Jediný americký radar v Brdech, který nikomu nevadí

Josef Tuček
24. 10. 2007 13:45
Meteorologické zařízení hledá blížící se déšť
Meteorologický radar v Brdech.
Meteorologický radar v Brdech. | Foto: Josef Tuček

Brdy - Je to radar, jeho přístroje jsou americké, už osmý rok stojí v Brdech a nikomu nevadí. Jak je to možné?

Je totiž meteorologický a sleduje dešťové srážky v Čechách a okolí.

Přesto i on může poskytnout údaje do části diskuse o tom, jaký dopad může mít plánovaný americký vojenský radar v této části českého území.

Anténa nad Prahou

Místo, kde se radar vypíná do výšky 56 metrů nad terénem, se jmenuje Praha. Opravdu, tak se totiž nazývá i druhý nejvyšší vrcholek Brd.

Čtěte také speciál:
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Jsme ve vojenském výcvikovém prostoru, takže průjezd musela nejdříve schválit armáda. Lesní cesty pak vedou k věži, která v sobě skrývá jak televizní vysílač, tak i radar. Jeho více než čtyřmetrovou otočnou anténu úplně nahoře kryje před deštěm kopule ze skelného laminátu.

"Tohle je ideální umístění," pochvaluje si Petr Havránek, technik, který má údržbu radaru na starosti. Přístroj totiž musí být vystouplý nad okolním terénem, aby jej nestínily okolní objekty. