Ankara/Praha – Evropa a zejména Německo hledají způsob, jak udržet dohodu s Tureckem o navracení uprchlíků. Bez toho, aby EU zrušila Turkům víza.
Turečtí politici tvrdí, že obojí najednou není možné a bude nutné si vybrat. Brusel a Berlín se je snaží přesvědčit, že existuje i třetí cesta. Trpělivě jednat dál.
V sobotu se turecká delegace zúčastnila schůzky ministrů zahraničí členských zemí EU v Bratislavě. Řekla tam, co ministři chtěli slyšet.
"Z turecké strany jsme dostali ujištění, že Ankara se bude přidržovat uzavřených dohod zejména pokud jde o řízení toku uprchlíků. My budeme pokračovat v cestě k liberalizaci vízového styku," šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.
Angela Merkelová popřela zprávy týdeníku Der Spiegel, že je ochotná distancovat se od rezoluce Spolkového sněmu o osmanské genocidě Arménů v roce 1915. Týdeník to napsal s tím, že kancléřka chce vyjít vstříc některým tureckým požadavkům. I kvůli tomu, aby delegace německého ministerstva obrany konečně mohla navštívit vojáky Bundeswehru na turecké letecké základně Incirlik blízko hranice s Irákem.
Turecký prezident Recep Erdogan návštěvu nechce povolit právě kvůli rezoluci o arménské genocidě.
V neděli se na summitu G20 v Číně sešla Merkelová s Erdoganem k separátní schůzce. Mluvčí německé vlády k tomu řekl pouze to, že "jednání bylo konstruktivní."
Snaha nespálit všechny mosty s Tureckem a zachovat březnovou dohodu o uprchlících dominovala i páteční schůzce Erdogana s předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem.
Ten tureckého prezidenta často kritizuje, ale tentokrát hovořil velmi smířlivě. Zmařený pokus o puč z 15. července označil za "okamžik, se kterým se turecký lid vyrovnal s hrdostí a zaslouží si za to uznání".
Dokonce řekl, že rozhovory o vstupu Turecka do EU mohou pokračovat. Ohledně zrušení víz dal ale najevo, že se to zatím nestane a turecká vláda musí být trpělivá.
Krach dohody by pro Evropskou komisi znamenal velký neúspěch. Totéž lze říci o kancléřce Angele Merkelové, která se o dohodu velmi zasazovala.
Podle deníku Die Welt se německá vláda pokouší Turky přesvědčit, že deklarace o arménské genocidě nemá žádný praktický dopad, ale není možné, aby se od ní Merkelová osobně distancovala, protože by takový krok bylo možné vykládat jako "poklonkování Erdoganovi".
V zemích ležících na takzvané balkánské uprchlické trase jsou slyšet obavy, že dohoda s Tureckem zkolabuje. Například maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó nedávno kritizoval Brusel, že slib zrušit víza výměnou za zastavení běženců byl neuvážený a vyvolal v Ankaře nerealistická očekávání.
Turecko by ale rozhodnutím pustit uprchlíky přes své území do Řecka či Bulharska riskovalo definitivní konec "námluv" s EU. Pokud by jednostranně dohodu vypovědělo, znamenalo by to konec nadějí na bezvízový styk nebo členství v Evropské unii.
Možnost jezdit do Evropy bez víza by přitom Erdoganovi zvedla popularitu a tureckému prezidentovi na tom záleží. Podobně jako svého času naléhal na zrušení víz pro ruské občany Vladimir Putin, než začala válka na Ukrajině a EU vůči Rusku přijala ekonomické sankce.
V pátek Erdogan zopakoval, že Ankara stále čeká na šest miliard eur, které EU slíbila na podporu integrace syrských uprchlíků v Turecku.
Řecko hlásí, že v srpnu se počet uprchlíků přicházejících na jeho ostrovy v Egejském moři oproti předcházejícím měsícům prudce zvýšil.
V červenci připlouvalo denně v průměru šedesát lidí, v srpnu už sto.
Více běženců se objevuje také v Bulharsku a rovněž v Srbsku, kam přicházejí z Bulharska.
Ředitel evropské pobočky Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Vincent Cochetel řekl deníku Guardian, že navracení uprchlíků z Řecka do Turecka ustalo, protože styční turečtí činitelé opustili řecké ostrovy v Egejském moři.
"Některé aspekty dohody mezi EU a Tureckem jsou zastaveny," uvedl Cochetel.
