Chladicí stropy, koleje pro obézní. "Léčivý" architekt postavil nemocnici budoucnosti

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
Aktualizováno 23. 10. 2020 9:43
V olomoucké fakultní nemocnici vyrostla před dvěma lety první nemocniční pasivní budova v Česku - tedy taková, která díky svému řešení spotřebovává jen minimum energie. Za stavbou kliniky stojí studio architekta Adama Rujbra, které při navrhování myslí i na takzvanou léčivou architekturu. Projekt letos bojuje o ocenění v kategorii Stavba v soutěži E.ON Energy Globe Award.

Budova kliniky se prezentuje jako první nemocniční pasivní budova v Česku, tedy jako stavba splňující kritéria energetických úspor při provozování domu. Jaké prvky konkrétně dělají stavbu šetrnou?

U pasivního domu se má roční potřeba tepla na vytápění vejít do 15 kilowatthodin na metr čtvereční a stejná hodnota platí i pro chlazení. Budova kliniky splňuje oba tyto parametry. Zároveň má větrání s rekuperací (zpětné získání tepla - pozn. red.) vzduchu, což je další podmínka pro pasivní dům.

Jak je při navrhování náročné docílit toho, aby se jednalo o pasivní budovu?

Primárním hlediskem při navrhování takové budovy je přirozeným způsobem eliminovat nutnost vytápění a nutnost chlazení. Co se týče nutnosti vytápění, tak tu dnes umíme už velice dobře eliminovat. Děje se tak kvalitní obálkou budovy, tedy dobrou izolací tepelných stěn, střechy, kvalitními okny.

V současné době se ale vlivem klimatické změny objevuje energeticky mnohem náročnější veličina, a sice potřeba chlazení v létě, která dnes v energetické bilanci převyšuje potřebu vytápění v zimě. Zde je potřeba naopak eliminovat tepelné zisky. To znamená mít dobré stínění a zodpovědně se postavit k otázce poměru prosklených ploch, protože ty jsou v létě zdrojem přehřívání.

V rámci provozních technologií pak vzniká například odpadní teplo z výrobníku chladu, které pomáhá předehřívat vodu v budově. Využijeme tak teplo, které by normálně odešlo bez užitku.

U pasivních budov se často zmiňuje jako negativum finanční stránka. Jde v porovnání s "obyčejnými" stavbami o velký nákladový rozdíl?

Pokud si jako porovnávací etalon vezmeme budovu, která s odřenýma ušima splní požadavky současné legislativy, a vedle toho si postavíme pasivní budovu tak, jak jsme ji navrhli my, tak ony se z hlediska technologií nemusí nijak zásadně lišit. I v budově, která bude postavena tak, aby splnila jen to nejnutnější, se například stejně bude nacházet technologie řízeného větrání. Jde tedy jen o to, použít z dostupných technologií tu s lepší účinností, řeknu-li to velmi zjednodušeně.

Pak jde samozřejmě také o to, jakým způsobem se větrání distribuuje a tak dále. Pokud to chci dělat zodpovědně a mít to navrženo třeba do menších okruhů, abych nevětral v místech, kde to není třeba, pak je vstupní investice samozřejmě vyšší. Pokud si pořídím sofistikovanější technologii, docílím vyšší účinnosti.

Co se týká dalších kritérií, jako je například orientace budovy nebo velikost oken, ty nemají na cenu stavby už vůbec žádný vliv.

Budova je mírně dražší, než by byla ta, co by splňovala jen základní parametry. Konkrétně u olomoucké kliniky ale bylo spočítáno, že se zvýšené náklady vrátí za šest let na úsporách provozu.

Moderní klinika budoucnosti

Novostavba II. interní kliniky - gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc ukazuje, že se dá současně myslet na potřebu náročného nemocničního provozu i životní prostředí. Součástí stavby je například zelená střecha, která slouží jako retenční nádrž pro vodu, technologie chlazených stropů nebo potrubní pošta.

Stavba kliniky s pěti nadzemními a jedním podzemním podlažím byla zahájena v únoru 2017 podle projektu architektonického studia Adama Rujbra, v provozu je od předloňského září. Celkové náklady se vyšplhaly na 398 milionů korun. V budově fungují čtyři lůžková oddělení, jedno oddělení jednotky intezivní péče, dva přednáškové sály a prostory vedení klinik.

