Chicago - (Od zpravodaje Aktuálně.cz v USA) - Dávné japonské umění skládat z jednoho kusu papíru neuvěřitelné předměty dnes umožňuje šikovně vyrobit airbag do automobilu. Anebo třeba vhodně seskládat stent - čili jakousi pružinku, kterou lékaři vsouvají třeba do krevní cévy po infarktu, kde se roztáhne a cévu uvnitř vyztuží.
Mluvilo se o tom na jedné z konferencí probíhajících na výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v Chicagu.
Sluneční panely pro vesmír
"Papír je naše matematická laboratoř," tvrdil na konferenci Thomas Hull, docent matematiky z vysoké školy ve městě Springfield v americkém státě Massachusetts. Napsal už několik knih o tom, jak využít origami při výuce studentů.
Teoretické problémy kolem skládanek jsou totiž podle něj skvělým tréninkem matematického myšlení a geometrické představivosti. Prostorová fantazie se při origami okamžitě zhmotňuje do viditelného výsledku.
"Umění origami se používá při přípravě kosmických výprav, protože umožňuje složit předměty, třeba sluneční panely, tak, aby byly malé, když je raketa vynáší na oběžnou dráhu, ale pak se daly dobře rozvinout do co největší velikosti," popsal další z diskutujících, Robert Lang.
V ústavu Lawrence Livermore se podílel i na designu velkého rozkládacího dalekohledu, který může být vypuštěn do vesmíru, a tam se teprve rozloží do plné velikosti.
Hmyzí algoritmus v automobilu
Lang, který na Kalifornské technice získal titul PhD z aplikované fyziky, v minulosti pracoval mimo jiné v laboratořích americké kosmické agentury NASA a také v ústavech pro vývoj laserů.
Dnes má vlastní firmu, kde vytváří nové a nové umělecké skládanky z papíru, ale také navrhuje jejich využití při technických řešeních.
V roce 1992 se stal prvním člověkem ze západního světa, který dostal pozvání přednášet na výročním setkání japonské asociace origami.
"Pro skládání bezpečnostního airbagu pro automobily je možné využít algoritmy z vytváření papírových figurek hmyzu," popisoval. "Pro stent, sloužící jako vnitřní protéza cévní stěny, se zase využívá algoritmus rozvírající se krabičky," vysvětloval.
Roboty jako Transformers
Osmadvacetiletý docent Massachusettské techniky (MIT) Erik Demaine ukazoval, jak se dají díky origami sestavit skutečné roboty, které je možné snadno překonfigurovat tak, aby mohly vykonávat různé činnosti. Jsou podobné hračkám Transformers.
To, že se mladý docent na světově proslulé technické univerzitě zabývá japonskými skládankami a teorií kolem nich, není v jeho životě možná až tak nečekané.
Erik Demaine překvapuje celým svým životem. Na MIT začal učit, když mu bylo dvacet let, a byl tu zřejmě nejmladším učitelem v celé historii této prestižní školy. Přitom jeho vlastní školní vzdělávání skončilo, když mu bylo sedm let a rodiče se rozvedli.
| Další články z konference v Chicagu: Plejáda dění v současné vědě |
Dvanáctiletý vysokoškolák
Erik putoval se svým otcem po USA a po Kanadě. Žili mezi hippies, otec vydělával například foukáním skla a zlatnickými pracemi. Svého syna vzdělával sám: každý den hodinu povinné výuky a pak ho nechával číst knížky o tom, co ho zrovna zajímalo.
Erik Demaine vzpomíná, že výjimkou byl měsíc, kdy chodil do běžné školy v Miami Beach. Říká, že tam šel kvůli jedné roztomilé dívence, která do té školy chodila. "Nebyla to špatná zkušenost, ale výuka tam byla hrozně pomalá," zhodnotil pak svou zkušenost s obvyklým způsobem vzdělávání.
Když mu bylo dvanáct, přišel Erik s otcem na Dalhousieho univerzitu v kanadském Halifaxu s tím, že by chtěl studovat počítače. Zvládl všechny zkoušky, a tak skutečně začal studovat. Bakalářský diplom dostal, když mu bylo čtrnáct.
Dnes se na MIT zabývá teorií počítačů a umělou inteligencí. A také papírovými skládankami.
Ovšem nezůstal u teorie. Několik originálních výtvorů origami, které vymyslel a sestavil se svým otcem, se stalo součástí sbírky věhlasného Muzea moderního umění (MoMA) v New Yorku.
