Letos U Sok-hwang dosáhl průlomového výsledku naklonováním kmenových buněk, které byly uzpůsobeny přímo konkrétním osobám. Jeho tým sloučil dědičný materiál z kožních buněk pacientů a vaječné buňky bez jádra od dárkyň. Tím vznikla embrya v raném stadiu, z nichž výzkumníci získali pro každého pacienta konkrétní linii kmenových buněk.
Národní hrdina odchází
Jihokorejský vědec U Sok-hwang, který je považován za průkopníka na poli výzkumu kmenových buněk a klonování, se nejdříve kvůli případu sporného darování vajíček vzdal veřejného působení. Odešel z vedení světové banky kmenových buněk a ze všech státních a soukromých organizací, v nichž působil.
Nyní připustil, že upravil konečné výsledky alespoň u devíti z jedenácti kolonií kmenových buněk, které se podařilo vyvinout z naklonovaných embryí. Přitom práce jihokorejského vědce byla považována za průlom, přinášející naději milionům nemocných.
Kmenové buňky, lék na vše
Vědci doufali, že pomocí kmenových buněk bude možné léčit nejrůznější poruchy, a to i ty způsobené vadami v genetickém kódu, pro něž zatím neexistuje žádný lék. Kmenové buňky se totiž mohou vyvinout v kteroukoliv lidskou buňku a opravit každou tkáň včetně nervové.
Blízký spolupracovník jihokorejského vědce připustil, že minimálně jeden z výsledků výzkumu, který z doktora Sok-hwanga udělal národního hrdinu a posunul Jižní Koreu na vrchol světového výzkumu v oblasti klonování, byl padělán.
Pokusy s klonováním i s kmenovými buňkami neustále vyvolávají ostrou diskusi. Kritizuje je především katolická církev.
