"Rok tak byl šestým až osmým nejteplejším za dané období, což není výjimečné," řekl
klimatolog Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu.

Teplejší byla například léta 2000, 1994 a 1992. Do celkového hodnocení roku se promítly extrémně teplý podzim, ale na druhou stranu i neobvykle dlouhá a poměrně
tuhá zima.

V celkové statistice tak chladné jaro vyrovnalo vysoké teploty konce roku.

Podle měření pražského Klementina byl loňský rok devátým nejteplejším od roku 1775, kdy začalo v centru Prahy pravidelné měření teplot, napsal dnes deník Právo.

Toto srovnání však podle Pretla nemá zásadní význam, protože vypovídá pouze o hlavním městě, nikoli o celé České republice. Navíc klimatické poměry metropole se za více než dvě staletí změnily, jak město rostlo.

Teplota stoupá 

Podle Světové meteorologické organizace by se loňský rok mohl stát šestým nejteplejším rokem od doby, kdy se vedou podrobné záznamy o počasí.

Ve zprávě z poloviny prosince poukázala organizace na nepřetržité stoupání teploty na planetě v posledních třiceti letech; každé desetiletí nyní globální teplota vzrůstá o 0,18 stupně Celsia.

Důsledkem jsou neobvykle teplé podzimy a zimy a extrémní horka v letních měsících. Evropa kupříkladu zažila podle Světové meteorologické organizace v letošním roce historicky vůbec nejteplejší červenec; průměrná teplota se v tomto měsíci pohybovala 2,7 stupně nad normálem.

Mezi historicky nejteplejší se možná zařadí letošní zima v Česku. Pokud se nezmění, bude zřejmě nejteplejší v historii a rozhodně za posledních 30 let, soudí Pretel.

Na začátku loňského roku ovlivňovala počasí v Česku tlaková výše nad východem Evropy. Jak se pohybovala tam a zpět, střídaly se pevninské mrazy s oteplením, které s sebou přinášelo další a další sníh.

"Letos tlakovou výši takového druhu není vidět vůbec, počasí tak ovlivňuje teplý vzduch od oceánu," popsal Pretel příčinu tak zásadně odlišných zim.