Brusel - Belgie zažívá zázrak, ve který již nikdo nedoufal. Po 535 dnech nekonečných vyjednávání se belgičtí politici shodli na vytvoření nové vlády. V jejím čele stane předseda valonských socialistů Elio di Rupo.

Tomu se po čtyřměsíčních tahanicích o podobě vládního programu podařilo přesvědčit vlámské a valonské křesťanské demokraty a liberály, aby se socialisty zasedli v jednom kabinetu. Před ním o vládní koalici po dlouhé měsíce marně vyjednával vítěz voleb Bart de Wever z Nové vlámské aliance.

Hlavním impulsem pro sestavení vlády bylo ale snížení ratingu z hodnoty AA+ na AA, k němuž se v pátek odhodlala agentura Standard and Poor's. Jako hlavní důvod tohoto kroku uvedla "politickou nestabilitu" země.

Belgie, ve které se již řadu let hovoří o rozpadu společného státu Valonů a Vlámů, se stala totiž dalším článkem eurozóny, bezprostředně ohroženým sestupem do dluhové spirály.

Zadluženost země se vyšplhala ke stům procentům hrubého domácího produktu a nový kabinet musí v příštích čtyřech letech vylepšit stávající rozpočet o 11,3 miliardy eur. Tato částka odpovídá přibližně deseti procentům HDP.

Jak oznámila agentura Belga, dohodu musí ještě o víkendu stvrdit stranické konference všech politických formací, které se budou podílet na nové vládní koalici.

Daně v bankovním sektoru půjdou nahoru

Dvě pětiny z potřebných jedenácti miliard eur chce Di Rupo získat úsporami, třetinu navýšením některých daní. Škrty mají být postiženi především zaměstnanci státních drah a pošt, nově zdaněny budou mimo jiné finanční transakce a zisky bank.

Socialista Elio Di Rupo bude mít nesnadný úkol: navrátit důvěru v politiky, kterou svou neschopností dohodnout se ztratili. | Foto: Reuters

O čtyři procenta vyšší daň z příjmu zaplatí navíc všichni, jejichž příjmy přesahují 20 tisíc eur, úspory chce Di Rupo naopak najít v systému zdravotní péče.

Vůdce valonských socialistů si vytkl rovněž za cíl snížit ceny energií a tím přibrzdit inflaci. Nová daň bude ovšem uvalena na jadernou energetiku, ze které se Belgie rozhodla do patnácti let vystoupit.

Belgičané se navíc musí připravit na to, že zatímco nyní činí průměrný věk odchodu do důchodu 59 let, počínaje rokem 2016 bude tato hranice posunuta na 62 let.