Analýza - Eurosummit, který ve čtvrtek začal v Lisabonu, měl odsouhlasit konečnou verzi reformní smlouvy. Po dlouhých hodinách jednání bylo v noci dosaženo kompromisu.
Evropská unie se tak konečně dohodla na nové smlouvě, která má nahradit zkrachovalou euroústavu a přinést EU potřebné reformy jejích institucí.
K podpisu by mělo dojít v portugalské metropoli 13. prosince.
Dohody bylo dosaženo
Sporných bodů bylo na programu hned několik. Poláci hrozili, že pokud Brusel nekývne na jejich požadavek zakotvit přímo v textu princip snadnější blokovací menšiny, budou jednání o konečné smlouvě vetovat.
"Chceme jen to, co nám náleží. Jinak budeme muset jednání odložit," řekl krátce před odletem do Portugalska polský prezident Lech Kaczyński. Ten byl odhodlán hrát vabank a nespokojit se s žádným kompromisem.
Nakonec však ustoupil i on. Princip blokovací menšiny nebude součástí samotné smlouvy, ale právně závazného protokolu.
ČTĚTE VÍCE o britských výjimkách
Jinou cestou se vydala Velká Británie, kde premiér Gordon Brown slíbil rozsáhlé "red lines", tedy soubor škrtů a výjimek, kterými si Britové v unii vymůžou "zvláštní zacházení".
Jenže konzervativní opozice stále tvrdí, že smlouva není nic jiného než euroústava v novém balení, a volá po referendu, které kdysi sliboval i expremiér Tony Blair.
Pozice na summitu
- Velká Británie: chce možnost vyvázat se z některých společných norem (justice a policie)
- Itálie: nesouhlasí se ztrátou poslaneckých křesel
- Polsko: chce jasný blokovací mechanismus při rozhodování Rady EU
- Česko: společně s Nizozemskem prosazovalo možnost vracet směrnice a nařízení zpět do Bruselu
PŘEČTĚTE SI:
Rozhovor s britským stínovým ministrem zahraničí
Nový potížista na scéně: Itálie
Na poslední chvíli se pak objevil nový potížista, s nímž se nepočítalo: Itálie. Řím totiž nesouhlasí s reformou postů v europarlamentu, podle níž by poprvé v dějinách měl méně křesel než Francie nebo Velká Británie.
Nový výpočet poslaneckých křesel totiž vychází z celkového počtu obyvatel dané země, tedy včetně imigrantů, čímž favorizuje právě přistěhovalecké země.
"Nemůžeme přijmout řešení založené na principu počtu obyvatel, a nikoliv občanů," řekl premiér Romano Prodi, který má jako bývalý předseda Evropské komise s unijním vyjednáváním bohaté zkušenosti.
Česko, které na summitu zastupují premiér Topolánek, vicepremiér Vondra a ministr zahraničí Schwarzenberg, zvolilo spíše vyčkávací pozici.
Původní plán na mechanismus předávání kompetencí z Bruselu zpět národním státům (podle fotbalové hantýrky překřtěný na "červené karty"), totiž nemá velkou podporu a s největší pravděpodobností padne pod stůl.
PŘIPOMEŇTE SI jak měly v EU fungovat červené karty
Zcela stranou pak pravděpodobně zůstanou požadavky Rakušanů (ti chtějí zakotvit možnost kvót pro zahraniční studenty na svých univerzitách) a Bulharů (žádají euro psané v cyrilici v podobě evro).
Velké státy chtějí referendum
Ani poté, co na dohodu všichni kývli, ale není vyhráno. Volání po referendu o nové eurosmlouvě, která by měla platit již v roce 2009, totiž stále sílí.
Podle nejnovějšího průzkumu agentury Harris pro list Financial Times jsou pro lidové hlasování tři čtvrtiny Němců, Britů a Italů, 65 procent Španělů a o něco méně Francouzů.
Minimálně v případě Britů a Francouzů se přitom dá předpokládat, že by pracně vyjednaný dokument poslali k ledu. Opakoval by se tak scénář euroústavy, která zkrachovala na referendech v Nizozemsku a Francii.
