Brusel /od zpravodaje Aktuálně.cz/ - O nejvýznamnější ocenění Evropské unie za vědu, Descartovu cenu, se dnes odpoledne podělily tři vědecké týmy.
České výzkumné instituce tentokrát neměly mezi vítězi své zastoupení.
Nejčastěji bodovaly vědecké ústavy ze Španělska, následované výzkumnými institucemi z Německa, Itálie, Nizozemska, Británie a Francie. Ostatních oceněné státy (Belgie, Švédsko, Dánsko, Švýcarsko a Norsko) byly ve vítězných týmech zastoupeny vždy jedním pracovištěm. "Nové země" Evropské unie se mezi odměněné vůbec nedostaly.
Tolik skleníkových plynů nikdy nebylo
Mezi trojicí vítězů, kterým odborná porota přiznala nejvyšší evropskou vědeckou cenu, byl výzkumný projekt EPICA. Jeho členové z devíti zemí vrtají v Antarktidě do ledového pokryvu až do hloubky tří kilometrů.
Nezopakovaný loňský úspěch
Vytažené vzorky ledu v sobě obsahují vzorky atmosféry z doby až před 800 000 lety.
"Nikdy v minulosti neobsahovaly takové množství skleníkových plynů oxidu uhličitého a metanu, jako je v atmosféře současné," konstatoval na tiskové konferenci před předáváním cen koordinátor projektu Hubertus Fischer z německého polárního výzkumného ústavu v Bremerhavenu.
Oproti minulosti je dnes v ovzduší asi o třetinu více oxidu uhličitého a dvakrát až pětkrát víc metanu. Oba tyto plyny pod sebou zadržují teplo a rozehřívají zeměkouli.
Bakterie v těle
Další oceněný projekt, VIRLIS, zkoumal potravinové bakterie listerie, z nichž některé mohou lidem způsobit až smrtelnou otravu.
"Naše výzkumy ukázaly způsob, jak tyto mikroorganismy vnikají do organismu a množí se v něm. Je to však hlavně modelová studie, která umožňuje lépe porozumět infekčním onemocněním a hledat proti nim nové léky," vysvětlila koordinátorka projektu Pascale Cossartová z Pasteurova institutu v Paříži.
Nové léky proti bakteriím jsou zapotřebí stále víc, protože osvědčená antibiotika postupně přestávají zabírat proti bakteriím, které se stále vyvíjejí.
Motor z molekul
A do třetice se o Descartovu cenu dělí projekt SynNanoMotors.
Ten zasahuje do takzvaných nanotechnologií, tedy technologií, které pracují s velikostmi odpovídajícími rozměrům molekul a atomů.
Vědci zapojení do projektu vytvořili "motor", připomínající kolo na ose. Běžným mikroskopem je neviditelný, protože jej tvoří pouze molekuly. Výzkumníci jej ovládají změnami elektrického pole nebo světla.
Využití se dá očekávat v mikroelektronice, ale také třeba v medicíně při "opravách" nemocného lidského těla na úrovni buněk.
"Komunikace mezi živými buňkami, pohyb svalů, to vše se děje v měřítku, jemuž můžeme díky nanotechnologiím rozumět a zasahovat do něj," řekl koordinátor projektu David Leigh z Univerzity v Edinburghu.
Pokus o evropskou "Nobelovu cenu"
Snahou Evropské komise je získat pro Descartovu cenu stejnou prestiž, jakou má cena Nobelova.
Rozdíl je v tom, že evropské ocenění má podpořit mezinárodní spolupráci, a proto se uděluje pouze smíšeným týmům z několika zemí. Finanční odměnu, pro všechny dohromady 1,36 milionu eur, musí vítězové použít na svůj další výzkum.
Nobelovy ceny za vědu mají dohromady hodnotu téměř trojnásobnou: zhruba milion eur pro odměněné za fyziku, totéž pro chemiky a také pro badatele v oboru medicíny. Nobelisté také mohou získané peníze použít, jak se jim zlíbí.
Minulí čeští vítězové
Letos se nepodařlo, ale v minulých letech Češi dosáhli na nejvyšší ocenění třikrát.
V roce 2001 Descartovu cenu dostal tým, v němž působil český biochemik Antonín Holý a který připravil léky zastavující postup viru HIV.
Bojovník s viry dostal cenu Česká hlava |
Roku 2003 ocenění získala vědecká skupina, v níž pracoval i Jan Vondrák z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. K ocenění je vynesla měření polohy kosmických objektů kvasarů, které díky své stálé poloze slouží jako "orientační majáky". Výsledky těchto astronomů se dnes využívají pro přesné určování polohy pomocí družicové navigace.
Loni pak odměnu získal tým, v němž působí profesor Ladislav Rob z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Vědci v něm s pomocí čtyř teleskopů umístěných v Namibii zaznamenávali kosmické záření přicházející až ze vzdálených galaxií. Protože záření putuje vesmírem až stovky milionů let, přináší s sebou údaje o minulosti vesmíru.
