Hostětín (od naší zpravodajky) - Vesnička o 220 obyvatelích, která leží ve Zlínském kraji asi 20 kilometrů od Uherského Brodu, byla ještě před revolucí takzvaně na dožití. Hostětín, který byl tehdy ještě součástí sousedního Pitína, totiž neprovozoval vlastní čistírnu odpadních vod a pro vodárenskou nádrž Bojkovice dostavěnou v roce 1966 představoval tak významný zdroj znečištění, že v obci začala v sedmdesátých letech platit stavební uzávěra. Lidé si zde tudíž nemohli stavět domy, a odcházeli tak do okolních vesnic a měst, třeba do Slavičína.
V devadesátých letech se ale Hostětín od Pitína osamostatnil a nové zastupitelstvo přemýšlelo, jak zákaz stavět budovy prolomit. Nakonec vedení rozhodlo o vybudování kořenové čistírny odpadních vod, čímž nejenže skončila stavební uzávěra, ale začala se rodit vesnice v Česku poměrně ojedinělá ve svém přístupu k udržitelnosti.
Letos v říjnu si za to vysloužila už několikátou cenu, když vyhrála absolutního vítěze v soutěži E.ON Energy Globe, přezdívané také "český ekologický oscar".
"Pak se povedla výtopna na biomasu, která se dělala téměř současně s moštárnou," vypráví Petr Kucka, zatímco nás v doprovodu starosty provází po malé obci a vysvětluje, jak "kořenovka", kterou letos mimo jiné kvůli nedokonalému odbourávání fosforu čeká rekonstrukce, pracuje.
"Jsou lidé, kteří tvrdí, že nefunguje a je to šarlatánství," dodává muž, který působí jako zástupce ředitelky v místním Centru Veronica Hostětín. Kromě realizace tamních projektů se podílí třeba i na pořádání workshopů pro dospělé či školáky o ekologii.
U kořenové čističky je zásadní průtok předčištěné odpadní vody kořenovým filtrem. Mělká nádrž slouží k zachycení jemnějších částic obsažených v odpadní vodě a rostliny na kořenovém filtru částečně odsávají živiny, dodávají kyslík, na jejich kořenech sídlí bakterie a v zimě působí jako tepelná izolace.
"Na kořenech mokřadních rostlin žijí bakterie, které čištění zajišťují. Funguje to vlastně stejně jako v průmyslové čistírně, kde jsou ale bakterie uměle udržované, musí se probublávat, krmit a tak dále," popisuje Kucka.
Obec jako každá jiná
Kromě čističky se vesnice, v níž by se vzhledem k počtu obyvatel neuživila ani hospoda, může chlubit první veřejnou pasivní budovou v Česku (kterou představuje centrum Veronica), zmíněnou výtopnou na biomasu, na kterou je napojeno kolem devadesáti procent všech domů, nebo solárními panely, z nichž první se tu objevily už na konci devadesátých let.
"Fotovoltaika vyrobí více elektřiny, než spotřebují obecní budovy včetně kotelny. V číslech to bude zhruba asi 47 megawattů (MWh) vyrobené elektřiny a spotřeba 42 MWh. Výroba a spotřeba se samozřejmě neděje v tu stejnou dobu, na provoz obce to ale zkrátka stačí," říká Boleček, který do čela úřadu usedl za KDU-ČSL před dvěma lety po volbách do zastupitelstev obcí.
Domácnosti ale naopak podle Bolečka řeší nedostatek vody, což oznažuje za jeden z problémů, který je třeba do budoucna spolu s opravou čističky řešit. V Hostětíně není veřejný vodovod a napojení na nějaký v okolí považuje za problemtický, protože je to všude příliš daleko.
Na emsicích pak podle dat institutu Veronica z roku 2013 obec díky biomase ušetří téměř 1100 tun emisí CO2 ročně. "Máme lepší vzduch, když tady člověk vystoupí z vlaku, tak nic necítí," dodává k tomu Kucka, jaké to je, když cestující dorazí do malé vísky na nádraží s jediným kolejištěm.
Záhy k tomu ale dodává, že co se dopravy týče, většina místních se rozhoduje zejména tím, co je komfortnější. "Nechci jim křivdit, ale pochybuji, že se rozhodují, jak budou jezdit, a myslí u toho na klima. Ale on je také rozdíl žít na na venkově, nebo ve městě. Tady to jde bez auta složitě," míní.
A co obyvatelé říkají na to, že se v průběhu let z jihomoravského Hostětína stala tak trochu atrakce, na kterou se ročně přijede podívat několik tisíc lidí? Někteří lidé by podle Kucky uvítali, kdyby tu byl klid a nic se tu nedělo. Jiní jsou za to naopak rádi. A pak je hromada lidí, kterým na tom nijak zvlášť nezáleží.
Není to tak, že by tu byli sestěhováni jen ekologicky smýšlející osoby. Co do složení obyvatelstva je to podle něj úplně obyčejná obec jako kterákoliv jiná, čemuž přikyvuje i starosta.
"Charles se těžko trumfuje"
Hostětín přitom opravdu budí pozornost, a to i za hranicemi republiky. V roce 2015 tu oslavil Mezinárodní den Země tehdejší velvyslanec USA v Česku Andrew Schapiro a před deseti lety sem v rámci cesty do ČR zavítal s manželkou Camillou britský princ Charles, který je pro svůj zájem o ekologická témata známý. "Charles se těžko trumfuje," odpovídá se smíchem Kucka, zda tuhle návštěvu ještě někdy někdo překoná.
Roční úspory emisí CO2 a podíl jednotlivých položek
| Obnovitelný zdroj energie | Přibližné roční úspory emisí CO2 (v tunách) | Podíl |
| Biomasa | 1092 | 90 % |
| Slunce | 113 | 9 % |
| Ostatní šetrné technologie | Přibližné roční úspory emisí CO2 (v tunách) | Podíl |
| Veřejné osvětlení | 2 | 0 % |
| Kořenová čistírna | 12 | 1 % |
| CELKEM | 1219 | 100 % |
Zdroj: Ekologický institut Veronica, údaje z roku 2013
Člena britské královské rodiny tehdy neminul ani přípitek jablečným moštem z místní biomoštárny. V té se kromě bio moštů vyrábí i ty "nebio" (selské) mošty, sirupy a také jablečný ocet.
"Máme kolem třiceti až čtyřiceti registrovaných zemědělců, vesměs jde o malé pěstitele z tohoto kraje. Jsou ale roky, kdy třeba přijde jarní mráz, který postihne významnou část produkce, takže pro nedostatek úrody pak musíme něco dovézt od Olomouce, nebo dokonce i z Čech," říká jednatel moštárny Radim Machů k tomu, zda se snaží suroviny pro výrobu moštu získávat od zdejších hospodářů.
Bez dotací to nejde
Machů stál také u zrodu většiny projektů udržitelného rozvoje v Hostětíně. V roce 2006 tu například vzniklo na tehdejší dobu šetrné pouliční osvětlení. Jak ale vysvětluje Kucka, jde o běžná LED svítidla, která má dnes již kdekdo, tehdy se ale pomalu ani nevědělo, že bílá LED existuje.
"Světla už jsou na kraji životnosti. Ještě jsme to sice na kraji úplně neprobírali, ale já bych to viděl na to, že by bylo pěkné dát tady postupně solární osvětlení," přemítá Boleček.
Jak Hostětín vyrostl v ekologickou vesnici
- 1996: vznik kořenové čistírny odpadních vod
- 1997: instalace prvních slunečných kolektorů
- 1998: obnovení Chmelovy sušírny ovoce
- 2000: vznik obecní výtopny na biomasu
- 2000: vznik biomoštárny
- 2006: vznik první veřejné budovy v Česku splňující kritéria pasivního domu
- 2006: instalace šetrného pouličního osvětlení
- 2020: Ekologický institut Veronica si pořídil elektromobil
Světla nejsou to jediné, co by potřebovalo revizi. Nutná je v současné době zejména rekonstrukce čističky, která je v provozu už dvacet šest let a na dnešní dobu je technologicky nedokonalá. V současné době podle Kucky nestačí zejména na nové normy ohledně odbourávání fosforu. Přitom pokud se tato látka dostatečně neodbourává, tak v nadměrném množství vede zejména k bujení sinic.
