Berlín - Německo ustoupilo mezinárodnímu tlaku. Týden poté, co se svět dozvěděl o nálezu 1406 ztracených obrazů od Chagalla, Dixe, Matisse a dalších, zveřejnilo seznam 25 děl, která se našla v Mnichově v bytě Cornelia Gurlitta.
Němci detaily - s odkazem na vyšetřování - až dosud tajili (na jediné tiskové konferenci minulé úterý ukázali na nekvalitních fotografiích jen zlomek z nich). Vzácné obrazy přitom v Bavorsku objevili už před téměř dvěma lety.
Německá vláda teď popis a fotografie prvních z nalezených děl umístila na web lostart.de; právě tam si lze prohlédnout umělecké předměty, u nichž není jasný pravý původ.
Od zveřejnění seznamu si slibuje, že vnese světlo do toho, jak se vzácné obrazy ke Gurlittovi dostaly a zda je nacisté neukradli původním majitelům. Nebo majitele nedonutili je pod cenou prodat.
Tlak židovských organizací
Soupis nalezených děl žádala po Berlínu řada světových organizací, zejména židovské. Právě židovským sběratelům či jejich potomkům totiž mohou některé ze senzačně objevených obrazů patřit.
Podle německého vládního úředníka, do jehož gesce nález spadá, je zhruba třetina objevených děl "jednoznačně mimo jakékoliv podezření". Třeba proto, že vznikla až po druhé světové válce.
Ze zbylých 970 obrazů patří 380 k takzvanému "zvrhlému umění" - mezi díla, která nacisté ve třicátých letech vyřadili ze sbírek německých muzeí, protože byla "neněmecká" či "rasově nečistá".
Po první pětadvacítce chce Berlín veřejnosti "v řádu dní" představit další dosud neznámá umělecká díla, která se našla v mnichovském bytě.
Hra o čas?
Vystavení prvních "Gurlittových" děl na internetu má ale háček: na stránky lostart.de v úterý téměř nebylo možné se dostat.
Kdo měl přeci jen štěstí, tomu nefungovalo vyhledávání. Na takový nápor uživatelů web zjevně nebyl připraven.
Odborníci navíc německou vládu kritizují za to, že se nález tak dlouho snažila utajit.
"Bavorské úřady zjevně zkoušely hrát o čas," myslí si advokát Matthias Druba, který se na právní spory o nacisty zabavená umělecká díla specializuje.
"Zjevně se doufalo, že se nikdo nepřihlásí, a obrazy tak propadnou státu," cituje ho deník Spiegel Online.
Podle odhadů znalců má Gurlittova sbírka hodnotu kolem miliardy eur.