Moskva - Z archivu spravovaného Nadací Michaila Gorbačova v Moskvě pronikly na veřejnost tajné záznamy z debat evropských politiků z let 1989 a 1990, kdy se hroutily komunistické režimy.
Záznamy si Gorbačov odnesl poté, co v roce 1991 abdikoval jako prezident Sovětského svazu.
Ven z nadace je po letech dostal jeden z mladých historiků, který tam sbíral informace pro svůj výzkum. Nyní je zveřejnil londýnský deník The Times.
Brzda rozpadu
Z objevených dokumentů vyplývá, že britská premiérka Margaret Thatcherová přemlouvala sovětského vůdce Michaila Gorbačova, aby bránil procesu sjednocení Německa.
A řekla mu také, že se obává destabilizace východní Evropy a že rychlý rozpad Varšavské smlouvy není v zájmu Západu.
„Nechceme sjednocené Německo. To by vedlo ke změně poválečných hranic, k destabilizaci a ohrožení naší bezpečnosti," sdělila podle záznamů Thatcherová Gorbačovovi v Kremlu v roce 1989.
Později v roce 1990, když už bylo jasné, že sjednocené Německo bude realitou, prý naléhala alespoň na to, aby se jednalo o postupný proces.
Odvážný vlastenec generál
Leckoho asi překvapí, že Thatcherová se v Moskvě vyjadřovala poměrně pochvalně o posledním vůdci komunistického Polska Wojciechovi Jaruzelském. Označila ho za „odvážného vlastence."
Záznamy se víceméně shodují s tvrzeními, které před časem prezentoval ve své knize pamětí bývalý německý kancléř Helmut Kohl.
Ten tvrdil, že britská premiérka mu dávala otevřeně najevo znechucení nad sjednocením Německa.
„Byla tehdy velmi nepřátelská," napsal o „železné lady."
V Paříži bez nadšení
Archivy rovněž dosvědčují, že sjednocením Německa nebyl nadšen ani tehdejší francouzský prezident Francois Mitterrand.
Ačkoliv se s Thatcherovou nikdy neměli příliš rádi, v německé otázce údajně našli společnou řeč.
Kohl v pamětech Mitterranda obviňuje, že hrál v letech 1989 a 1990 dvojí hru.
Oficiálně jednotu Německa podporovat, ale tajně za jeho (Kohlovými) zády dělal vše, aby tomu zabránil. Včetně jednání s Moskvou.
Tajné záznamy, které Times zveřejnil, také potvrzují, že Gorbačov opovrhoval východoněmeckým komunistickým předákem Erichem Honeckerem. Dokonce ho prý v soukromí tituloval nepublikovatelnými výrazy.
