Bezprecedentní volby: Biden jasně vede, přesto může prohrát. Trump je výjimečný úkaz

Daniel Anýž Daniel Anýž
8. 9. 2020 15:20
Kampaň před prezidentskými volbami v USA vstoupila do finální "žhavé" fáze. Obhájce Bílého domu, republikán Donald Trump, výrazně ztrácí na svého demokratického vyzyvatele Joea Bidena. Naposledy na tom byl obdobně špatně v roce 1992 tehdejší prezident George Bush starší. V souboji s demokratem Billem Clintonem pak Bílý dům ztratil. Čeká Trumpa stejný osud?
Papírový Donald. Příznivci amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho posterem ve státě Georgia.
Papírový Donald. Příznivci amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho posterem ve státě Georgia. | Foto: Reuters

Nesázejte na to, zní odpověď amerických politologů a komentátorů. Trump je výjimečný úkaz a volby 2020 se konají v bezprecedentně nepřehledné politické situaci se spoustou neznámých.

Už celé léto Trump za Bidenem zaostává v průzkumech v rozmezí sedmi až devíti procentních bodů. To je manko, které ve srovnatelné chvíli kampaně v roce 1992 dělilo Bushe od Clintona. A Trump prohrává, i když o něco méně, také v klíčových státech, jako jsou především Michigan, Wisconsin a Pensylvánie.

Jenže američtí komentátoři vesměs upozorňují, že Bidenovo vedení je velmi křehké. Nikdy před tím v moderní historii USA nebylo ve hře najednou tolik mimořádných faktorů. Prvním z nich jsou už samotné průzkumy veřejného mínění. Po zkušenosti z roku 2016, kde v trojici výše zmíněných států vedla demokratka Hillary Clintonová, ale ve všech pak zvítězil Trump, se analytici už bojí vyvozovat z průzkumů konečné výsledky.

Celý americký volební rok 2020 navíc připomíná jízdu na politické horské dráze. Uplynulý víkend, který si Američané prodloužili o pondělní svátek Labor Day, v USA bývá tradičně označován za začátek poslední "horké" fáze kampaně. S vlasy ještě slanými od koupání v moři se Američané vracejí z dovolených ke starostem všedních dnů a k politice.

Březnový úder pandemie koronaviru v USA ale tento obvyklý kalendář letos zcela rozvrátil. V osobních životech Američanů i v politice. V USA se dosud nakazilo bezmála 6,5 milionu lidí. A podle současného odhadu zdravotníků bude mít pandemie nejpozději do konce září ve Spojených státech už 200 tisíc obětí.

Nezaměstnanost roste

Většina Američanů - takřka 60 procent - si přitom myslí, že Donald Trump tuto krizi jako prezident nezvládl. Pandemie navíc vygumovala jeden z nejsilnějších Trumpových argumentů, kterým byla ještě letos v únoru rekordně nízká nezaměstnanost a šlapající ekonomika.

V dalších třech měsících - od března do května - pak Amerika ale přišla o 22 milionů pracovních míst, nezaměstnanost vyskočila takřka na 15 procent, celá ekonomika se naopak prudce propadla. Podle těchto ukazatelů by Trump neměl mít v listopadových volbách žádnou šanci.

Na konci května, po zavraždění černocha George Floyda bílým policistou, ale opět přišel ostrý řez - do předvolebního boje vstoupilo nové velká téma. Tažení za rasovou rovnoprávnost, které pod vedením hnutí Black Lives Matter (Na černých životech záleží) doprovázejí mohutné demonstrace.

Na ně se ale také mnohde nabalily násilné protesty, rabování a žhářství. Po dalším incidentu, kdy v posledním srpnovém týdnu v Kenoshe ve Wisconsinu bílý policista těžce postřelil černocha, při následných ozbrojených střetech mezi zastánci obou stran zahynuli nejméně tři lidé.

Se mnou přijde zákon

Donaldu Trumpovi, který se už před volbami 2016 prezentoval jako kandidát "zákona a pořádku", to vše nabídlo šanci, aby se i tentokrát pokusil udělat z bezpečnosti centrální otázku prezidentské kampaně. Opakovaně a tvrdě útočí na Bidena, že pokud by se stal prezidentem, v USA by prý zavládl chaos.

S Bidenem v Bílém domě by se Američané podle Trumpa ve svých domovech nemohli cítit bezpečně. Komentátoři upozorňují, že prezident se snaží napodobit republikána Richarda Nixona. Ten v roce 1968, uprostřed tehdejších nepokojů, vyhrál prezidentské volby i díky tomu, že propagoval tvrdou ruku zákona a bezpečnost.

A některé průzkumy už naznačily, že tato taktika by mohla fungovat i Trumpovi. Hnutí Black Lives Matter začalo ztrácet na původně poměrně široké podpoře veřejnosti a k Trumpovi se začali vracet starší voliči, kteří ho před tím opustili kvůli pandemii koronaviru.

Trumpovým úspěchem je podle komentátorů také to, že Biden se musel jeho taktice přizpůsobit. V minulém týdnu poprvé opustil pandemii jako své hlavní téma a místo toto se - jak ve svém předvolebním spotu, tak ve veřejných vystoupeních - věnoval současným demonstracím a násilí.

"Násilí není protestováním, rabování není protestováním, je to nezákonné. A ti, kdo se toho dopouštějí, by měli být stíháni," vyhlašuje Biden ve svém spotu. V něm zároveň obvinil Trumpa, že nemůže zastavit násilí, protože ho sám "roky podněcoval".

