Melbourne - Malá robotická ponorka, jež plave krevními cévami člověka, pořizuje detailní snímky nemocných tkání, dopravuje léky na požadované místo nebo uskutečňuje malé chirurgické zákroky pomocí svých instrumentů. To je už po několik desetiletí představa, na niž mají vědci, kteří se zabývají miniaturními technologiemi, zcela odlišné názory.

Část z nich tvrdí, že to je jenom nesmysl vymyšlený autory sci-fi. Druhá část pak usilovně pracuje na tom, aby tento nápad uskutečnila.

K těm druhým patří profesor James Friend z Monashovy univerzity v australském Melbourne. Spolu s kolegy po dvou letech práce vytvořil motor, který by mohl takovéhoto robota v lidském těle pohánět.

Bičík jako u spermie

Největší z rozměrů motoru jsou dva a půl milimetru a nejmenší pouze čtvrtina milimetru. Energii mu dodává piezoelektrická součástka, která vibruje vlivem elektrického pole zvenčí a těmito pohyby vytváří elektřinu, jež v pidimotoru pohání otáčivou kouli.

Ta pak rozhýbává jakýsi bičík podobný tomu, jaký využívají spermie při své pouti.

Titěrná ponorka v krevním řečišti - podle představ jejích tvůrců. | Foto: Monash University

Podle propočtů zařízení dokáže řízeně plout krevními cévami po směru toku krve rychlostí až šesti centimetrů za sekundu. "V budoucnu by tyto motory mohly být dost výkonné i na to, aby pluly proti toku krve," vysvětluje Joseph Winters z Fyzikálního ústavu v Londýně, který informace o vývoji motoru zprostředkoval novinářům a s nímž se redakce Aktuálně.cz spojila prostřednictvím elektronické pošty.

"Když se podíváte do katalogu, najdete spoustu senzorů, světlo vydávajících diod LED a paměťových čipů, které dokazují nejnovější vývoj v technologiích a v miniaturizaci. Zato motory se prakticky nezměnily od posledních vylepšení v padesátých letech," dodává profesor Friend.

Jeho motor by to měl změnit.

Podle sci-fi filmu

V této fázi vědci přiznávají, že bude ještě trvat, než jejich robotická ponorka bude moci kontrolovaně plout v těle pokusného zvířete. A do reálné praxe v lidské medicíně se nemůže dostat dříve než za řadu let.

Ideální by pak mohla být třeba při operacích mozku v místech, kam se chirurgové mohou jen obtížně dostat.

Výzkumníci naznačují svou inspiraci: svůj motor nazvali Proteus, podle jména ponorky plující lidským tělem v americkém filmu Fantastická cesta z roku 1966.

Své výsledky publikovali v odborném časopise Journal of Micromechanics and Microengineering.