Záhřeb - Země bývalé Jugoslávie utratily téměř 40 milionů eur (1,1 miliardy Kč) za podporu a obhajobu svých občanů souzených haagským tribunálem kvůli podezření z válečných zločinů.
Zjistili to reportéři agentury BIRN, která působí ve všech zemích na Balkáně. Nejvíce z veřejných prostředků utratilo Chorvatsko a Makedonie.
Záhřeb vynaložil na obhajobu svých tří generálů souzených v Haagu více než 28 milionů eur (774 milionů Kč). Ivan Čermak byl souzen kvůli etnickým čistkám proti Srbům v samozvané Republice srbská Krajina, v dubnu 2011 ho ale zprostili obvinění pro nedostatek důkazů. Mladen Markač a Ante Gotovina byli za válečné zločiny proti Srbů odsouzeni k 18, respektive 24 letům vězení. Loni na podzim je ale soud nečekaně osvobodil.
V případě Makedonie se Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) zabýval střety mezi makedonskými bezpečnostními složkami a etnickými Albánci v roce 2001. Napjatá situace trvala asi šest měsíců a na lavici obžalovaných v Haagu se ocitli dva lidé - bývalý ministr vnitra Ljube Boškoski a bývalý policejní důstojník Johan Tarculovski. Skopje utratilo na jejich obhajobu a podporu asi 9,5 milionu euro (263 milionů Kč). Boškoski byl v roce 2008 zproštěn viny a Tarculovského propustili po osmi letech letos v dubnu.
Srbsko věnovalo souzeným ze státních peněz 1,7 milionu eur (47 milionů Kč), které šly spíše na jejich osobní výdaje, platby za lékaře či cestovní výdaje pro jejich rodiny, než na obhajobu, vyplynulo ze zjištění reportérů z BIRN. Bělehrad takto financoval celkem 26 osob, v 18 případech jde přitom o bosenské Srby, kteří mají srbské občanství. Je mezi nimi i bosenskosrbský generál Ratko Mladić, a to navzdory tvrzení Srbska, že v bosenské válce nehrálo žádnou roli.
Další ze zemí bývalé Jugoslávie, která pomáhá svým souzeným v Haagu, je Bosna, konkrétně však jen její část Republika srbská. Věnovala jim dosud 640 000 eur (17,7 milionu Kč). Peníze zde přicházejí i ze soukromých zdrojů, od rodin podezřelých mužů, které založily fond s názvem Pomoć (Help). Kdo přesně přispěl a za co byly peníze utraceny, ale není známo.
Jak poznamenal server BalkanInsight, poskytování finančních prostředků podezřelým z válečných zločinů je možná plýtváním, nejde ale o nic nelegálního. "Je na suverénních státech, aby se rozhodly, jak chtějí své peníze utratit," poznamenal k tomu generální prokurátor ICTY Serge Brammertz. Dodal nicméně, že mnoho válečných obětí, které často bojují dlouhé roky o odškodnění od státu za své utrpení, cítí určitou nespravedlnost, když vidí, jak vlády posílají peníze vojenským velitelům. "Chápu frustraci obětí, které vidí, kolik peněz je investována do obhajoby možných válečných zločinců, z nichž bývá většina následně odsouzena," prohlásil prokurátor.