Trump ale Bidenovi odpověděl tak, jak je v jeho případě pravidlem. Ještě tvrdším protiútokem. Biden a "radikální levice" podle Trumpa nečinně přihlížejí, jak "nezákonní kriminálníci terorizují" americké města. "Jobs not mobs," dává Trump ve svém předvolebním spotu Americe na výběr mezi pracovními místy a lůzou.

Vakcína vytažená z klobouku?

Trump se navíc snaží Američany přesvědčit, že jako prezident by znovu rychle postavil americkou ekonomiku na nohy. "Skvělá čísla pracovních míst," komentoval Trump v pátek pokles nezaměstnanosti, která v srpnu spadla pod deset procent.

Podle Bidena, jak kontroval před víkendem, by ale "situace v prvé řadě nemusela být vůbec tak vážná, kdyby prezident od začátku jen dělal svoji práci". "Nemůžeme vyřešit ekonomickou krizi, dokud neporazíme pandemii," snaží se Biden obracet pozornost voličů k Trumpovu slabému výkonu v pandemii koronaviru.

V případě Donalda Trumpa ale nelze vyloučit, že se i pandemii nakonec pokusí obrátit ve své vítězství. "Jsme na cestě k tomu, abychom měli před koncem roku, možná dokonce před 1. listopadem, vakcínu," prohlásil prezident v pátek na tiskové konferenci.

Podle některých komentátorů to jasně signalizuje, že prezident ještě do voleb, které se konají 3. listopadu, vyhlásí, že jeho administrativa dokončila vývoj vakcíny proti koronaviru, a na poslední chvíli se tím bude snažit zvrátit volby na svoji stranu.

Biden má už ovšem připravenou odpověď. Trump je podle něho odhodlán "nadřadit politické zájmy bezpečnosti Američanů". S možnými "tragickými následky" předjímá Biden, že Trump by byl ochoten pustit do světa neprověřený, zdraví nebezpečný preparát, jen aby si zajistil Bílý dům.

Pandemie koronaviru vedle toho, že stala hlavním bitevním polem letošních voleb, má zároveň zásadní dopad i na jejich průběh. Rekordně vysoký počet Američanů letos využije možnost poštovního hlasování. V Severní Karolíně, kde se začaly jako v prvním státě USA volební lístky rozesílat už minulý pátek, si o ně letos požádalo přes 650 tisíc voličů. Před čtyřmi roky, ve volbách 2016, to bylo jen 38 tisíc voličů.

(Ne)věrohodná poštovní volba

Donald Trump otevřeně zpochybňuje věrohodnost poštovního hlasování. A také naznačil, že by nemusel uznat výsledky voleb. Americká média jsou tak už nejen plná komentářů, ale také právnických ústavních rozborů, jak by se taková situace vůbec řešila.

Biden, který v srpnu shromáždil na kampaň bezmála 350 milionů dolarů, čímž překonal všechny dosavadní rekordy, v tomto týdnu ve výše zmíněných klíčových státech spustil mohutnou ofenzivu předvolebních televizních spotů. A po dlouhých měsících, kdy kvůli pandemii k voličům promlouval jen virtuálně přes internet a sociální sítě, za nimi minulý týden poprvé vyrazil přímo do terénu.

Jeho soupeř Donald Trump je naopak oslaben tím, že na rozdíl od Bidena sice jezdí po USA, ale nemůže pořádat velké předvolební mítinky. Navíc nemine týden, aby nedostal nějaký další těžký zásah zvenčí.

Před uplynulým víkendem to byl článek časopisu The Atlantic, podle kterého se Trump pohrdlivě vyjadřuje o amerických vojácích, znevažuje památku padlých a veteránů.

Prezident a jeho tým to kategoricky odmítají. Hned dalším obdobným zásahem ovšem bude kniha Trumpova bývalého osobního právníka Michaela Cohena, která vychází v úterý. Podle Cohena prezidenta zajímají pouze bílí voliči, o Afroameričanech měl před volbami 2016 prohlásit, že "jsou příliš hloupí na to", aby ho volili.

Jak vyhrát, ale přesto prohrát

Každého jiného politika pod takovým tlakem, jako je nyní Trump, by američtí komentátoři už pomalu odepsali. V případě Trumpa jsou ovšem američtí novináři mimořádně opatrní. Důvodem jejich zdrženlivosti je i samotný americký volební systém.

Před čtyřmi roky Clintonová na počet všech odevzdaných hlasů porazila Trumpa o 2,1 procenta. Ve většinovém systému, kde za jednotlivé státy vítěz bere vše (všechny hlasy takzvaných volitelů, jejichž součet pak rozhodne celé volby), přesto poměrně výrazně prohrála.

Podle analýzy respektovaného politického analytika Natea Silvera z webu FiveThirtyEight.com by Bidenovi letos nemuselo stačit, ani kdyby vyhrál o 4 procenta všech odevzdaných hlasů. I taková "prohra" by Trumpovi mohla zajistit další čtyři roky v Bílém domě.

Video: Komička geniálně paroduje Donalda Trumpa

Komička Sarah Cooperová geniálně paroduje amerického prezidenta Trumpa | Video: Reuters, Instagram/Sarah Cooper, Bloomberg Politics
 

Právě se děje

před 25 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy