Generální prokuratura podle nezávislého serveru Tut.by Kalesnikavovou začala stíhat na základě článku trestního zákona, který se týká výzev k uchvácení moci nebo k činům ohrožujícím bezpečnost státu. Kromě Kalesnikavové je ze stejného trestného činu podezřelý i další člen vedení koordinační rady běloruské opozice Maksim Znak. Rada namítá, že její cíle i postup jsou v souladu se zákony a vycházejí z ústavy.

Kalesnikavovou v pondělí 7. září zadrželi maskovaní lidé, zřejmě pracovníci běloruských bezpečnostních orgánů, a hned v noci na úterý se ji pokusili násilím dostat ze země, přes hranici do Ukrajiny. To se jim však nepodařilo, protože žena před hranicí roztrhala svůj cestovní pas a vylezla oknem z auta, které ji mělo vyvézt. Poté byla zadržena s obviněním, že chtěla ilegálně překročit hranici. Od té doby je ve vazbě.

Vytvoření koordinační rady s cílem usnadnit dialog s úřady a předání moci iniciovala 14. srpna opoziční prezidentská kandidátka Svjatlana Cichanouská. Ta podle přesvědčení velké části běloruské veřejnosti prezidentské volby 9. srpna vyhrála. Úřady ale oficiálně za vítěze prohlásily Alexandra Lukašenka, který zemi vládne tvrdou rukou už 26 let. Statisíce Bělorusů od 9. srpna protestují proti výsledkům prezidentských voleb, zvolení Lukašenka s údajně osmdesáti procenty hlasů považují za podvod.