, celá ekonomika se naopak prudce propadla. Podle těchto ukazatelů by Trump neměl mít v listopadových volbách žádnou šanci.
Na konci května, po zavraždění černocha George Floyda bílým policistou, ale opět přišel ostrý řez - do předvolebního boje vstoupilo nové velká téma. Tažení za rasovou rovnoprávnost, které pod vedením hnutí Black Lives Matter (Na černých životech záleží) doprovázejí mohutné demonstrace.
Donald Trump is determined to instill fear and divide us, but what he doesn't understand is that fear never builds the future — hope does. pic.twitter.com/3DFE6R6CWQ
— Joe Biden (@JoeBiden) September 2, 2020
Na ně se ale také mnohde nabalily násilné protesty, rabování a žhářství. Po dalším incidentu, kdy v posledním srpnovém týdnu v Kenoshe ve Wisconsinu bílý policista těžce postřelil černocha, při následných ozbrojených střetech mezi zastánci obou stran zahynuli nejméně tři lidé.
Se mnou přijde zákon
Donaldu Trumpovi, který se už před volbami 2016 prezentoval jako kandidát "zákona a pořádku", to vše nabídlo šanci, aby se i tentokrát pokusil udělat z bezpečnosti centrální otázku prezidentské kampaně. Opakovaně a tvrdě útočí na Bidena, že pokud by se stal prezidentem, v USA by prý zavládl chaos.
S Bidenem v Bílém domě by se Američané podle Trumpa ve svých domovech nemohli cítit bezpečně. Komentátoři upozorňují, že prezident se snaží napodobit republikána Richarda Nixona. Ten v roce 1968, uprostřed tehdejších nepokojů, vyhrál prezidentské volby i díky tomu, že propagoval tvrdou ruku zákona a bezpečnost.
A některé průzkumy už naznačily, že tato taktika by mohla fungovat i Trumpovi. Hnutí Black Lives Matter začalo ztrácet na původně poměrně široké podpoře veřejnosti a k Trumpovi se začali vracet starší voliči, kteří ho před tím opustili kvůli pandemii koronaviru.
Trumpovým úspěchem je podle komentátorů také to, že Biden se musel jeho taktice přizpůsobit. V minulém týdnu poprvé opustil pandemii jako své hlavní téma a místo toto se - jak ve svém předvolebním spotu, tak ve veřejných vystoupeních - věnoval současným demonstracím a násilí.
Lawless criminals terrorize Minneapolis, Minnesota while Joe Biden takes a knee and delivers a weak response.
— Team Trump (Text VOTE to 88022) (@TeamTrump) September 2, 2020
President Trump is making it stop.#BidenRiots pic.twitter.com/OPocUgo0m6
"Násilí není protestováním, rabování není protestováním, je to nezákonné. A ti, kdo se toho dopouštějí, by měli být stíháni," vyhlašuje Biden ve svém spotu. V něm zároveň obvinil Trumpa, že nemůže zastavit násilí, protože ho sám "roky podněcoval".
Trump ale Bidenovi odpověděl tak, jak je v jeho případě pravidlem. Ještě tvrdším protiútokem. Biden a "radikální levice" podle Trumpa nečinně přihlížejí, jak "nezákonní kriminálníci terorizují" americké města. "Jobs not mobs," dává Trump ve svém předvolebním spotu Americe na výběr mezi pracovními místy a lůzou.
Vakcína vytažená z klobouku?
Trump se navíc snaží Američany přesvědčit, že jako prezident by znovu rychle postavil americkou ekonomiku na nohy. "Skvělá čísla pracovních míst," komentoval Trump v pátek pokles nezaměstnanosti, která v srpnu spadla pod deset procent.
Podle Bidena, jak kontroval před víkendem, by ale "situace v prvé řadě nemusela být vůbec tak vážná, kdyby prezident od začátku jen dělal svoji práci". "Nemůžeme vyřešit ekonomickou krizi, dokud neporazíme pandemii," snaží se Biden obracet pozornost voličů k Trumpovu slabému výkonu v pandemii koronaviru.
