reklama
 
 

Afrika si připomněla 50. výročí masakru v Sharpeville

22. 3. 2010 12:55
Oficiálně už v zemi panuje rovnoprávnost, ve skutečnosti prý nikoliv

Kapské město - Včera uběhlo padesát let od tzv. Sharpevillských masakrů, při nichž policie během nepokojů v přístavním městě Sharpevill zastřelila 69 Jihoafričanů černé pleti, kteří demonstrovali proti apartheidu. 

Dalších 189 lidí bylo jihoafrickou policií zraněno, když se pokoušeli z místa demonstrace uprchnout. Nikdo ze zasahujících policistů dosud nebyl v souvislosti se střelbou na neozbrojené demonstranty potrestán. 

Demonstrace 21. března 1960 probíhala před policejní stanicí, kde černí obyvatelé jihoafrické republiky protestovali proti povinnosti všech obyvatel černé pleti nosit identifikační dokumenty - známé jako pass books. Šlo o jednu z nejkrvavějších událostí, které boje za zrovnoprávnění obyvatel Jihoafrické republiky provázely.

Podle policejních záznamů demonstranti na policisty a jejich vozy útočili kamením. Tehdejší velitel policejních sil generálporučík Pienaar v Sharpeville vypověděl, že nedal žádný rozkaz ke střelbě. Nezkušení policisté prý propadli panice a začali střílet spontánně.

To, že byli policisté vystrašení, vysvětluje tím, že dva měsíce před událostmi v Sharpeville bylo zabito devět policistů v Cato Manor - neklidné části města Durban. To však nevysvětluje, proč policisté stříleli i na utíkající demonstranty, ženy a děti.

Masakr jako rozbuška

Sharpevillské události z roku 1960 jsou označovány za milník v bojích proti apartheidu (tzv. oddělenému soužití původního obyvatelstva s potomky kolonizátorů).

Po krvavých událostech byly sice zakázány opoziční strany Africký národní kongres a Panafrický kongres, ale tvrdý zásah policie umocnil vůli černošského obyvatelstva prosadit zásadní změny ve společenském uspořádání.

Situace obyčejných lidí se nezlepšuje

Africký národní kongres vyhrál volby v roce 1994 a u moci je dodnes. Obyvatelé Jižní Afriky si ale podle tamního zpravodaje BBC stěžují, že se životní podmínky řadových obyvatel příliš nelepší. Spíše stagnují. Mnoho obchodů bylo zavřeno, v oblasti je stále velmi vysoká nezaměstnanost a obyvatelstvo se pořád dělí na privilegované a ty ostatní.

"Naše životy se s příchodem Nelsona Mandely začaly měnit, ale lidé stále trpí nedostatkem peněz. Ty jsou totiž pořád v rukou bílých," říká pro agenturu AP místní obyvatel Abram Mofokeng, kterému bylo v době masakru 21 let.

V poslední době navíc svou nespokojenost s vládní stanou vyjadřuje čím dále tím více Jihoafričanů, kteří Africký národní kongres obviňují z korupčnictví a klientelismu.

Už se to nebude opakovat, slíbil bývalý prezident

Při příležitosti padesátého výročí Sharpevillských masakrů proběhlo několik vzpomínkových akcí. U památníků událostí z 21. března 1960 promluvil mimo jiné bývalý prezident Jižní Afriky Kgalema Motlanthe, který ve svém projevu adresovaném asi pětitisícovému shromáždění řekl, že už se nic podobného nesmí opakovat.

"Nikdy, nikdy a ještě jednou nikdy nesmí nastat situace, kdy si bude vláda přisvojovat právo mučit, věznit nebo vraždit své odpůrce," cituje Motlantheho server BBC.

autor: Petr Jemelka | 22. 3. 2010 12:55

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama