Londýn - Chtěli byste vědět, jestli se za šest let neproměníte v lidskou trosku, která si nic nepamatuje, nikoho nepoznává, nedokáže rozumně mluvit, prostě trpí demencí (což není urážka, nýbrž lékařský termín)?
Anebo si myslíte, že je lepší se předem netrápit?
Skupina amerických lékařů lidem nabízí, že se svůj osud mohou s předstihem dozvědět. Pokud budou chtít.
Za pár let jste nemocný
Vědci ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii, ze soukromé společnosti Satoris a z dalších institucí informovali, že se jim daří s předstihem dvou až šesti let rozpoznat, zda vyšetřovaný člověk s vysokou pravděpodobností onemocní Alzheimerovou chorobou.
Vědci prozkoumali 120 bílkovin, které buňky využívají ke vzájemnému chemickému "dorozumívání". Jak zjistili, změny hladiny osmnácti z nich v organismu signalizují, že se blíží vypuknutí Alzheimerovy nemoci.
Své poznatky publikovali v posledním čísle odborného časopisu Nature Biotechnology.
(Ne)milosrdná demence
Alzheimerova nemoc je jednou z příčin demence. Tato choroba se obvykle vyskytuje ve vyšším věku, ale může občas postihnout i čtyřicátníky. V počátečním stadiu, kdy si pacient uvědomuje, čím onemocněl, je pro něj psychicky děsivá.
Pak je už milosrdnější. Mozek pacienta je natolik poškozený, že si nemocný svůj stav vůbec neuvědomuje. Trpí však jeho příbuzní, kteří se o něj starají jako o malé dítě...
Nové poznatky o tom, jaké bílkoviny se v organismu před nástupem Alzheimerovy nemoci mění, jsou zajímavé pro vědce. Doufají, že se díky tomu o nevyléčitelné nemoci zase dozvědí o něco víc. A možná nakonec najdou i nějakou možnost léčby.
Připravuje se laboratorní souprava
Nová metoda zatím dokáže blížící se nemoc odhalit s přesností na něco málo víc než devadesát procent.
To je pro konkrétního člověka ještě příliš nejisté. Vědci však postup dále vylepšují. Společnost Satoris chce prodávat laboratorní soupravu, která na tomto principu pozná budoucí pacienty z rozboru jejich krve.
Otázkou je, jestli lidé budou chtít vědět, jaká zkáza jejich mozek za pár roků čeká.
Odklad o pár let
"Alzheimerova nemoc je nevyléčitelná, ale včasné léčení někdy může její průběh podstatně zmírnit nebo zpomalit," konstatuje neuropatolog František Koukolík z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Včas rozpoznaný a léčený pacient by tedy měl možnost žít déle. Ovšem s vědomím, že jeho blížící se zdětinštění je neodvratné. Nepoznaný, a tedy až pozdě léčený nemocný by žil kratší dobu, ale také by kratší dobu věděl, co ho čeká.
Co je lepší? To si bude muset odpovědět každý sám za sebe.
Jsme připraveni znát i nepříjemnou pravdu?
Nové testy výrazně rozšiřují možnosti včasného rozpoznání nevyléčitelných nemocí.
Už dnes existují pro rozpoznání Alzheimerovy nemoci genetické testy. Týkají se však jen asi 10 až 15 procent případů této choroby, které jsou podmíněny dědičností. Pražská Thomayerova nemocnice se chystá lidem, kteří budou mít zájem, udělat test a sdělit, jestli mají špatnou genovou konstelaci a časem u nich nemoc nevyhnutelně propukne.
(Podrobněji čtěte: Laboratoř řekne, kdo smrtelně onemocní.)
Vědecké poznání tedy už reálně staví stále více lidí před rozhodnutí: chci znát budoucí vývoj svého zdraví?
Jinou otázkou je, jestli jsme na toto poznání také psychicky připraveni.
