Lhasa - Nepokoje v Tibetu, které propukly po násilném potlačení demonstrace mnichů, si vyžádaly životy nejméně osmdesáti lidí. Dalších 72 lidí utrpělo při střetech s čínskými bezpečnostními složkami zranění.
Taková je bilance posledních dnů podle tibetské exilové vlády. Čínská oficiální místa tato čísla odmítají a stále trvají na tom, že při střetech zahynulo "pouze" deset demonstrantů.
Dalajláma: Zastavte genocidu
Dále čtěte:
- Sobota 15. 3.
V Tibetu se dál protestuje. Čína zavřela velké kláštery - Pátek 14. 3.
Videoreportáž: Záběry z násilností v Tibetu - Úterý 11. 3.
V Tibetu se protestovalo. Čína zatkla desítky mnichů
"Pokud jde o mrtvé, máme potvrzených - a z několika zdrojů ověřených - osmdesát obětí," řekl zástupce samozvané tibetské vlády Thubten Samphel novinářům. Improvizovaná tisková konference se odehrála v indické Dharmsale, kde exilová vláda působí.
"Například šestadvacet lidí bylo v sobotu utlučeno v blízkosti věznice Drapčí přímo v hlavním městě Lhasa," doplnil Tenzin Táklha, blízký spolupracovník dalajlámy.
Další tři těla byla nalezena blízko muslimské mešity, jiné dvě osoby zahynuly u kláštera Ramoče. "V centru města bylo zabitých pět děvčat. Pokud jde o etnickou příslušnost obětí, šlo o Tibeťany," doplnil Táklha.
Silné znepokojení vyslovil i dalajláma. Apeloval na mocnosti světa, aby příměly Čínu zastavit násilí a "kulturní genocidu".
Státní čínská tisková agentura Sinchua uvedla, že při zásazích utrpělo vážná zranění také dvanáct policistů.
| Blog Michala Sikory z Číny: O čem se tu (ne)mluví |
Novinářům vstup zakázán
Násilí v Tibetu trvá už od pondělka, kdy se ve Lhase konala - u příležitosti 49. výročí protičínského povstání a následného útěku tibetského dalajlámy do Indie - velká demonstrace.
Zhruba šest stovek mnichů protestovalo proti komunistické represi a násilnému počínšťování provincie, která je pod čínskou vládou od roku 1950.
Agentury se různí v tom, co přesně se nyní v Tibetu děje. Zatímco čínské zdroje hovoří o klidu, například kabelová televize HongKong uvedla, že v neděli najelo do centra hlavního tibetského města na dvě stě vojenských vozů. V každém z nich sedělo mezi čtyřiceti až šedesáti ozbrojených vojáků. Jsou v plné pohotovosti a připraveni zasáhnout proti jakémukoli projevu nepokojů.
"Čína výrazně omezila přístup západních novinářů do Tibetu. Je velmi obtížné ověřit, co se opravdu děje," píše britská zpravodajská stanice BBC.
Olympiáda bude
Násilí v Tibetu přimělo řadu světových osobností - i ze světa sportu - aby požádaly o bojkot olympijských her, které se budou v srpnu konat v Pekingu.
Duchovní vůdce dalajláma to však odmítl. Uvedl, že se hry, které jsou o duchu fair-play a svobody, mají v Pekingu konat. "Je to příležitost pro Čínu, aby ukázala podporu principům svobody," vzkázal.
Bojkot nic nevyřeší, myslí si také prezident Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge. "Navíc by potrestal jen sportovce, kteří za nic nemůžou," řekl agentuře Reuters Rogge. Odmítl říci, jak bude MOV postupovat, pokud by násilnosti neustávaly.
Viceprezident organizace Thomas Bach přislíbil, že výbor bude s Čínou jednat: "Budeme s Čínou mluvit o lidských právech a dáme jasně najevo, že násilí odsuzujeme."
| Po celém světě se protestuje Na mnoha místech světa se v neděli konají akce na podporu Tibetu. Výjimkou není ani Česko. V 19:00 se koná v Praze demonstrace před čínským velvyslanectvím, o hodinu později začíná v klubu Vagón na pražské Národní koncert na podporu Tibetu. |
