Vědci donutili růst přerušený nerv. Pomohly geny

Jan Červenka
13. 11. 2008 7:30
Nervová tkáň se sama prakticky nedokáže opravit
Mozek. Ilustrační foto.
Mozek. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Boston - Úrazy, při kterých je přerušena nervová dráha, končí většinou ochrnutím té části těla, kterou nerv ovládá. Proč? Tkáně, které nervové dráhy tvoří, mají jen velmi omezené možnosti obnovení. Vědcům z Bostonu se pomocí nejnovějších genetických poznatků podařilo, že u pokusné myši přerušená nervová dráha začala dorůstat. To by mohlo v budoucnosti znamenat naději pro mnohé lidi odkázané na lůžko. Informoval o tom časopis Science.

Genetika a chemie

Jak je ale možné, že u dospělých je regenerace nervů mizivá, když přitom v dětském věku tyto tkáně normálně rostou? Vědci se domnívají, že příčiny jsou dvě: nervy prostě v průběhu času ztrácejí schopnost růstu, druhou je to, že se v okolí rány vytvoří sloučeniny, které srůstání nervů utlumí.

Podle Zhiganga He, neurobiologa z Dětské nemocnice v Bostonu, se na tvorbu a zablokování těchto chemických sloučenin soustředila značná pozornost, vědci však dosáhli jen omezených výsledků. He a jeho kolegové se proto zaměřili na to, jak neuronům vrátit schopnost tvořit nová nervová vlákna.

Vypnout správné geny

He a jeho kolegové nejprve obrátili pozornost ke skupině genů, které jsou důležité pro růst buňky, přičemž zkoušeli u myší některé z těchto genů "vypínat". Zjistili, že vypnutí genu s označením PTEN má dramatický vliv na obnovu nervových buněk.

PTEN řídí signální mechanismus, který má na starosti syntézu bílkovin a růst buňky. Za normálních okolností se přerušený zrakový nerv u myší už neobnoví. Ba co víc, až osmdesát procent nervových buněk s poškozenými vlákny umírá. Ale u myší, u kterých vědci PTEN vypnuli, přežilo o třicet procent více neuronů a zhruba deset procent nervových vláken začalo růst. Za dvacet osm dní až o čtyři milimetry. To je v porovnání s předchozími výzkumy obrovská vzdálenost.

Na dvou frontách

Tým teprve připravuje studie, při nichž by se zjistilo, zda a do jaké míry se myším podařilo vrátit zrak, tedy obnovit funkci nervu. Také je nutné zjistit, jak by regenerace nervů probíhala v míše, kde jsou pro ni lepší podmínky.

Souběžně s genetickými pokusy zkoumali vědci také chemické sloučeniny v těle, které se vážou na nervová vlákna a brání jim, aby se sama obnovila a znovu narostla. Výzkumníkům se podařilo zbránit některým z těchto nežádoucích sloučenin, aby se na nervová vlákna připojily a blokovaly jejich obnovu. A skutečně, část vláken se začala sama opravovat.

Oba objevy by mohly v budoucnu znamenat naději například pro pacienty, které přerušení nervové dráhy upoutalo na invalidní vozík.

 

Právě se děje

před 48 minutami

Při střetech se squattery v Berlíně bylo zraněno 60 policistů

Okolo 60 policistů v Berlíně ve středu utrpělo zranění při střetech se squattery, kteří se snažili zabránit požární inspekci v činžovním domě, jenž okupují. Budova v Rižské ulici 94 (Rigaer Strasse) ve čtvrti Friedrichshain patří k nejznámějším squatům v Berlíně.

Policie se snažila oblast zabezpečit před protipožární inspekcí plánovanou na čtvrtek. Asi 200 zamaskovaných lidí házelo po policistech kamení a petardy, na ulicích postavili barikády a zapálili je. Policisté oheň hasili pomocí vodních děl a zátarasy rozrazili obrněnými vozidly. Squatteři také zatarasili tramvajové koleje.

Německá média uvádějí, že squatteři a jejich stoupenci se už delší čas snaží zabránit tomu, aby majitel nechal v domě provést protipožární inspekci. Jeho i policii podezřívají, že ho chtějí prohlásit za neobyvatelný a následně nechat vyklidit.

Deník Die Welt na svých internetových stránkách uvádí, že dům v Rigaer Strasse 94 je považován za jeden z posledních symbolů krajně levicové scény v Berlíně. Do budovy se stahují výtržníci, kteří při různých demonstracích útočí na policisty. Lidé, kteří dům okupují, do něho už dlouho znemožňují přístup majiteli, policii i příslušným úřadům.

Zdroj: ČTK
Další zprávy