Ta včera schválila rezoluci, která uvaluje sankce na Írán kvůli jeho neochotě zastavit svůj nukleární program.
Reakce trestaného státu? Írán dnes začne s instalací dalších 3000 odstředivek pro obohacování uranu. Oznámil to hlavní íránský vyjednávač v otázkách jaderného programu Alí Larídžání.
Úspěch oslavíme v únoru, slibuje prezident
První sérii odstředivek Írán v Natanzu instaloval letos v dubnu a přes naléhání mezinárodního společenství se nechce technologie obohacování, využitelné i k výrobě jaderné zbraně, vzdát.
Dlouho dojednávaná rezoluce především zakazuje Teheránu obchodování s jadernými materiály a balistickými střelami.
Schválením dokumentu vyvrcholila dvouměsíční náročná jednání představitelů světových velmocí, jejichž cílem bylo vyvinout tlak na Írán, aby se vrátil k rozhovorům o zastavení svého kontroverzního atomového programu a vyjasnil své jaderné ambice.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád na rezoluci reagoval "bojovně". "Íránu sankce neublíží a ti, kdo rezoluci podpořili, toho budou btzy litovat," citovala jej oficiální tisková agentura IRNA. "Své atomové úspěchy oslavíme v únoru," dodal prezident.
Íránský parlament pak dnes zahájil jednání o revizi spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Někteří poslanci žádali odstoupení Íránu od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, vypovězení inspektorů MAAE a vyhoštění britského, francouzského, německého a ruského velvyslance z Teheránu.
Západ se obává, že se Teherán snaží vyrobit nukleární zbraň, íránští představitelé to popírají s tvrzením, že jejich program obohacování uranu je zaměřen pouze na produkci energie.
Pro schválení rezoluce byl klíčový souhlas Ruska a Číny, které dlouhodobě podporují smířlivější postoj vůči Íránu, s nímž mají významné obchodní styky. Přísná opatření naopak žádaly Spojené státy, Británie a Francie, které jsou stejně jako Rusko a Čína stálými členy RB OSN s právem veta.
Rezoluce zakazuje všem zemím dodávat Teheránu materiály a technologie, které by mohly přispět k rozvoji íránských jaderných a raketových programů. Podle dokumentu mají být rovněž zmrazena konta firem a jednotlivců zapojených do íránských nukleárních a raketových programů. V případě neuposlechnutí hrozí rezoluce Íránu dalšími nevojenskými trestnými opatřeními.
Přijetí rezoluce přivítal Izrael, podle něhož nicméně jde o první krok. Po něm musí následovat další, aby se zabránilo tomu, že Írán získá jaderné zbraně. Spojené státy hned daly najevo odhodlání prosadit, aby mezinárodní společenství přijalo vůči íránskému režimu další sankce.
Generální tajemník MAAE Muhammad Baradej v reakci na rezoluci prohlásil, že jeho organizace bude pokračovat ve sledování íránského programu. "Nemyslíme si, že tato rezoluce sama o sobě stačí. Chceme, aby mezinárodní společenství šlo dál," prohlásil například náměstek americké ministryně zahraničí Nicholas Burns.
Přijetí rezoluce přivítaly i například Německo či Francie. Kancléřka Angela Merkelová dokument označila za "důležitý signál". Francouzský ministr zahraničí Philippe Douste-Blazy zase vyzval Teherán k návratu k jednacímu stolu, jinak prý bude čelit rostoucí mezinárodní izolaci.
Írán se zastrašit nedá
Írán Radu bezpečnosti obvinil, že při svých rozhodnutích uplatňuje dvojí metr, když Teherán trestá za mírový jaderný program, a ignoruje přitom jaderný arzenál Izraele. "Je nepopiratelné, že nukleární zbraně v rukou izraelského režimu a neochota Izraele řídit se rezolucemi RB OSN... představují mimořádně vážnou hrozbu míru a bezpečnosti v regionu i na celém světě," podotkl íránský vyslanec při OSN Džavád Zaríf.
Již dříve teheránskou vládu nabádal íránský konzervativní list Kejhán, aby Írán odstoupil od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), jestliže Rada bezpečnosti OSN proti němu schválí sankce. Zároveň předseda parlamentu Gholámalí Hadad Ádil pohrozil, že v případě sankcí Írán omezí spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE), která podléhá OSN.
Írán se odmítá vzdát technologie obohacování uranu i přes výhodné nabídky, které mu západní vyjednávači učinili. Prezident Mahmúd Ahmadínežád ve čtvrtek prohlásil, že neexistuje nic, co by Írán přinutilo zastavit jaderný program.
Smlouva o nešíření jaderných zbraní byla dojednána v roce 1968 s cílem zabránit šíření jaderných zbraní do těch zemí, které je v té době nevlastnily. Připojilo se k ní 189 států, včetně Íránu. Smlouva zaručuje signatářům právo rozvíjet průzkum, výrobu a
využívání jaderné energie pro mírové účely, což je klauzule, jíž Teherán brání svůj nárok na technologii obohacování.