V případě Donalda Trumpa ale nelze vyloučit, že se i pandemii nakonec pokusí obrátit ve své vítězství. "Jsme na cestě k tomu, abychom měli před koncem roku, možná dokonce před 1. listopadem, vakcínu," prohlásil prezident v pátek na tiskové konferenci.
Podle některých komentátorů to jasně signalizuje, že prezident ještě do voleb, které se konají 3. listopadu, vyhlásí, že jeho administrativa dokončila vývoj vakcíny proti koronaviru, a na poslední chvíli se tím bude snažit zvrátit volby na svoji stranu.
Biden má už ovšem připravenou odpověď. Trump je podle něho odhodlán "nadřadit politické zájmy bezpečnosti Američanů". S možnými "tragickými následky" předjímá Biden, že Trump by byl ochoten pustit do světa neprověřený, zdraví nebezpečný preparát, jen aby si zajistil Bílý dům.
Pandemie koronaviru vedle toho, že stala hlavním bitevním polem letošních voleb, má zároveň zásadní dopad i na jejich průběh. Rekordně vysoký počet Američanů letos využije možnost poštovního hlasování. V Severní Karolíně, kde se začaly jako v prvním státě USA volební lístky rozesílat už minulý pátek, si o ně letos požádalo přes 650 tisíc voličů. Před čtyřmi roky, ve volbách 2016, to bylo jen 38 tisíc voličů.
(Ne)věrohodná poštovní volba
Donald Trump otevřeně zpochybňuje věrohodnost poštovního hlasování. A také naznačil, že by nemusel uznat výsledky voleb. Americká média jsou tak už nejen plná komentářů, ale také právnických ústavních rozborů, jak by se taková situace vůbec řešila.
Biden, který v srpnu shromáždil na kampaň bezmála 350 milionů dolarů, čímž překonal všechny dosavadní rekordy, v tomto týdnu ve výše zmíněných klíčových státech spustil mohutnou ofenzivu předvolebních televizních spotů. A po dlouhých měsících, kdy kvůli pandemii k voličům promlouval jen virtuálně přes internet a sociální sítě, za nimi minulý týden poprvé vyrazil přímo do terénu.
Jeho soupeř Donald Trump je naopak oslaben tím, že na rozdíl od Bidena sice jezdí po USA, ale nemůže pořádat velké předvolební mítinky. Navíc nemine týden, aby nedostal nějaký další těžký zásah zvenčí.
Před uplynulým víkendem to byl článek časopisu The Atlantic, podle kterého se Trump pohrdlivě vyjadřuje o amerických vojácích, znevažuje památku padlých a veteránů.
Prezident a jeho tým to kategoricky odmítají. Hned dalším obdobným zásahem ovšem bude kniha Trumpova bývalého osobního právníka Michaela Cohena, která vychází v úterý. Podle Cohena prezidenta zajímají pouze bílí voliči, o Afroameričanech měl před volbami 2016 prohlásit, že "jsou příliš hloupí na to", aby ho volili.
Jak vyhrát, ale přesto prohrát
Každého jiného politika pod takovým tlakem, jako je nyní Trump, by američtí komentátoři už pomalu odepsali. V případě Trumpa jsou ovšem američtí novináři mimořádně opatrní. Důvodem jejich zdrženlivosti je i samotný americký volební systém.
Před čtyřmi roky Clintonová na počet všech odevzdaných hlasů porazila Trumpa o 2,1 procenta. Ve většinovém systému, kde za jednotlivé státy vítěz bere vše (všechny hlasy takzvaných volitelů, jejichž součet pak rozhodne celé volby), přesto poměrně výrazně prohrála.
Podle analýzy respektovaného politického analytika Natea Silvera z webu FiveThirtyEight.com by Bidenovi letos nemuselo stačit, ani kdyby vyhrál o 4 procenta všech odevzdaných hlasů. I taková "prohra" by Trumpovi mohla zajistit další čtyři roky v Bílém domě.
