"Nakonec to budou zmanipulované volby, nebo z nich nevzejde žádný výsledek," řekl Trump při tiskové konferenci. "Budou to muset opakovat, a to nikdo nechce," dodal. Trump, který podle průzkumů není favoritem hlasování, už v minulosti prohlásil, že by se volby měly odložit, což však záhy odmítli experti i vládní a opoziční politici. Sám prezident k takovému kroku nemá pravomoc, na změně by se musel dohodnout rozdělený Kongres a zřejmě by bylo nutné také zasahovat do ústavy.
Reuters poznamenává, že se v USA volby na celostátní úrovni neopakovaly za více než 200 let, co se tam pořádají.
Trump opakovaně tvrdí, že velké využívání distančního hlasování povede k masivním volebním podvodům, ačkoliv několik amerických států již řadu let volí čistě korespondenčně a volební experti tvrdí, že jsou podvody výjimečně vzácné a nijak neovlivňují výsledky.
Již v prezidentských volbách před čtyřmi roky zaslala svůj hlas poštou asi čtvrtina voličů, letos by to podle volebních expertů mohla být až polovina, protože se řada lidí obává osobní návštěvy volební místnosti v době pandemie covidu-19, která zasáhla některá místa USA zvlášť silně. Sám Trump, který má trvalé bydliště na Floridě, volil v několika posledních volbách poštou a chystá se tak učinit i letos.
Co by však podle některých pozorovatelů mohlo způsobit komplikace, je technická stránka korespondenčního hlasování. Primární volby v několika státech doprovázely na některých místech problémy, když volební komise nezapočítala až desítky tisíc hlasů, které dorazily ke sčítání příliš pozdě, což vedlo k táhlým soudním sporům.
Trump přitom minulý týden prohlásil, že právě kvůli nedůvěře v korespondenční hlasování nechce schválit mimořádnou finanční injekci pro americkou poštu (USPS), která je součástí chystaného krizového ekonomického balíčku. Tím se federální poštovní služba dostala do středu politických jednání v USA, opoziční demokraté totiž tvrdí, že se Trump snaží poškodit poštu kvůli sledování svých vlastních politických cílů.
Kritiku sklidil také prezidentem nedávno jmenovaný generální poštmistr Louis DeJoy, který ve snaze snížit výdaje roky prodělávající federální agentury přijal úsporné reformy, jež podle řady pozorovatelů vedly k citelnému zpoždění při doručovaní zásilek na mnoha místech USA. Samotná pošta přitom nedávno varovala většinu států, že v nich možná nebude schopna doručit poštou některé zaslané volební lístky dostatečně včas na to, aby vůbec mohly být sečteny.
Demokraté se kvůli tomu rozhodli přerušit parlamentní prázdniny a prosadit v jimi ovládané Sněmovně reprezentantů zákon, který by některé DeJoyovy kroky zvrátil. Řada států s demokratickými guvernéry také chystá na Trumpa a DeJoye žaloby.
Generální poštmistr v reakci na vlnu nevole oznámil, že pozastaví účinnost všech dosud prosazených změn až do listopadových voleb, aby "se vyhnul byť jen zdání toho, že mají dopad na volební poštu". V činnosti tak zůstanou dříve vyřazené třídící stroje na dopisy, na místo se vrátí některé odstraněné poštovní schránky, USPS bude pošťákům proplácet přesčasy "jak bude potřeba" a služba vyčlení veškeré prostředky, jež budou nutné k "uspokojení nepředvídané poptávky", uvedl DeJoy.
Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer však zareagoval požadavkem, aby šéf pošty svoje reformy odvolat natrvalo, a aby pošta veškeré volební materiály zasílala prioritně. Také nejvýše postavená demokratka v Kongresu Nancy Pelosiová DeJoyovo oznámení nazvala nedostatečným prvním krokem a uvedla, že Sněmovna nadále plánuje v sobotu projednávat návrh zákona, který USPS nařizuje zachování služeb na stejné úrovni, jaká panovala na začátku roku.
