Komentář - Základním mottem postoje KSČM v prezidentské volbě je, že vnucený kandidát nemůže vyhrát. Zvítězit může jen ten, kdo je vyjednán s ostatními politickými partnery. Proto v první volbě neprošel žádný z kandidátů.

Jasně jsem mnohokrát  připomněl - v tisku, v debatách v televizi i ve svém vystoupení v pátek v rozpravě o prezidentských kandidátech - že jsem již na podzim loňského roku zažádal dopisem předsedy ostatních politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně o schůzku, která by byla pro důstojnost volby hlavy státu nezbytně nutná.

Právě u vědomí toho, jak prezidentská volba probíhala před pěti lety, kdy byl Václav Klaus zvolen až v devátém kole. Byl jsem připraven na takové schůzce po dohodě se svými kolegy předkládat jména těch, kteří by splňovali podmínku nestranického kandidáta z českého politického prostředí. Taková schůzka se, žel, nekonala, nikoli kvůli tomu, že bych na ni nebyl připraven, ale kvůli tomu, že na ni nebyla žádná odpověď ostatních parlamentních stran.

Právě proto, že kandidát Jan Švejnar byl kandidátem vnuceným a kandidát Václav Klaus byl kandidátem stranickým, dopadlo to tak, jak to dopadlo.

Z první prezidentské volby mám dvojí pocit.

Jednak rozpačitý z toho, jak se chovali někteří zákonodárci a vedení některých klubů a stran. Došlo totiž přesně k té trapné situaci, které jsem chtěl předejít jednáním všech politických partnerů.

Za druhé chci konstatovat, že komunisté splnili to, co dlouhodobě deklarovali a co dali zcela jasně na vědomost v předvečer prezidentské volby, totiž že nepodpoří a nebudou volit Václava Klause a že Jana Švejnara podpoří v prvním a druhém kole, ale ve třetím již nikoli.

Ani jeden z těchto kandidátů není totiž kandidátem, který by mohl oslovit širší levicové a středolevé spektrum a který by splňoval podmínky, které podle mého mínění odrážejí vůli většiny občanů České republiky (např. odpor k radaru, požadavek referenda).

Konstatuji také, že veřejná volba, ačkoli to zejména občanští demokraté nelibě nesli, odhalila v plné nahotě to, co se děje při ovlivňování volitelů v případě tajné volby. A nebyla to pěkná podívaná.

Řeči občanských demokratů o arogantních politicích, kterými jsou však dle jejich slov ti druzí, jsou totiž řečmi o nich samých. Existuje takové pořekadlo: "Nezlob se na zrcadlo, že máš křivou hubu". A nejen mikrofony televizí zachytily, co si všechno pánové z pravice ve Španělském sále říkali "off record".

Na závěr shrnuji: Úkolem pro nejbližší dny je soustředit se na prodiskutování relevantního kandidáta, který se postaví Václavu Klausovi.