reklama
 
 

Vědci donutili růst přerušený nerv. Pomohly geny

13. 11. 2008 7:30
Nervová tkáň se sama prakticky nedokáže opravit

Boston - Úrazy, při kterých je přerušena nervová dráha, končí většinou ochrnutím té části těla, kterou nerv ovládá. Proč? Tkáně, které nervové dráhy tvoří, mají jen velmi omezené možnosti obnovení. Vědcům z Bostonu se pomocí nejnovějších genetických poznatků podařilo, že u pokusné myši přerušená nervová dráha začala dorůstat. To by mohlo v budoucnosti znamenat naději pro mnohé lidi odkázané na lůžko. Informoval o tom časopis Science.

Genetika a chemie

Jak je ale možné, že u dospělých je regenerace nervů mizivá, když přitom v dětském věku tyto tkáně normálně rostou? Vědci se domnívají, že příčiny jsou dvě: nervy prostě v průběhu času ztrácejí schopnost růstu, druhou je to, že se v okolí rány vytvoří sloučeniny, které srůstání nervů utlumí.

Podle Zhiganga He, neurobiologa z Dětské nemocnice v Bostonu, se na tvorbu a zablokování těchto chemických sloučenin soustředila značná pozornost, vědci však dosáhli jen omezených výsledků. He a jeho kolegové se proto zaměřili na to, jak neuronům vrátit schopnost tvořit nová nervová vlákna.

Vypnout správné geny

He a jeho kolegové nejprve obrátili pozornost ke skupině genů, které jsou důležité pro růst buňky, přičemž zkoušeli u myší některé z těchto genů "vypínat". Zjistili, že vypnutí genu s označením PTEN má dramatický vliv na obnovu nervových buněk.

PTEN řídí signální mechanismus, který má na starosti syntézu bílkovin a růst buňky. Za normálních okolností se přerušený zrakový nerv u myší už neobnoví. Ba co víc, až osmdesát procent nervových buněk s poškozenými vlákny umírá. Ale u myší, u kterých vědci PTEN vypnuli, přežilo o třicet procent více neuronů a zhruba deset procent nervových vláken začalo růst. Za dvacet osm dní až o čtyři milimetry. To je v porovnání s předchozími výzkumy obrovská vzdálenost.

Na dvou frontách

Tým teprve připravuje studie, při nichž by se zjistilo, zda a do jaké míry se myším podařilo vrátit zrak, tedy obnovit funkci nervu. Také je nutné zjistit, jak by regenerace nervů probíhala v míše, kde jsou pro ni lepší podmínky.

Souběžně s genetickými pokusy zkoumali vědci také chemické sloučeniny v těle, které se vážou na nervová vlákna a brání jim, aby se sama obnovila a znovu narostla. Výzkumníkům se podařilo zbránit některým z těchto nežádoucích sloučenin, aby se na nervová vlákna připojily a blokovaly jejich obnovu. A skutečně, část vláken se začala sama opravovat.

Oba objevy by mohly v budoucnu znamenat naději například pro pacienty, které přerušení nervové dráhy upoutalo na invalidní vozík.

autor: Jan Červenka | 13. 11. 2008 7:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama