Afrika si připomněla 50. výročí masakru v Sharpeville

Petr Jemelka Petr Jemelka
22. 3. 2010 12:55
Oficiálně už v zemi panuje rovnoprávnost, ve skutečnosti prý nikoliv

Kapské město - Včera uběhlo padesát let od tzv. Sharpevillských masakrů, při nichž policie během nepokojů v přístavním městě Sharpevill zastřelila 69 Jihoafričanů černé pleti, kteří demonstrovali proti apartheidu. 

Dalších 189 lidí bylo jihoafrickou policií zraněno, když se pokoušeli z místa demonstrace uprchnout. Nikdo ze zasahujících policistů dosud nebyl v souvislosti se střelbou na neozbrojené demonstranty potrestán. 

Demonstrace 21. března 1960 probíhala před policejní stanicí, kde černí obyvatelé jihoafrické republiky protestovali proti povinnosti všech obyvatel černé pleti nosit identifikační dokumenty - známé jako pass books. Šlo o jednu z nejkrvavějších událostí, které boje za zrovnoprávnění obyvatel Jihoafrické republiky provázely.

Podle policejních záznamů demonstranti na policisty a jejich vozy útočili kamením. Tehdejší velitel policejních sil generálporučík Pienaar v Sharpeville vypověděl, že nedal žádný rozkaz ke střelbě. Nezkušení policisté prý propadli panice a začali střílet spontánně.

To, že byli policisté vystrašení, vysvětluje tím, že dva měsíce před událostmi v Sharpeville bylo zabito devět policistů v Cato Manor - neklidné části města Durban. To však nevysvětluje, proč policisté stříleli i na utíkající demonstranty, ženy a děti.

Masakr jako rozbuška

Sharpevillské události z roku 1960 jsou označovány za milník v bojích proti apartheidu (tzv. oddělenému soužití původního obyvatelstva s potomky kolonizátorů).

Po krvavých událostech byly sice zakázány opoziční strany Africký národní kongres a Panafrický kongres, ale tvrdý zásah policie umocnil vůli černošského obyvatelstva prosadit zásadní změny ve společenském uspořádání.

Výročí masakru provázely i protivládní demostrace
Výročí masakru provázely i protivládní demostrace | Foto: Reuters

Situace obyčejných lidí se nezlepšuje

Africký národní kongres vyhrál volby v roce 1994 a u moci je dodnes. Obyvatelé Jižní Afriky si ale podle tamního zpravodaje BBC stěžují, že se životní podmínky řadových obyvatel příliš nelepší. Spíše stagnují. Mnoho obchodů bylo zavřeno, v oblasti je stále velmi vysoká nezaměstnanost a obyvatelstvo se pořád dělí na privilegované a ty ostatní.

"Naše životy se s příchodem Nelsona Mandely začaly měnit, ale lidé stále trpí nedostatkem peněz. Ty jsou totiž pořád v rukou bílých," říká pro agenturu AP místní obyvatel Abram Mofokeng, kterému bylo v době masakru 21 let.

V poslední době navíc svou nespokojenost s vládní stanou vyjadřuje čím dále tím více Jihoafričanů, kteří Africký národní kongres obviňují z korupčnictví a klientelismu.

Už se to nebude opakovat, slíbil bývalý prezident

Při příležitosti padesátého výročí Sharpevillských masakrů proběhlo několik vzpomínkových akcí. U památníků událostí z 21. března 1960 promluvil mimo jiné bývalý prezident Jižní Afriky Kgalema Motlanthe, který ve svém projevu adresovaném asi pětitisícovému shromáždění řekl, že už se nic podobného nesmí opakovat.

"Nikdy, nikdy a ještě jednou nikdy nesmí nastat situace, kdy si bude vláda přisvojovat právo mučit, věznit nebo vraždit své odpůrce," cituje Motlantheho server BBC.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 15 minutami

Vítěz z Alpe d'Huez si dojel pro titul mistra Evropy v cross country

Pro titul mistra Evropy v cross country na horských kolech si v Mnichově suverénně dojel olympijský vítěz Thomas Pidcock z Británie. Nejlepší z kvarteta českých bikerů Ondřej Cink skončil sedmnáctý.

Třiadvacetiletý Pidcock potvrdil dnešním prvenstvím pověst jednoho z nejlepších světových cyklistických univerzálů. Olympijský vítěz na horských kolech z Tokia se letos v lednu stal mistrem světa v cyklokrosu a následné úspěšné působení na silnici korunoval vítězstvím v horské etapě Tour de France s cílem na Alpe d'Huez. Předtím si stihl "odskočit" k bikům a v květnu vyhrál závody Světového poháru v Albstadtu a Novém Městě na Moravě, což byly dosud jeho jediné letošní starty na horských kolech.

Cink se držel v čelní skupině pouze v úvodních fázích závodu a poté už tempu nejlepších nestačil. Postupně klesal až na sedmnácté místo, které obsadil s odstupem 2:13 za Pidcockem. Šestinásobný mistr republiky absolvoval první závod po třech týdnech od Světového poháru v USA, kde jel pouze short track, protože se nakazil koronavirem. Mistrovství Evropy zařadil do svého programu až následně i kvůli blížícímu se mistrovství světa v Les Gets, které se pojede příští týden.

Zbývající tři čeští bikeři dojeli ve čtvrté desítce. Jan Škarnitzl byl 34., Lukáš Kobes 36. a Marek Rauchfuss 40.

V sobotu pojedou v Mnichově cross country ženy včetně čtyř Češek.

před 53 minutami

Kvůli bouřkám a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v Evropě 13 lidí

Evropa se v pátek vzpamatovává z tragicky bouřlivého čtvrtka, kdy kvůli bouřím a silnému větru zemřelo nejméně 13 lidí. Některé země rozmary počasí stále trápí. Varování před bouřemi platí i v pátek na jihu Německa, naopak na Korsice, kde ve čtvrtek zahynulo pět lidí, už bylo zrušeno. Na mnoha evropských řekách, včetně veletoků jako Rýn a Dunaj, kvůli suchu naopak komplikuje lodní dopravu stále extrémně nízká hladina vody.

Pro jih Bavorska a části jihozápadní spolkové země Bádensko-Württembersko vydala německá meteorologická služba varování před následky extrémního trvalého deště. V podhůří Alp platí do sobotního rána varování před extrémně vydatným vytrvalým deštěm s až 140 litry srážek na metr čtvereční. V Rakousku, kde bouřky ve čtvrtek ve velkém vyvracely stromy a zabily tak pět lidí, byla i dnes na jihu země přerušena některá železniční spojení. Ve čtvrtek byla železniční doprava v oblasti zcela ochromena kvůli přerušení dodávek proudu.

Na severu Itálie a v částech střední Itálie utrpělo kvůli bouřkách s větrem o rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu několik lidí zranění. "Bohužel to ještě není za námi," řekl deníku La Stampa šéf italské civilní ochrany Luigi D'Angelo. Důvodem prudkých průtrží mračen je studený vzduch ze severní Evropy, který se ve Středomoří střetává s teplým vzduchem, vysvětlil v deníku Corriere della Sera klimatolog Antonio Navarra.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Dodávky plynu Nord Streamem 1 do Evropské unie se kvůli údržbě opět zastaví

Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. V pátek to oznámila ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Ruský podnik sdělil, že s ním na údržbě kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu Nord Stream 1 a nachází se poblíž finských hranic, bude spolupracovat německá firma Siemens Energy.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy