Afrika si připomněla 50. výročí masakru v Sharpeville

Petr Jemelka Petr Jemelka
22. 3. 2010 12:55
Oficiálně už v zemi panuje rovnoprávnost, ve skutečnosti prý nikoliv

Kapské město - Včera uběhlo padesát let od tzv. Sharpevillských masakrů, při nichž policie během nepokojů v přístavním městě Sharpevill zastřelila 69 Jihoafričanů černé pleti, kteří demonstrovali proti apartheidu. 

Dalších 189 lidí bylo jihoafrickou policií zraněno, když se pokoušeli z místa demonstrace uprchnout. Nikdo ze zasahujících policistů dosud nebyl v souvislosti se střelbou na neozbrojené demonstranty potrestán. 

Demonstrace 21. března 1960 probíhala před policejní stanicí, kde černí obyvatelé jihoafrické republiky protestovali proti povinnosti všech obyvatel černé pleti nosit identifikační dokumenty - známé jako pass books. Šlo o jednu z nejkrvavějších událostí, které boje za zrovnoprávnění obyvatel Jihoafrické republiky provázely.

Podle policejních záznamů demonstranti na policisty a jejich vozy útočili kamením. Tehdejší velitel policejních sil generálporučík Pienaar v Sharpeville vypověděl, že nedal žádný rozkaz ke střelbě. Nezkušení policisté prý propadli panice a začali střílet spontánně.

To, že byli policisté vystrašení, vysvětluje tím, že dva měsíce před událostmi v Sharpeville bylo zabito devět policistů v Cato Manor - neklidné části města Durban. To však nevysvětluje, proč policisté stříleli i na utíkající demonstranty, ženy a děti.

Masakr jako rozbuška

Sharpevillské události z roku 1960 jsou označovány za milník v bojích proti apartheidu (tzv. oddělenému soužití původního obyvatelstva s potomky kolonizátorů).

Po krvavých událostech byly sice zakázány opoziční strany Africký národní kongres a Panafrický kongres, ale tvrdý zásah policie umocnil vůli černošského obyvatelstva prosadit zásadní změny ve společenském uspořádání.

Výročí masakru provázely i protivládní demostrace
Výročí masakru provázely i protivládní demostrace | Foto: Reuters

Situace obyčejných lidí se nezlepšuje

Africký národní kongres vyhrál volby v roce 1994 a u moci je dodnes. Obyvatelé Jižní Afriky si ale podle tamního zpravodaje BBC stěžují, že se životní podmínky řadových obyvatel příliš nelepší. Spíše stagnují. Mnoho obchodů bylo zavřeno, v oblasti je stále velmi vysoká nezaměstnanost a obyvatelstvo se pořád dělí na privilegované a ty ostatní.

"Naše životy se s příchodem Nelsona Mandely začaly měnit, ale lidé stále trpí nedostatkem peněz. Ty jsou totiž pořád v rukou bílých," říká pro agenturu AP místní obyvatel Abram Mofokeng, kterému bylo v době masakru 21 let.

V poslední době navíc svou nespokojenost s vládní stanou vyjadřuje čím dále tím více Jihoafričanů, kteří Africký národní kongres obviňují z korupčnictví a klientelismu.

Už se to nebude opakovat, slíbil bývalý prezident

Při příležitosti padesátého výročí Sharpevillských masakrů proběhlo několik vzpomínkových akcí. U památníků událostí z 21. března 1960 promluvil mimo jiné bývalý prezident Jižní Afriky Kgalema Motlanthe, který ve svém projevu adresovaném asi pětitisícovému shromáždění řekl, že už se nic podobného nesmí opakovat.

"Nikdy, nikdy a ještě jednou nikdy nesmí nastat situace, kdy si bude vláda přisvojovat právo mučit, věznit nebo vraždit své odpůrce," cituje Motlantheho server BBC.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Slovenští autodopravci oznámili ukončení blokád hranic

Unie autodopravců Slovenska ve středu večer oznámila, že ukončila protestní shromáždění na hraničních přechodech. Uvedla, že tak učinila po zákroku policie. Dopravci od úterý znovu blokovali mimo jiné některé hraniční přechody s Českem. Jejich protesty na hranicích zkomplikovaly například výrobu ve slovenské továrně francouzské automobilky PSA, které vázly dodávky ze zahraničí.

Slovenská vláda nepřistoupila v plné míře na požadavky unie ohledně výrazného snížení silniční daně a také zvýšení slev z mýtného. V obou těchto oblastech ale učinila ústupky, na nichž se dnes zástupci ministerstev dopravy a financí dohodli s větší organizací autodopravců Česmad Slovakia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy