Analýza - Jak to, že virus ptačí chřipky fakticky během tří týdnů pronikl hned do několika drůbežích farem? Čím to, že ani vybitím veškeré drůbeže v okolí se nepodařilo jeho postup zastavit?
To jsou otázky, nad nimiž si teď lámou vědci, zdravotníci i veterinární pracovníci.
Hlavní podezřelý: trus ve stohu
"Obávám se, že s jistotou nikdy neprokážeme, jak se virus mezi farmami šířil," zamýšlí se mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.
"U prvního případu, v Tisové, se nám zdá nejpravděpodobnější, že virus se do chovu dostal z podestýlky. Pocházela ze stohu, který zřejmě nakazili volně žijící ptáci," popisuje Josef Duben.
Proti tomu se však dá namítnout, že teď zrovna nemigrují žádní vodní ptáci, což jsou jediní zjištění opeřenci v evropské přírodě, u nichž se v těle virus ptačí chřipky našel.
"Předpokládáme, že ptáci stoh kontaminovali už na jaře, a virus se tam od té doby udržel," navrhuje vysvětlení Josef Duben.
Zabiják na podrážkách
A pak se podle předpokladu veterinářů virus šířil po farmách, které jsou v poměrné blízkosti od sebe a mají i stejného hlavního majitele.
"Mohly mezi nimi jezdit stejné traktory, anebo třeba jimi jen prošel opravář, kterému se virus usadil na podrážkách."
Tento postup nelze vyloučit. Koneckonců, odolnost chřipkového viru v půlce června popsal na odborné konferenci Yves Thomas z univerzitní nemocnice v Ženevě. Spolu s kolegy nanesl chřipkové viry na švýcarské bankovky a nechal je v pokojové teplotě jejich osudu.
Některé viry byly životaschopné ještě po třech dnech. Taková výdrž vědce docela překvapila. Viry totiž nejsou schopny samostatného života. Pro přežití a rozmnožování potřebují vniknout do živé buňky některého nedobrovolného hostitele.
Bankovky si badatelé pro pokus vybrali proto, aby vyzkoumali, jestli se jimi může šířit chřipková infekce mezi lidmi. Může.
Pochybnosti zůstávají
"No, nejsem si jist, jestli mezi všemi farmami existoval tak častý kontakt, aby se dal takovýto přenos infekce považovat dostatečně pravděpodobný," váhá proděkan brněnské Fakulty veterinárního lékařství profesor Zdeněk Pospíšil. "Možná tam někde je v přírodě ohnisko nákazy, které jsme ještě nenašli."
Také jeho kolega z Ústavu infekčních chorob brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity, docent Petr Lány, je v hodnocení opatrný. V uplynulých dnech navštívil nakažené farmy na Orlickoústecku.
"Drůbež je tam zavřená vevnitř, větrání zajišťují ventilátory. Tam se nějaký infikovaný pták zvenčí jen tak nedostane. Pravděpodobnější bude spíše přenos prostřednictvím lidí, ale jednoznačně bych si to tvrdit netroufal," říká.
Vybíjením k většímu bezpečí
Co je však ještě podstatnější: Světoví vědci se ptají, jestli se virus ptačí chřipky nezačal měnit tak, že by se snáze přenesl na člověka. V minulých letech zabila "jen" dvě stovky lidí, což je na chřipku velmi málo.
| Proč je choroba vůči lidem dosud umírněná, čtěte: Virus ptačí chřipky člověka příliš neohrožuje. Zatím |
Mutaci chřipkového viru do podoby nebezpečnější pro člověka, pokud by k ní mělo dojít, však vědci zabránit nemohou.
"Můžeme jen snížit riziko. Třeba vybíjením drůbeže v ohrožených oblastech, i když je to smutná věc," vysvětluje docent Lány.
Existuje očkování pro drůbež, které by ji mělo proti nákaze chránit. "Jenomže se může stát, že virus ve vakcinované drůbeži přežije. Nakažení ptáci nejeví vnější příznaky onemocnění, ale virus se v nich množí a vylučuje se ve výkalech nebo vajíčkách," popisuje Petr Lány.
Když se však drůbež zabije a její těla zničí, je větší šance, že se šíření a mutování chřipkového viru zastaví. A to se v Česku nyní děje.
Evropská hygiena je ochranou
"Osobně nepředpokládám, že by virus ptačí chřipky zmutoval někde v Evropě tak, že by vyvolal epidemii mezi lidmi," zamýšlí se profesor Pospíšil. "Hygiena je tady mnohem lepší než v Asii, kde chřipkové epidemie obvykle vznikají. Tam žijí lidé v těsném kontaktu s drůbeží a domácími zvířaty, což vytváří lepší podmínky pro mutování viru."
Také nositel Nobelovy ceny za medicínu Ferid Murad z USA vidí problémy zejména v Asii.
"Více než možnosti současné medicíny by šíření chřipkových virů zamezila dobrá spolupráce vlád asijských zemí, zejména Číny," řekl zpravodaji Aktuálně.cz na konferenci v bavorském městě Lindau. "Pokud budou tamní úřady informace o nových virových infekcích i nadále oznamovat světu až se zpožděním, nestačíme nové viry včas podchytit. A pak už pro jejich zastavení mnoho možností nemáme."
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila v půli června nová pravidla, která zavazují členské země oznámit objevení nebezpečné infekce do 24 hodin. Jenže chudé země, v nichž vznik nových epidemií hrozí nejvíce, stejně nemají dostatečně výkonné zdravotnické systémy, aby epidemii včas zjistily...
|
Ekonomické souvislosti, čtěte: |
Celosvětový přístup?
Už v srpnu před dvěma lety zveřejnily nejšpičkovější vědecké časopisy na světě, Nature a Science, návrh dvou vědeckých týmů, jak zastavit případnou příští pandemii, neboli epidemii celosvětových rozměrů.
Spočíval v přísné karanténě oblastí, kde by chřipkový virus zmutoval do formy velmi nebezpečné pro člověka.
To neznamená, že by se tamní obyvatelé nechali krutému osudu. Naopak. Právě sem by zdravotní úřady jiných zemí okamžitě přesunuly své dostupné i nově vyráběné medikamenty i zdravotníky. "Vzali" by je vlastním lidem, kteří jsou přece zatím v bezpečí.
Oba vědecké týmy spočítaly, že nejvýše tři milióny dávek protivirových léků, soustředěně použité v ohnisku nákazy a jeho okolí, by měly v daném místě zastavit šíření infekce. A ještě by výrazně zredukovaly počet úmrtí přímo v nákazové oblasti.
Hašení lesa potřebuje shodu
Vědci to přirovnali k hašení lesního požáru. Při něm hasiči také soustředí dostupnou techniku tam, kde právě hoří, aby zabránili dalšímu šíření ohně. Nenechávají si ji v záloze až na okamžik, kdy plameny nabudou na síle a začnou ohrožovat okolní lesy.
Zatím na jejich námět vyspělé země nereagovaly. Rozpor mezi bohatými a chudými se spíše vyhrotil.
Loni přestala Indonésie předávat odborníkům z WHO vzorky chřipkových virů izolovaných na jejím území. Vysvětlila to tak, že vakcína, která by na jejich základě mohla vzniknout a zachránit lidské životy, by stejně sloužila jen bohatým zemím a obyvatelům Indonésie by ji nikdo neposkytl...
Od vybíjených českých kurníků jsme se tedy dostali hodně daleko. Ale ono to spolu všechno velice úzce souvisí.
