Arabské státy požadují po Kataru přerušení vazeb s Íránem. Na splnění dávají deset dnů

ČTK ČTK
23. 6. 2017 5:58
Saúdská Arábie a další znepřátelené země požadují, aby Katar do deseti dnů přerušil diplomatické vazby s Íránem, zastavil vysílání televize Al-Džazíra a okamžitě uzavřel turecké vojenské základny v zemi. Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn a Spojené arabské emiráty 5. června přerušily s Katarem diplomatické styky i dopravní spoje. K podobným postihům později sáhly i další země jako Jordánsko a Jemen a nyní již Katar izoluje přes deset blízkovýchodních i afrických států.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Dauhá - Přerušení diplomatických vazeb s Íránem, zastavení vysílání televize Al-Džazíra a okamžité uzavření turecké vojenské základny v zemi vymáhají po Kataru Saúdská Arábie a další znepřátelené země. Podle agentury AP to vyplývá ze seznamu požadavků, který v pátek blokádou stižený Katar dostal prostřednictvím Kuvajtu. Na naplnění vůle svých kritiků má Katar deset dní.

Katar musí v daném termínu splnit všechny požadavky. S Tureckem, jež je členem NATO, má také přerušit vojenskou spolupráci. Zároveň se od něj očekává vyplacení neupřesněné kompenzace.

AP uvedla, že seznam požadavků obdržela od jednoho ze států účastnících se sporu. Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn a Spojené arabské emiráty 5. června přerušily s Katarem diplomatické styky i dopravní spoje. K podobným postihům později sáhly i další země jako Jordánsko a Jemen a nyní již Katar izoluje přes deset blízkovýchodních i afrických států.

Skupina kritizující Katar tvrdí, že malá, ale bohatá země podporuje radikální islamistické skupiny jako Muslimské bratrstvo či palestinský Hamás. Zároveň prý napomáhá šíitskému Íránu, který je hlavním regionálním rivalem sunnitské Saúdské Arábie.

Katar obvinění popíral a tvrdil, že blokáda je porušením mezinárodního práva. Katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání dříve sdělil, že země kvůli tlaku svou zahraniční politiku nezmění. Jednání o ukončení sporu se kromě Kuvajtu snaží zprostředkovávat i Turecko, Maroko, Pákistán či Francie.

Ankara nedávno odsouhlasila posílení své vojenské posádky v Kataru, kde přibližně 150 tureckých vojáků působí od dohody z roku 2014. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zároveň označil blokádu Kataru za nepřijatelný trest smrti a odsoudil ji jako "nehumánní a proti islámským hodnotám".

Americké ministerstvo zahraničí před dvěma dny vyjádřilo rozpaky nad tím, že státy izolující Katar stále nepředložily seznam svých požadavků. Šéfdiplomat USA Rex Tillerson prohlásil, že doufá, že budou "rozumné a uskutečnitelné".

Podle některých analytiků se skupině kolem Rijádu nelíbí asertivní a otevřená politika Kataru. "Saúdská Arábie chce zůstat hlavním hráčem v Perském zálivu," domnívá se Ajham Kamal z poradenské agentury Eurasia Group. Za sporem je i katarská televize Al-Džazíra, která kritizuje autoritářská vedení některých arabských zemí. Saúdská Arábie a Jordánsko již pobočky této televize uzavřely.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Zemřela literární historička a mluvčí Charty 77 Marie Rút Křížková

Ve věku 84 let v pátek zemřela literární historička a mluvčí Charty 77 Marie Rút Křížková. Zásadní měrou se zasloužila o vydání díla básníka Jiřího Ortena, věnovala se také literární tvorbě v terezínském ghettu.

Marie Rút Křížková se narodila v roce 1936 ve středočeském Miličíně. V roce 1968 absolvovala dálkově Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor čeština ­ pedagogika, specializace literární historie. Působila jako učitelka, vychovatelka, odborná pracovnice v Památníku Terezín a Středočeské galerii v Praze. Za normalizace byla Křížková lesní dělnicí a třídičkou pošty. Své zážitky z té doby sepsala do díla Svědectví, které nemohlo být vysloveno. Mluvčí Charty 77 byla od února 1983 do ledna 1984.

Křížková má tři dcery. Jednou z nich je herečka a moderátorka Ester Janečková, která je nemanželským dítětem divadelního režiséra a dramaturga Oty Ornesta, staršího bratra Jiřího Ortena.

před 2 hodinami

Basketbalistky USK v EL na závěr bubliny v Turecku porazily Gdyni

asketbalistky USK Praha dnes ve třetím kole Evropské ligy porazily Gdyni 85:76. Výběr trenérky Natálie Hejkové tak úvodní část základní skupiny v Istanbulu zakončily s bilancí dvou vítězství a jedné porážky. Zbývající tři zápasy, ve kterých se bude hrát o dvě místa ve čtvrtfinále, čekají český celek v lednu.

Hráčky USK k zápasu nastoupily den po výhře 80:79 nad Lyonem, v prvním utkání v protikoronavirové bublině v Turecku v úterý podlehly 70:77 domácímu Fenerbahce. Gdyně naopak v Turecku prohrála obě dosavadní utkání ve skupině a ani proti Pražankám neuspěla.

Po vyrovnané první čtvrtině se ve druhé podařilo USK odskočit a po prvním poločase vedl 42:34. Největší zásluhu na tom měla pivotka Brionna Jonesová, která si v úvodním dějství připsala 16 bodů a sedm doskoků. Alyssa Thomasová k vedení přispěla 13 body, osmi doskoky a pěti asistencemi.

Po přestávce hráčky USK drama nepřipustily a vedení postupně navýšily až na rozdíl 17 bodů. Nakonec vyhrály 85:76 a před druhou částí základní skupiny, kde se od 19. do 21. ledna bude hrát o dvě postupová místa, mají stejnou bilanci jako Lyon a Fenerbahce. Gdyně je s třemi porážkami poslední.

Nejlepší střelkyní zápasu byla s 28 body a deseti doskoky Jonesová. Americká pivotka odehrála celý zápas stejně jako její krajanka Thomasová, která s bilancí 19 bodů, 11 doskoků a 12 asistencí zaznamenala triple-double. V dresu Gdyně byla s 24 body nejlepší Alice Kuneková.

Evropská liga basketbalistek - 3. kolo:

Skupina B (Istanbul):

Gdyně - USK Praha 76:85, Fenerbahce Istanbul - Lyon 70:84.

Tabulka:

1. Lyon 3 2 1 252:207 5
2. USK Praha 3 2 1 235:232 5
3. Fenerbahce Istanbul 3 2 1 227:224 5
4. Gdyně 3 0 3 203:254 3

 

Další zprávy