Proti opičím neštovicím pomáhá očkování. Vědci ale o nich stále mnoho nevědí

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
7. 6. 2022 18:42
Je to už téměř měsíc, co se v Evropě a Severní i Jižní Americe začaly šířit opičí neštovice. Tato nakažlivá nemoc, která se od konce 50. let minulého století vyskytuje v Africe, se ještě nikdy neobjevila na tolika kontinentech a v tolika případech najednou. Podle expertů je důvod k obavám, ale o druhý koronavirus se nejedná. Přečtěte si ty nejdůležitější informace o opičích neštovicích.
Opičí neštovice (ilustrační foto)
Opičí neštovice (ilustrační foto) | Foto: ČTK

Odkud pocházejí opičí neštovice?

Podobají se pravým neštovicím. Poprvé se objevily v roce 1958 u kolonie opic, které se používaly k výzkumu. I odtud nemoc získala své jméno. U lidí se opičí neštovice poprvé objevily v roce 1970 v Demokratické republice Kongo v době, kdy už ve světě téměř vymizely pravé neštovice. Od té doby se nemoc občas objevuje v řadě afrických zemí jako Kamerun, Středoafrická republika, Sierra Leone, Nigérie, Libérie nebo zmíněné Kongo.

Jak moc jsou opičí neštovice nakažlivé?

Je potřeba blízký kontakt. Můžete se nakazit od někoho ze slin, případně ze společných ručníků nebo prostěradel. Nehrozí tak, že by se nemoc volně šířila populací jako například koronavirus. Inkubační doba, tedy čas mezi samotnou nákazou a prvními projevy, trvá devět až deset dní, což je poměrně dost na to, aby dotyčný zjistil, že se v předchozích dnech mohl nakazit.

Člověk je nakažlivý po celý průběh nemoci, kdy má na těle vyrážku, pupínky i stroupky, což může trvat několik týdnů. Během této doby je nutné se izolovat, aby se nenakazil nikdo další, připomíná Rosamund Lewisová, šéfka skupiny Světové zdravotnické organizace (WHO), která opičí neštovice zkoumá.

Za přenašeče viru jsou považováni různí hlodavci a primáti. Často se tak jako první nakazí lidé, kteří v zalesněných oblastech Afriky zpracovávají maso. Zdá se ale, že nové infekce hlášené především ze západních zemí se přenášejí z člověka na člověka.

Jak vypadají symptomy?

Opičí neštovice se začaly objevovat v době, kdy mizely pravé neštovice. I proto zdravotníci a vědci od začátku pečlivě dokumentovali, jak se od sebe obě onemocnění liší.

Pro opičí neštovice je typická vyrážka, která začne na obličeji nebo dlaních a postupně se rozšíří po celém těle. Následně se promění v puchýře, které  začnou hnisat a poté vyschnou a stanou se z nich strupy, které opadají. Nemoc může doprovázet teplota, bolest hlavy, svalů nebo zad, únava, zimnice nebo nateklé lymfatické uzliny. Nejsou známy asymptomatické případy, ale je možné, že pouze nebyly zdokumentovány.

Mohou lidé na opičí neštovice zemřít?

Nemoc obvykle trvá dva až čtyři týdny. V Africe na opičí neštovice umíral až každý desátý nakažený pacient. Lékaři ale upozorňují, že se často jednalo o odlehlé oblasti, kde lidé nemají přístup ke kvalitní zdravotní péči a mohou být obecně podvyživení. Mimo Afriku během současné vlny nákazy nikdo nezemřel.

Existuje vakcína nebo léky?

Na opičí neštovice zatím neexistuje vakcína. I když už mezi lidmi existují dlouho, zatím se většina nákaz týkala chudých a rozvojových zemí, a proto se farmaceutické společnosti na léčbu nezaměřily.

Ukazuje se však, že proti nemoci funguje očkování proti pravým neštovicím a léky, které byly na boj s nimi vytvořeny. Lidé tak podle závažnosti stavu mohou dostat antivirotika, případně být hospitalizováni. Většina pacientů má ale mírnější průběh nemoci a stačí tišit symptomy běžnými léky na bolest a citlivou pokožku.

Kde se nemoc nyní vyskytuje?

Za poslední týdny eviduje OSN přes 550 případů opičích neštovic ve 30 zemích, které dosud nebyly téměř zasaženy. Údaje nezahrnují několik afrických zemí, kde se toto virové onemocnění v minulosti opakovaně vyskytovalo. Nemoc se tak objevila například v Brazílii, Mexiku, Spojených státech, Nizozemsku nebo Německu. Evropskými epicentry se zdají být Španělsko, Portugalsko a Spojené království. V Česku Státní zdravotní ústav potvrdil minulý týden šestý případ opičích neštovic.

Proč jsou v Evropě?

Jak se nemoc do Evropy a potažmo do Spojených států nebo Latinské Ameriky dostala, zatím odborníci nevědí. Na různých kontinentech se objevovala i v minulosti, ale vždy se jednalo jen o pár případů. Infekci obvykle přivezl člověk, který přicestoval z jedné z postižených oblastí v Africe. Nyní se jedná o ojedinělou situaci, protože tolik nakažených na různých místech naráz si vědci neumějí vysvětlit.

Podaří se nemoc vymýtit?

Vědci varují, že opičí neštovice s námi nejspíš ještě nějakou dobu zůstanou. Protože proti nim neexistuje očkování, není možné nemoc jednoduše vymýtit. Navíc kvůli změnám klimatu hrozí, že nákaz, které přejdou ze zvířete na člověka, bude přibývat. Nehrozí však, že se z opičích neštovic stane nový covid-19, protože se nemoc šíří mnohem pomaleji, a tak jeden člověk nenakazí tolik lidí okolo sebe. Navíc má jasné symptomy a lze i relativně dobře léčit.

Video: Nevíme, jak velká hrozba opičí neštovice jsou. Masivní šíření neočekávám, říká Prymula

Opičí neštovice určitou hrozbou jsou. Když se ale budeme chovat adekvátně a nakažené izolovat, nemělo by dojít k velkému šíření. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy