Brno - Po více než dvou a půl letech se astronomové připravují na úplné zatmění Slunce. Tento jev je astronomickou událostí, v Česku byl pozorovatelný naposledy v roce 1999 a další bude možno zhlédnout až v roce 2135. Za zatměním letošním se do světa vydají specialisté z Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.
Letošní úplné zatmění Slunce totiž nastane 1. srpna v úzkém pásu, který prochází kolem severního pólu, nad Grónskem, Ruskem, Mongolskem a Čínou. Právě v posledně jmenované zemi budou podmínky pro pozorování nejlepší, dostat se do Číny je však komplikované.
Poloviční šance
"Podle dlouhodobé meteorologické předpovědi viditelnosti jsme si proto vytipovali dvě jiná místa - jedno poblíž ruského Novosibirsku a druhé v Mongolsku, asi tři dny jízdy autem od Ulánbátaru," vysvětluje vedoucí expedice, profesor Miloslav Druckmüller. Do Mongolska se vypraví se studentem doktorského studia Karlem Martiškem. Do Ruska v rámci expedice úpické hvězdárny pojede studentka FSI a profesorova dcera Hana Druckmüllerová.
"Místa pro pozorování jsme zvolili na základě map, které na internetu publikuje Kanaďan Jay Anderson. Z nich je možné zjistit pravděpodobnost, zda bude na tom kterém místě na zemi v den zatmění zataženo. Pravděpodobnost, že bude zatmění v případě naší mise vidět, je zhruba padesát na padesát," říká Hana Druckmüllerová.
Animace i fyzikální objevy
Brněnský tým má s putováním za zatměním značné zkušenosti. Druckmüller je dokonce pozoroval v roce 2005 z paluby lodi Discovery v Tichém oceánu. Jev také fotografoval, a právě to je doménou brněnských odborníků, neboť přišli se systémem, jak zatmění vyfotit a numericky zpracovat. Z expedice v březnu 2006 v Libyjské poušti a v Turecku tým sestavil unikátní animaci chování sluneční korony, což mu vyneslo ohlasy ve světovém odborném tisku. Sám Druckmüller získal cenu Astrofotografie roku 2006.
"Při posledním pozorování jsme navíc objevili zajímavý paprsek, který se pohyboval rychlostí 65 kilometrů za sekundu, což je proti některým fyzikálním poznatkům, které o koroně máme," doplňuje Druckmüllerová. To by znamenalo, že bude nutné poněkud poopravit matematické modely slunečního magnetického pole. Tento paprsek totiž ukazuje, že nejen rovníkové, ale i polární oblasti mohou být aktivní.
Vlastní balík softwaru
Členové expedice přitom nejsou astrofyziky, ale matematiky, kteří pro fotografování a zobrazení korony vyvinuli vlastní software. "Jednu jeho část jsem vytvořila já už na střední škole, otec jej pak rozšířil na rozsáhlý soubor programů, který využíváme ke zpracování snímků, jejich geometrickému sesazení - snímky mohou být totiž různě posunuty - a k tomu, aby byly struktury v koroně co nejlépe vidět," popisuje Druckmüllerová.
"Další část softwaru vyvíjel inženýr Jindřich Nový. Ta se používá k řízení fotoaparátů. Bylo potřeba vyvinout program, který zvládne zkoordinovat a načasovat více fotopřístrojů. Program vyvinutý panem Novým, který je vývojářem Linuxu, je zvládne obsluhovat přes USB a správně načasovat," dodává.
Právě dokonalé načasování je velice důležité. "Samotné fotografování je značně stresující, neboť na zachycení zatmění máme jen dvě minuty. Během nich je nutné pořídit maximální množství snímků při různých expozicích," uzavírá Druckmüllerová.
Expedice odjíždí z Brna 22. července, vrátit se má 8. srpna.
Podívejte se také na:
Přečtěte si:
Sonda odhalila na Marsu zbytky obřího vodopádu
Inženýři z NASA melouchaří. Staví konkurenční raketu
Externí odkazy:
