reklama
 
 

Kyanid mohl být důležitý pro vznik života na Zemi, tvrdí vědci o prudkém jedu

3. 7. 2019 18:32
Kyanidy jsou prudké jedy, které brání přenosu kyslíku z krve do tkání a smrt přichází během několika minut. Vědci z NASA a z Boise State University v americkém Idaho ale nyní přišli s pozoruhodným zjištěním, že právě kyanid mohl sehrát důležitou roli při vzniku života na Zemi, uvedl prestižní časopis Nature.

Velmi zjednodušeně řečeno, jednou z teorií vzniku života na Zemi je, že meteority bombardující mladou planetu mohly z vesmíru doručit nikoliv živé organismy, nýbrž komponenty důležité pro vznik života - například uhlovodíky či dusík. 

Nedávné výzkumy prokázaly v meteoritech i přítomnost kyanidu. Nejnovější bádání vědeckého týmu Karen Smithové z Boise State University pak ukázalo, že mimozemský kyanid dopravily na naši planetu organokovové sloučeniny, konkrétně šlo o sloučeniny železa, kyanidu a oxidu uhelnatého, rovněž pro člověka jedovatého.

Kyanid byl v této formě objeven v meteoritech bohatých na uhlík, které se na Zemi dostaly ještě před vznikem života a mohly pro jeho započetí sehrát důležitou roli. Studie vyšla na konci června v prestižním časopise Nature

Kyanidy nejsou jedovaté samy o sobě, ale tím, že se navážou v těle na železo a blokují tak buněčné dýchání. Jenže v momentě, kdy dopadaly v meteoritech na zemský povrch, tu žádný život neexistoval. Ten naopak pomáhaly tvořit. Přinášely totiž důležité komponenty - atomy uhlíku a dusíku, z nichž se skládají.

Tyto prvky jsou považovány za rozhodující pro vznik života, protože se podílejí na syntéze organických sloučenin, jako jsou aminokyseliny a dusíkaté báze, což jsou stavební kameny proteinů a nukleových kyselin. Ty figurují ve všech podobách živých organismů, vysvětluje web Phys.org specializující se na přírodní vědy.

Životodárná sloučenina kyanidu je pro vědce novinkou

"Když většina lidí přemýšlí o kyanidu, v první řadě se jim vybaví špionážní filmy - člověk polkne pilulku, jde mu pěna z úst a umírá. Jenže kyanid byl pravděpodobně zásadní látkou pro budování molekul nezbytných pro život," shrnuje nové poznatky vědkyně Karen Smithová.

Její tým se dobral těchto výsledků i díky tomu, že vyvinul nové analytické metody, kterými jde extrahovat a změřit pradávné stopy kyanidu v meteoritech.

Jak upozorňuje český vědec David Čapek z oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd ČR, kyanid ve formě kyanovodíku (HCN) je již delší dobu znám jako jedna ze složek komet. V roce 2012 byl detekován v meteoritu Murchinson. 

Známý je dle jeho slov také předpokládaný přísun kyanovodíku a dalších jednoduchých organických molekul prostřednictvím meteoritů. "Domníváme se, že z kyanovodíku a dalších sloučenin se v dávné historii Země nejprve vytvářely složitější organické molekuly, které nakonec vedly až ke vzniku života," shrnuje Čapek dosavadní poznatky.

Životodárná sloučenina kyanidu, oxidu uhelnatého a železa nalezená v meteoritech je však pro vědecký svět novinkou.

Video: Sonda má pět sekund na sběr vzorků z asteroidu. Pak snad zjistíme, jak vznikl život

Vědci z NASA jsou hotovi se stavbou vesmírné lodi, která má v roce 2018 doletět k asteroidu Bennu. Mise, která startuje příští měsíc. | Video: Reuters |  02:05

autor: hrz | 3. 7. 2019 18:32

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama