Na Červený seznam přibyla další zvířata. A bude hůř

Vanda Králová, Red ZAH
10. 12. 2008 16:00
Za 35 let zmizela čtvrtina živočišných druhů

* Na konci roku 2008 byl na soupisku kriticky ohrožených druhů zařazen také nejrychlejší suchozemský tvor - gepard

Londýn - Rok co rok se na něm objevují desítky nových jmen. Výjimkou nebyl ani ten právě končící.

Řeč je o Červeném seznamu druhů, jimž hrozí vyhynutí, a který se letos - navzdory celosvětovým snahám ochránců přírody - rozšířil o další, dosud neuváděné živočichy.

Naposledy se do něj "zapisovalo" počátkem prosince, kdy OSN soupisku rozšířila o dalších 21 kriticky ohrožených tvorů.

Je mezi nimi i nejrychlejší suchozemské zvíře světa, gepard. Dále pak některé druhy delfínů a žraloků a také šest druhů vymírajících ptáků.

Jen během let 1970 až 2005 zmizela z povrchu zemského více než čtvrtina živočišných druhů.

Mezinárodní konference o biologické rozmanitosti v Bonnu představila světu sedm nejohroženějších ekosystémů.
Mezinárodní konference o biologické rozmanitosti v Bonnu představila světu sedm nejohroženějších ekosystémů. | Foto: Internationale Kogresszentrum, Bonn

Podle vědců z Londýnské zoologické společnosti přišla Země během posledních pětatřiceti let o 25 procent suchozemských zvířat, 28 procent mořských tvorů a 29 procent druhů sladkovodních živočichů.

"V průběhu našeho života mohou být ztraceny stovky druhů, a to v důsledku našich vlastních činů. Činů nás lidí," prohlásila Julia Marton-Lefévrová, která se na vydávání Červeného seznamu podílí.

Podle expertů člověk každý rok zapříčiní vyhynutí jednoho procenta živočišných druhů.

Nejhorší období v historii

Nic podobného se ještě v historii nestalo; jde o nejhorší bilanci vůbec.

Může za ní znečišťování životního prostředí, zemědělství, růst měst a nadměrný lov a rybaření.

Souvislosti: Lidé chrání přírodu na souši. Na moře ale zapomínají

Nejhůře jsou na tom zvířata v mořích, jejichž počet výrazně poklesl zejména v posledním desetiletí. Například mořského ptactva ubylo od počátku 90. let minulého století celých třicet procent.

Osudové osmičky

  • V rámci tzv. Miléniového hodnocení ekosystémů, do kterého se před časem zapojilo na 1300 odborníků z 95 zemí světa, ubývají živočišné a rostlinné druhy rychleji než kdykoli v historii existence člověka na Zemi.
  • Vymřením je dnes akutně ohrožena osmina druhů ptáků, téměř čtvrtina druhů savců a třetina druhů obojživelníků. Mezi rostlinami pak celá čtvrtina druhů jehličnanů.

Mezi nejvíce zasažené druhy patří rovněž antilopy, mečouni a žraloci kladivouni. A vůbec nejhůře jsou na tom obojživelníci - odborníci tvrdí, že zkáza hrozí celé třetině z nich.

Alarmující údaje zveřejnila Londýnská zoologická společnost v předvečer velké konference o biodiverzitě, která se v květnu konala v německém Bonnu.

Vlády se přitom už před šesti lety zavázaly, že do roku 2010 trend výrazně zbrzdí. Podle expertů z britské metropole se tak ale nestalo.

Čtěte také: Obojživelníků bude v roce 2050 v Evropě polovina

Zabiják oteplování

Světový fond na ochranu přírody (WWF) teď oznámil, že zvířata budou ve velkém vymírat i v příštích třiceti letech. Podle něj k tomu přispějí klimatické změny.

"Biodiverzita udržuje zdraví planety a má přímý dopad na každého z nás. Takže je alarmující, že i přes zvýšenou péči o životní prostředí je trend stále sestupný," řekl BBC Colin Butfield z britské pobočky WWF.

"Nikdo neunikne následkům poklesu biodiverzity, které povede k omezením při výrobě nových léčiv, k nižší odolnosti proti přírodním pohromám i k výraznějším dopadům globálního oteplování," uvedl jeho kolega James Leape.

Horší než ekonomická krize

"Finanční krize není v porovnání s environmentální krizí ničím," říká Jean-Christophe Vie z programu na ochranu druhů IUCN. "Dotkne se malého počtu lidí, zatímco krize biodiverzity ovlivní celý svět."

K nejrychlejšímu úbytku druhů v budoucnu dojde tam, kde rychle narůstá lidská populace a kde se zároveň rozvíjí konzumní společnost. Tedy v jižní a jihovýchodní Asii.

Lidoopi v ohrožení. Rok 2009 byl proto vyhlášen Rokem gorily.
Lidoopi v ohrožení. Rok 2009 byl proto vyhlášen Rokem gorily. | Foto: Reuters

"Buď se nám do roku 2010 podaří s ochranou biologické rozmanitosti výrazně pohnout kupředu, nebo světové veřejnosti dokážeme, že i když se 190 zemí - tedy skoro všechny státy světa - rozhodne podepsat jakousi dohodu, vlastně to vůbec nic neznamená," zaznělo na již zmiňované mezinárodní konferenci v Bonnu.

Za nejohroženější ekosystémy byly v Bonnu označeny zemědělské oblasti, ostrovy s výskytem endemitů, vysokohorské oblasti, oblasti pouští a polopouští, mořské ekosystémy, lesy a pralesy a sladkovodní ekosystémy na souši.

 

Právě se děje

Další zprávy