Oznámili to vědci po téměř jednoroční analýze údajů získaných evropskou sondou Huygens.
Po sedmileté pouti se modul Huygens loni v prosinci odpoutal od mateřské sondy Cassini, vyslané k Saturnu, aby se vydal k Titanu. V lednu pak vstoupil do atmosféry souputníka prstencové planety.
Hořlavý svět
"Huygens sestoupil zamlženou, větrnou a bouřlivou atmosférou," řekl Jean-Pierre Lebreton z Evropské vesmírné agentury (ESA).
"Odhalil se nám neobvyklý svět, který se v mnoha ohledech podobá Zemi - ale jsou tu i zřetelné odlišnosti," uvedl. "Fyzikální a chemické zákony jsou totožné, složení je odlišné," vyložil expert.
Huygens vědcům poslal údaje o atmosféře Titanu, jejím složení i tamní krajině. Ukázalo se, že na Titanu vládne zima a silné větry. Hustá atmosféra sestává především z dusíku a metanu a dokonce se v ní možná i blýská. Jeden vědec, který se na projektu podílí, prostředí na Titanu popsal jako "hořlavý svět".
Pozor na čpavkové sopky
Titan je větší než planeta Merkur a díky své záhadné atmosféře inspiruje různé vědecko-fantastické představy o možné kolonizaci přirozené družice Saturnu. Jenže na rozdíl od Země v atmosféře Titanu není žádný kyslík.
Krajina je na něm převážně plochá, jeho povrch strukturou připomíná mokrý jíl, ale také se na něm vyskytují ledová skaliska. Teplota na povrchu je zhruba minus 180 stupňů Celsia, což podle vědců pravděpodobně způsobuje deště zkapalnělého metanu.
"Kdybyste se tam pokoušeli procházet, nohy by se vám mohly na některých místech uváznout, na jiných místech byste sklouzli do metanových řek. A měli byste si dávat pozor na čpavkové sopky," řekl agentuře AP Jonathan Lunine z Arizonské univerzity.
Nikdo tam nežije
Podle Francoise Raulina, který na projektu rovněž spolupracuje, analýza údajů získaných průzkumným modulem ukázala, že výskyt života na Titanu je nepravděpodobný.
"Jestli tam život je nebo byl, nejlepším místem by bylo nitro," řekl. "Předpokladem pro život je voda, ale voda v kapalném stavu, nikoli led. Na povrchu žádná kapalná voda není, protože je tam tak chladno," dodal Raulin.
Sonda Huygens je součástí mise s náklady tří milionů dolarů, na níž spolupracovaly ESA, americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Italská vesmírná agentura (ASI).