"To, co z naší čističky vytéká do potoka, je v dnešní době z hlediska fosforu problém. Kdyby stejné množství, co teče z naší čističky, teklo vedle v Pitíně do Olšavy, kde je větší tok, nikdo žádný problém nemá. My jsme ale trnem v oku, protože máme malý průtok a voda se málo naředí," hájí se Boleček.
Modernizace byla v plánu už letos, ale zpozdila se zejména kvůli vyčerpání dotačních titulů. "Bez dotací v takovéhle malé obci neuděláme vůbec nic," krčí rameny Boleček.
Video: Nezapomínejme na klimatickou krizi. Musíme snížit emise, říká šéf E.ON Záklasník
Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz
Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?
Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované videa nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Děkujeme za podporu organizaci Člověk v tísni. Její dokument Krajina v tísni můžete zhlédnout ZDE.
Projekt vznikl za podpory 
V první části velké grafiky se dozvíte, jak a proč se planeta postupně otepluje:
V druhé části velké grafiky jsme se zaměřili na dopad klimatických změn na naši planetu:
Do speciálu Planeta v nouzi se zapojily významné osobnosti. Jejich videa naleznete zde:
- Chováme se jako kapři, kteří si vypustí rybník. Věřte klimatologům, apeluje Svěrák
- Situace s klimatem je kritická. Dochází nám čas, ale ne naděje, naléhá Koukalová
- Nezapomínejme na klimatickou krizi. Musíme snížit emise, říká šéf E.ON Záklasník
- Dopady klimatické krize vidíme všude. V sázce jsou naše životy, apeluje Witowská
- Vědec Pithart upozorňuje na nebezpečí oteplování. Berme klimatické změny vážně, říká
- Tradiční česká zima může zmizet. Ale jsme schopni to změnit, vyzývá Jan Svěrák
- Šéf českého Vodafonu vyzývá k boji s klimatickými změnami. Je čas jednat, upozorňuje
- V jakém stavu předáme planetu našim dětem? Zamysleme se nad sebou, apeluje Drábová
- Pojďme dostat klimatickou změnu pod kontrolu. Dáme to, burcuje Dominik Hašek
- Zastavme globální oteplování. Pořád ještě máme čas, vyzývá šéf banky Moneta Spurný
- Berme klimatickou krizi vážně. Pojďte do toho s námi, vyzývá Martin Veselovský
- V atmosféře je nejvíc CO2 za poslední 4 miliony let. To není sranda, varuje Tolasz
- Nerudová varuje před rozpadem ekosystémů: Situace je vážná, ale můžeme to změnit
Dále jsme napsali:
- Jak mizí divočina: Sir Attenborough ukazuje, že k úpadku stačil jeden lidský život
- Kvůli pandemii je v přírodě mnohem víc odpadků, říká organizátor akce Ukliďme Česko
- Zelené střechy i nádrže na vodu. Brno ukazuje, jak stavět v době klimatické změny
- Příroda nachystala apokalyptický konec léta. Přinášíme novinky o klimatu
- Kůrovec je úžasný tvor. Nemusíme se ho bát, stačí pěstovat správné lesy, říká vědec
- Fotky trpících koalů nefungují. Klimatu pomůžou pozitivní příklady, říká psycholog
- Drancování přírody způsobí další pandemie, varuje přední britský expert
- V tomto lese vám hned nateče do bot. V Krkonoších obnovují mokřady, bojují se suchem
- Foto: Když to v lese čvachtá. Rašeliniště v Krkonoších zadržují vodu jako houba
- V Chrudimi se naučili vážit si vody. Obnovují náhony i tůně, staví vsakovací plochy
- Do 100 let vyhynou lední medvědi a stovky druhů ryb
- Biokosmetika pro surfaře i zelené Brno. Ekosoutěž E.ON Energy Globe zná své finalisty
