Vědci předpokládají, že se takto více dozvědí i o životě v hlubinách chladného oceánu. Poznatky o konstrukci ponorky mohou být dokonce využity ve vzdálené budoucnosti při konstrukci robotů pro průzkum oceánů na vesmírných objektech.
Šest kilometrů pod mořem
Mise v západní části Antarktidy začne v půlce ledna a potrvá asi tři týdny.
Ponorka je schopna dosáhnout hloubky až šest a půl kilometru. Není samostatná, ovládá ji obsluha z mateřské lodi James Clark Ross, s níž ponorné plavidlo spojuje desetimetrový kabel.
Půjde o první nasazení ponorky Isis, která patří Oceánografickému ústavu v anglickém Southamptonu. Byla vyrobena ve Spojených státech a přišla na čtyři a půl miliónu liber (asi 185 miliónů korun). Britští vědci doufají, že se díky ní dostanou do čela světového výzkumu v hlubinách oceánů.
Plavidlo je 2,7 metru dlouhé, dva metry vysoké a 1,5 metru široké. Váží asi tři tuny. V jeho vybavení jsou světla, kamery pro pořizování vysoce kvalitních fotografií i videozáznamů a také sonar, který využívá zvukových vln a jejich odrazů pro navigaci i k zobrazování objektů. Stroj má dvě ramena, která budou z mořského dna sbírat vzorky nebo na ně umisťovat vědecké přístroje. Jsou zde také sbíječky pro proniknutí pod povrch hornin a k zařízení může být upevněna síť pro chytání mořských živočichů.
Usazená historie ledového kontinentu
Vědci chtějí při první plavbě robotické ponorky prozkoumat usazeniny na mořském dně, které jsou zřejmě pozůstatkem masivního ledovcového pokryvu z doby před 20 000 let.
Infobox
Mezinárodní polární rok
Zájem o výzkum oblastí kolem severního i jižního pólu se zvyšuje, protože v březnu oficiálně začíná Mezinárodní polární rok 2007-2008. Vědci z asi šedesáti zemí světa při něm chtějí získat údaje zejména pro posouzení vlivu klimatických změn.
Mezinárodní polární rok se uskutečňuje už počtvrté (předchozí byly v letech 1882-1883, 1932-1933 a 1957-1958). "Téměř 60 procent toho, co dnes víme o polárních regionech, pochází ještě z výzkumů v roce 1958," konstatoval pro tiskovou agenturu AFP Louis Fortier, vědecký ředitel výzkumné společnosti ArcticNet.
"V těchto usazeninách je zapsána historie vývoje životního prostředí Antarktidy," řekl vedoucí výzkumný pracovník projektu Julian Dowdeswell z Cambridgeské univerzity pro internetové zpravodajství BBC. "Díky ponorce se na ně budeme moci detailně podívat," dodal.
Další skupina vědců se při první výpravě soustředí na to, co ponorka zjistí o životě v hlubinách.
"Velice mě zajímá, jak ledovce působí na mořské dno a jaký vliv to má na mořské živočichy," uvedl Paul Tyler z výzkumného střediska v Southamptonu. "Bude zajímavé pozorovat, jak se tam živočichové mění, když budeme postupovat hlouběji a hlouběji. Zatím nikdo nezkoumal moře u Antarktidy v takových hloubkách."
Život bez světla
Při dalších výpravách ponorky k Antarktidě se škála výzkumů ještě rozšíří. "Bude to fantastická příležitost objevit podmořské průduchy poblíž Antarktidy," uvedl profesor Tyler v tiskové zprávě svého ústavu. "Jsou to místa, kde živočichové využívají k životu chemické látky uvolněné z hlubin Země namísto slunečního světla."
Pro zoology jsou tato místa nesmírně zajímavá, protože se zde dá zjišťovat, jak může existovat život i na velmi nehostinných místech. Zatím není vůbec popsána všechna fauna, která zde žije. Vědci se rovněž chtějí inspirovat i pro sestavování "plánů" pro hledání případných živočišných forem ve vesmíru.
Pokud totiž může existovat život na dně oceánů, kam nedosáhne sluneční svit, mohl by se přece najít také v oceánech na jiných planetách.
Co skrývá oceán na Europě?
Podle předpokladů například na druhém měsíci Jupiteru, nazvaném Europa, by se mohl pod vrstvou ledu skrývat obrovský oceán. Pokud by jej vědci chtěli prozkoumat, budou k tomu potřebovat i robotické ponorky, podobné stroji Isis.
To je ovšem zatím hudba daleké budoucnosti. Po skončení nynější polární expedice nezamíří ponorka Isis k Europě ve vesmíru, ale vrátí se zpět do pozemské Evropy. Tentokrát bude zkoumat mořské hlubiny u portugalského pobřeží.
