Praha - Déšť meteorů zvaných Leonidy a hořících v atmosféře vyvrcholil v noci z úterý 17. listopadu na středu. Nejvíce v něm letos hořel kosmický prach uvolněný v letech 1466 a 1533 z komety Tempel-Tuttle.
Podle astronomických výpočtů nastala nejvyšší aktivita krátce před 23. hodinou. Kolem této doby na nebi planuly podle upřesněných výpočtů asi dvě stovky meteorů během hodiny.
Bohužel, kvůli zataýené obloze a špatné viditelnosti se v Česku tento úkaz nedal příliš pozorovat. Nejlepší pohled měli vzhledem k natočení Země letos obyvatelé Indonésie.
Prach za kometou
Tomuto meteorickému roji, který se v tuto dobu objevuje na obloze každý rok, se říká Leonidy proto, že přilétává ze směru od souhvězdí Lva (latinsky Leo) na severní obloze. Původcem roje je však kometa Tempel-Tuttle.
Ta oblétá kolem Slunce jednou za 33 let. Když se přiblíží ke Slunci (naposledy to bylo v roce 1998), oddrobuje se jeho vlivem z jádra komety prach, který se pak za kometou táhne po dlouhé délce její dráhy. Naše planeta do tohoto pruhu rozptýleného prachu pravidelně jednou za rok vlétne. Částečky z komety při tom ve velkém hoří v zemské atmosféře.
Pruh však není jednolitý, připomíná spíše svazek vlasů, v němž každé vlákno pochází z průletu komety v jiném roce. Letos dráha Země překřižuje nejznatelněji "vlákna" prachu, které po sobě kometa zanechala při průletu v roce 1466 a v roce 1533. Částice z roku 1466 hořely v zemské atmosféře s maximem ve 22:43 hodin středoevropského času a částice z roku 1533 dosáhly maxima ve 22:50.
