Brusel, Berlín - Pokud budou chtít velké evropské banky pomoc od EU, musí souhlasit s přísnější kontrolou svých aktivit. Je to základní předpoklad pro vznik bankovní unie, kterou společně navrhují německá kancléřka Angela Merkelová a předseda Evropské komise José Manuel Barroso.
Podle Merkelové je nezbytné, aby měly unijní instituce lepší přehled o tom, co se děje v jednotlivých členských státech, než tomu bylo doposud.
Ačkoliv to spolková kancléřka neřekla narovinu, narážela tím na příklad Řecka, které po dlouhé roky dodávalo do Bruselu "poopravená" čísla o vývoji státních financí, i na nikým nekontrolovanou hypoteční bublinu, která teď splaskla ve Španělsku a poslala ke dnu tamní banky.
"Fiskální pakt rozpočtové disciplíny je prvním, ne však postačujícím krokem na této cestě," zdůraznila Merkelová, citovaná deníkem Die Welt, po setkání s Barrosem. "Eurozóna proto potřebuje více, nikoli méně Evropy."
S požadavkem posílené kontroly finančních transakcí uskutečňovaných peněžními institucemi přišla před nedávnem také Evropská centrální banka. Ta navíc navrhla vytvoření integrovaného systému pojištění bankovních vkladů a trvá na tom, aby bankovní úvěry poskytované firmám i jednotlivcům byly v budoucnu mnohem lépe kryty, kupříkladu nemovitostmi.
Přímé kapitálové injekce by pak velké banky, jež se v souvislosti s krizí dostanou do nesnází, mohly dostat jen za předpokladu, že umožní Bruselu, aby měl lepší přehled o tom, k jakému účelu jsou takto získané peníze použity.
Na nedávném summitu zemí skupiny G20 zazněly hlasy volající po zvýšení kapitálové přiměřenosti evropských bank. Ty by zároveň měly čelit krizi i tím, že sníží své celkové náklady o přibližně jednu pětinu.
Damoklův meč nad Španělskem
Merkelová s Barrosem předkládají svůj plán na pozadí přízraku masivní rekapitalizace bank ve Španělsku. Podle odhadů spolkové vlády budou velké španělské banky jen letos potřebovat finanční injekce o objemu padesát až devadesát miliard eur.
To, že situace je nadmíru vážná, v úterý poprvé přiznala také sama španělská vláda.
"Vzhledem k současným nákladům spojeným s půjčováním peněz už nejsou finanční trhy pro Španělsko nadále dostupné," zdůraznil v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Onda Zero ministr financí Cristóbal Montoro.
Minulý týden mohl jeho resort přistoupit k další emisi státních dluhopisů jen za cenu toho, že souhlasil s enormně vysokými úroky na úrovni 6,7 procenta. S velkým napětím proto bude sledován čtvrteční prodej obligací, který prokáže, zda má Montoro pravdu.
Co do objemu čtvrtá největší ekonomika eurozóny si do konce roku musí na finančních trzích opatřit 180 miliard eur, aby zaplatila staré dluhy. Státní dluh země se tak letos zvýší na 80 procent hrubého domácího produktu. A pokud si španělské banky budou muset půjčit sumu, o níž hovoří německá vláda, a státní finance zaznamenají ještě vyšší deficit, než s jakým se počítá, může to být až 90 procent HDP.
Premiér Mariano Rajoy věří, že získá peníze od Evropské centrální banky, ta však přímou pomoc španělským finančním domů odmítá. Spolková vláda naopak preferuje, aby Španělsko získalo peníze z fondu Evropského nástroje finanční stability (EFSF), v němž je stále na 200 miliard eur.
Ten se navíc již v červenci sloučí s Evropským stabilizačním mechanismem (ESM), ve kterém by napříště mělo být nejméně 700 miliard eur.
V případě vážných potíží by si Španělsko mohlo půjčit také od Mezinárodního měnového fondu (IMF), podobně jako to učinila Argentina v letech 2001-2003. MMF ale trvá na tom, že takovou pomoc by poskytl pouze v součinnosti s EU.
--------------------------------------------------------------------------------
Které banky jsou ty výhodné?
