Mys Canaveral - Americká raketa Delta II vynesla ve středu v podvečer našeho času do vesmíru teleskop, který bude z oběžné dráhy sledovat smrt obrovských hvězd. Možná najde i nové vesmírné objekty, a snad dokonce pomůže přijít na kloub záhadné hmotě, jež vyplňuje značnou část vesmíru, ale nikdo ji nikdy neviděl.
Teleskop schopný díky speciálnímu detektoru zjišťovat gama záření vesmíru, označený zkratkou GLAST, měla americká vesmírná agentura NASA vypustit do vesmíru už v minulých dnech. Nepovedlo se, start byl několikrát odložen. Technici museli vyměnit v nosné raketě energetický zdroj v systému pro řízení délky letu. Tato baterie totiž zpočátku vykazovala problémy.
Přístroje za 700 milionů dolarů
Raketa Delta vynesla teleskop v ceně 700 milionů dolarů na nízkou oběžnou dráhu kolem zeměkoule, do výšky 550 kilometrů. Odtud začnou jeho přístroje sledovat paprsky gama.
Gama záření ze Země
Paprsky gama jsou pozorovatelné i z povrchu Země, ale jen nepřímo. Na nápaditém projektu pozemních pozorování se podílejí také čeští vědci. Podrobněji čtěte:
Na vývoji techniky se kromě amerických vědeckých institucí podílely i výzkumné ústavy z Francie, Německa, Itálie, Švédska a Japonska.
Zařízení navazuje na dřívější družice schopné detekovat gama záření. Je však schopno je identifikovat s mnohem větší citlivostí než dříve.
Paprsky z nebezpečných končin
Paprsky gama jsou formou vysoce energetického elektromagnetického záření s velmi krátkou vlnovou délkou. Vzniká v hlubinách vesmíru daleko od naší Sluneční soustavy. Vysílají je například pulsary, o nichž se soudí, že to jsou rychle rotující neutronové hvězdy.
Dalším zdrojem gama záření jsou divoce explodující, "umírající" hvězdy zvané supernovy. A vychází také z okolí aktivních jader galaxií, v nichž leží obrovské černé díry - zhroucené hvězdy s tak silnou gravitací, že přímo z nich nemůže uniknout ani světlo.
To všechno jsou fascinující nebeské objekty, o nichž se astrofyzikové chtějí více dozvědět právě díky záření gama, které o nich přináší informace.
Co to je temná hmota?
Vědci také doufají, že rozbor zachycených gama paprsků jim pomůže více pochopit, z čeho se vlastně skládá vesmír.
Dnešní propočty totiž ukazují, že viditelná hmota hvězd a těles, které odrážejí světlo, tvoří jen čtyři procenta celkové hmoty a energie vesmíru. Zhruba pětinu vesmíru tvoří takzvaná "temná" či "skrytá" hmota, a celou zbývající část pak vědci nazývají "temná" či "skrytá" energie.
Temná hmota nevydává záření, jako hvězdy, ani je neodráží, jako další nebeské útvary (třeba planety).
Vědci si už dlouho lámou hlavu nad tím, co to temná hmota vlastně je.
Hypotetické wimpy
Nějakou část z ní tvoří nepatrné částice, pojmenované neutrina.
O hledání neutrin čtěte:
Katrin jela kolem Evropy vážit vesmír
Oblíbeným, ale nepotvrzeným vysvětlením je, že další část představují jakési hypotetické částice, zvané WIMP (weakly interacting massive particle čili slabě reagující hmotná částice).
Podle teorie, když se tyto částice spolu srazí, rozbijí se a vyzáří gama záření. Když je vědci zachytí, možná se jim podaří teorii o původu temné hmoty a energie podpořit.
Nebude to ovšem lehké, protože ještě není příliš jasné, jak rozpoznat gama záření vzniklé rozpadem částic WIMP od gama paprsků z jiných zdrojů.
Práce na pět let. Nebo na deset
Teleskop GLAST je vysoký 2,8 metru a má průměr 2,5 metru, bez rozevřených slunečních panelů. Pracovat by měl začít do šedesáti dnů po startu.
NASA předpokládá, že přístroj bude funkční po dobu pěti let, ale doufá, že by mohl získávat informace o vesmíru po celé desetiletí.
| Další články z rubriky věda najdete zde |
