Takzvané lednové plénum (zasedání ústředního výboru KSČ) odvolalo prvního tajemníka Antonína Novotného a zvolilo Alexandra Dubčeka.

Na slavnostním shromáždění ke 20. výročí Vítězného února na Pražském hradě promluvili Alexander Dubček a Leonid Iljič Brežněv. Dubček v dlouhém projevu chválil i kritizoval výsledky uplynulých let a vyzval (i prostřednictvím citátů z Gottwalda) k prevenci či nápravě chyb. Brežněv zdůrazňoval nutnost spolupráce socialistických zemí (proletářský internacionalismus) a věrnost marxisticko-leninskému učení.

Pod velkým tlakem ze strany okresních konferencí KSČ i dalších skupin občanů odstoupil Antonín Novotný z funkce prezidenta republiky. „Vzhledem k jeho zdravotnímu stavu“ doporučilo předsednictvo ÚV KSČ jeho odchod na odpočinek.

Došlo k obnovení české skautské organizace Junák, zakázané komunisty po roce 1948.

Prezidentem ČSSR byl zvolen Ludvík Svoboda.

Plénum ÚV KSČ se vyslovilo pro prohlubování reforem a přijalo reformní Akční program.

Vláda Jozefa Lenárta podala demisi, sestavením nové pověřen Oldřich Černík (jeho vláda byla jmenována 8. dubna).

Předsedou Národního shromáždění zvolen Josef Smrkovský.

V Drážďanech v NDR se konalo setkání vedoucích představitelů Československa, Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR. Na setkání zazněla kritika obrodného procesu v ČSSR, který byl označen jako „plíživá kontrarevoluce“.

V uvolněné atmosféře za mimořádného zájmu veřejnosti se odehrál pražský vysokoškolský majáles.

Začalo velitelsko-štábní cvičení Šumava států Varšavské smlouvy na území ČSSR, s účastí sovětských jednotek, které svůj odjezd z Československa opakovaně prodlužovaly. Až téměř do okupace 21. srpna.

Národní shromáždění legislativně zrušilo cenzuru v Československu.

V časopise Literární listy a třech denících vyšel manifest "Dva tisíce slov" od spisovatele Ludvíka Vaculíka. Podepsaly ho stovky osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů. Manifest byl vedle Akčního programu jeden z nejvýznamnějších dokumentů pražského jara. Vedení KSČ jej ovšem odmítlo a později, v době takzvané politické normalizace, označilo dokument Dva tisíce slov za kontrarevoluční.

ÚV KSČ obdržel dopis ze schůzky pěti států Varšavské smlouvy, která proběhla ve Varšavě. Účastníci vyjádřili obavy z odtržení ČSSR od socialistického společenství, což by ohrožovalo i zájmy ostatních zemí. ÚV KSČ v odpovědi obhajoval nastoupenou cestu a potvrdil platnost všech spojeneckých smluv. Vývoj v ČSSR podpořili představitelé několika komunistických stran v západních zemích.

Armády pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska) vojensky zasáhly v Československu v noci z 20. na 21. 8. 1968. Tento akt zastavil reformní proces pražského jara (viz Provolání ÚV KSČ z 21. srpna 1968). Ministr obrany, armádní generál Martin Dzúr, vydal rozkaz, aby armáda ani bezpečnostní složky nekladly okupačním silám odpor. Intervenční jednotky zahrnovaly 750 tisíc vojáků, 800 letadel a 6300 tanků. Do počátku září si invaze vojsk vyžádala 72 obětí na životech československých občanů.

Konal se XIV. (mimořádný) sjezd KSČ, tzv. vysočanský, který odsoudil vpád vojsk Varšavské smlouvy. V únoru 1969 byl prohlášen za neplatný.

Zemřel Martin Mac Frič, filmový režisér, scenárista, herec (* 29. března 1902). Podle některých svědectví měl na protest proti okupaci vypít (nehledě na přísný zákaz lékařů) sklenku whisky. Následně zemřel na selhání srdce.

V Národním shromáždění byla přijata Smlouva o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československa, která vyčleňovala prostory a zázemí, které bylo třeba uvolnit 75 000 sovětským vojákům. Vojska ostatních států měla být odsunuta, délka pobytu sovětských vojsk nebyla ovšem specifikována.

Při příležitosti výročí VŘSR se v Praze, Brně a Českých Budějovicích konaly velké demonstrace proti sovětské okupaci, do nichž se zapojili zejména studenti. Demonstrace byly nekompromisně potlačeny bezpečnostními jednotkami a Lidovými milicemi.

Skokan na lyžích Jiří Raška získal první zlatou medaili pro Československo na zimních olympijských hrách ve francouzském Grenoblu.

V Drážďanech v NDR se konalo setkání vedoucích představitelů Československa, Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR. Na setkání zazněla kritika obrodného procesu v ČSSR, který byl označen jako „plíživá kontrarevoluce“.

Při cvičném letu stíhačky MiG-15 zahynul první sovětský koÿ onሴ×t Jurij Gagarin.

Andreas Baader a Gudrun Ensslinová z Frakce Rudé armády odpálili bomby ve dvou obchodních domech ve Frankfurtu nad Mohanem.

V Moskvě proběhlo jednání mezi nejvyššími stranickými představiteli KSČ a KSSS. Českoslovenští představitelé byli ostře kritizováni za prováděná demokratizační opatření. Ze strany sovětských komunistů byl vysloven požadavek na rázná opatření proti antisocialistickým a pravicovým silám.

Moskevská Pravda zveřejnila dopis skupiny pracovníků závodu Praga (tzv. Dopis 99 pragováků), v němž autoři kritizovali výpady proti spojeneckým zemím a protestovali proti snahám o urychlení odchodu sovětských vojsk po skončeném červnovém cvičení. Vyslovili názor, že „každému poctivému, čestnému občanu naší vlasti, ... nemůže být na překážku ... přítomnost vašich vojsk a vojsk Varšavské smlouvy. Ba naopak, musí se cítit bezpečněji.“ Stalo se tak v době závodní dovolené, kdy pracovalo jen asi 700 ze 4500 zaměstnanců. Představitelé závodních výborů ROH a KSČ se od dopisu distancovali.

Sovětští disidenti Konstantin Babickij, Vadim Delone, Vladimir Dremljuga, Viktor Fajnberg, Natalja Gorbaněvská, Pavel Litvinov, Larisa Bogorazová a Taťjana Bajevová protestovali na Rudém náměstí v Moskvě proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Sovětský režim je za to tvrdě perzekvoval.

V Polsku se upálil Ryszard Siwiec na protest proti okupaci Československa.

Albánie vypověděla Varšavskou smlouvu.

Britská kapela Beatles vydala Bílé album.

Nedaleko americké vojenské základny v Thule (Grónsko) se zřítil americký bombardér B-52 se čtyřmi vodíkovými bombami. Termonukleární pumy byly zajištěny až v září.

Při masakru vietnamské vesnice My Lai bylo americkými vojáky povražděno několik set civilistů.

V Memphisu byl Jamesem Earlem Rayem zavražděn vůdce afroamerického hnutí za lidská práva Martin Luther King.

Při havárii americké jaderné ponorky USS Scorpion v Atlantském oceánu u Azor zahynulo všech 99 členů posádky.

V Los Angeles byl palestinským imigrantem Sirhanem Sirhanem zavražděn kandidát na úřad prezidenta USA Robert Francis Kennedy.

Americký atlet Jim Hines jako první člověk běžel stometrový sprint pod 10,00 sekundy (9,95 s).

Sovětská bezpilotní kosmická loď Zond 5 se po obletu Měsíce vrátila na Zemi.

Konaly se letní olympijské hry v Mexiku. Jejich neoficiální královnou se stala československá gymnastka Věra Čáslavská se čtyřmi zlatými a dvěma stříbrnými medailemi. V témže roce byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa.

Apollo 7 – první americký let do vesmíru v rámci programu Apollo s tříčlennou posádkou, první pilotovaný let s použitím rakety Saturn IB.

Apollo 8 – druhý pilotovaný let programu Apollo, 24. prosince poprvé uskutečnila lidská posádka oblet Měsíce.

V amerických prezidentských volbách zvítězil republikánský kandidát Richard Nixon.