Projekt získal nominaci v letošním ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe v kategorii Stavba. 

Pomoc obézním i šeroslepým

Součástí kliniky jsou také upravené pokoje pro obézní či jinak handicapované pacienty. Můžete to blíže popsat?

V populaci je čím dál vyšší podíl nadměrně obézních lidí. Pro tyto osoby tak byly v rámci kliniky vyhrazeny pokoje s technologií, jež pomáhá sestrám s manipulací pacientů, kteří jsou často obtížně mobilní nebo úplně imobilní. V pokojích se nachází stropní zvedáky opatřené kolejí. Sestry pacienta uloží do takového přenosného vaku, za pomoci motoru ho zvednou a přemístí ho třeba na toaletu, aniž by ho musely přenášet ručně. Bavíme se o pacientech s hmotností nad 150 kilogramů.

Je taková technologie v českých nemocnicích ojedinělá? 

Nemám přehled o tom, jak mají toto řešeno v ostatních nemocnicích. V čem jsme ale byli v rámci českých zdravotnických zařízení určitě první, je použití chlazených stropů. Jedná se o nesmírně šetrný způsob chlazení, protože nezatěžuje pacienty proudícím vzduchem, chlad jde přímo ze stropu.

Tato technologie se dosud používala zejména v prémiových kancelářských budovách. Standardní budovy mají takovou zátěž tepelnými zisky a jsou natolik špatně izolované, že použití chlazených stropů vylučují. My jsme budovu koncipovali tak, aby i chlazené stropy, které mají relativně nízký chladicí výkon, byly schopné zajistit klimatickou pohodu v letních měsících, ale zároveň aby v zimě topily.

Dá se tedy říct, že váš styl architektury je nějakým způsobem "léčivý" i pro pacienty? Mohou se v takovém prostředí cítit psychicky lépe?

My se dlouhodobě zabýváme otázkou léčivé architektury, kdy je snahou navrhnout budovu tak, aby přispívala k procesu léčení a sama o sobě v pacientech vyvolávala, ať už vědomě nebo nevědomě, pozitivní pocity.

Toho se dá docílit mnoha cestami. My se soustřeďujeme například na denní světlo. Chceme, aby i v čekárnách vždy byla aspoň jedna část, kam míří denní světlo a výhled ven.

Zaměřujeme se také na interiérové osvětlení, které by mělo splňovat nejen funkční parametr, tedy zajištění dostatečné osvětlenosti, ale i dekorativní funkci. Na tuto konkrétní realizaci jsme například použili svítící pásky, které lemují stropy v místě, kde se stýkají se stěnou, a také podsvěcují madla zábradlí.

Tyto svítící pásky se staly velmi dobrým orientačním prvkem také pro lidi, kteří mají problémy se zrakem, trápí je třeba šeroslepost nebo snížená ostrost vnímání. V prostoru se dokážou orientovat bez vodicí hole, protože linka po tom svítícím obvodu vlastně říká, kde se nachází stěna a kde roh.

Aby léčivá architektura pacientovi pomáhala, je třeba také eliminovat rušivé vlivy. Nejen vizuální, ale i akustické. Velice jsme tedy dbali na to, aby měly všechny prostory perfektní akustiku, aby nedocházelo ke tříštění nebo odrazu rušivých zvuků. Povrchy jsou udělány tak, aby zvuky spíše pohlcovaly a zajišťovaly intimní prostředí.

Další důležitou věcí je komfort vnitřního prostředí ve smyslu, že pacientovi nesmí být zima ani moc teplo a nesmí na něj foukat. A to je ta situace, kdy je použití chlazených stropů obrovskou výhodou. Zároveň musí být zajištěn dostatek čerstvého vzduchu a dokonalé větrání.

Předpokládám, že ohlasy od zaměstnanců máte pozitivní?

Musím smeknout velkou poklonu zdravotníkům a všem, se kterými jsme na tomto konkrétním projektu spolupracovali. Tu největší roli zde měly vrchní sestry, které přesně znají provoz nemocnice. Už ve fázi navrhování mi bylo jasné, že to pro ně není obyčejné zaměstnání, nýbrž poslání, že s tou budovou žijí a dýchají. Všechno to chtěly mít vymyšleno tak, aby byl pro ně běžný provoz co nejefektivnější a nejpříjemnější. Věřím, že to se podařilo splnit.

Jde nám o to, aby se na klinice cítili dobře nejen pacienti, ale samozřejmě i zdravotnický personál. Pro pacienty je to samozřejmě nepříjemné a nejlepší by bylo, kdyby do žádné nemocnice vůbec nemuseli, ale když už tam jsou, tak tam přece jenom stráví nějaký omezený čas. Oproti tomu zdravotnický personál tam tráví svou pracovní dobu celý rok. 

Adam Rujbr (1973)

Architekt Adam Rujbr

V roce 1998 promoval na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně. V minulosti působil například jako hlavní architekt firem Elseremo a Technoart Czech. V roce 2000 spoluzaložil neziskovou organizaci Archall, o čtyři roky později si vybudoval vlastní architektonické studio Adam Rujbr Architects.

Stojí za projekty, jako je například koncept Living showroom, který přeměnuje opuštěné nebytové prostory v originální bydlení. Pro FN Olomouc navrhl kromě gastroenterologické a geriatrické kliniky také pavilon hematoonkologického oddělení. I v tomto případě se jedná o pasivní budovu. Nový pavilon navrhl například také pro nemocnici v Tišnově nebo pro Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.

Autorem fotografie je Kamil Saliba.

Usnadňuje tedy klinika nějakým způsobem i práci personálu?

V rámci návrhu vždy zohledňujeme spoustu parametrů. Jednak těch estetických, ale také parametrů ergonomických a provozních. Například v této konkrétní budově máme dvojici provozních výtahů, které slouží výhradně pro zdravotnický personál a vedou z technické budovy nemocnice do všech ostatních podlaží, což nesmírně zrychluje provoz.

Ergonomii zlepšuje také spojovací most mezi jednotlivými pavilony. Dříve museli zdravotníci pacienta při převozu naložit do sanitky a převézt ho venkem, což bylo nepohodlné - mohlo třeba zrovna sněžit, navíc se spalovaly pohonné hmoty, produkovaly se tedy exhalace a tak dále. Dnes to na klinice funguje tak, že personál pacienta na jeho lůžku převeze spojovacím mostem, zkrátka suchou nohou z jednoho pavilonu do druhého, což je daleko komfortnější.

Architektura jako odraz společnosti

Pro vaše architektonické studio to není první takový nemocniční projekt. Proč právě nemocnice?

Zpočátku to nebyla úplně cílená snaha. Poměrně delší dobu se zaměřujeme na veřejné stavby. První nemocniční budovu jsme navrhovali někdy kolem roku 2015 a na základě zkušeností, které jsme při tomto navrhování získali a postupně je rozvíjeli, jsme získávali schopnosti pouštět se do větších a větších zakázek a vlastně i sami klienti si nás pak začali do výběrových řízení zvát. 

Já vidím význam v tom, věnovat se veřejným stavbám, protože taková budova pak po svém dokončení neslouží jen úzkému okruhu vyvolených, ale může sloužit nám všem. Přijde mi správné posouvat i úroveň veřejných staveb a být třeba inspirací pro ostatní, jak to lze dělat jinak.

Mělo by být Česko na kvalitu provedení veřejných staveb přísnější?

Obecně se dá říct, že architektura je odrazem společnosti. Když si společnost bude žádat kvalitní architekturu, tak ji bezpochyby dostane. Vedou k tomu osvědčené cesty. Nezbývá než si přát, aby to nejen s veřejnými stavbami bylo čím dál lepší.

Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz

Planeta v nouzi, speciál Aktuálně.cz

Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?

Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované videa nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.

Děkujeme za podporu organizaci Člověk v tísni. Její dokument Krajina v tísni můžete zhlédnout ZDE.

Projekt vznikl za podpory  E.ONMONETA Money BankVodafone

V první části velké grafiky se dozvíte, jak a proč se planeta postupně otepluje:

Do speciálu Planeta v nouzi se zapojily významné osobnosti. Jejich videa naleznete zde:

Dále jsme napsali:

Video: Přední architekti postavili ohromující perníkové město. Má i svůj palác a funkční železniční trať 

Přední architekti postavili ohromující perníkové město. Má i svůj palác a funční železniční trať | Video: Associated Press
 

Právě se děje

Další zprávy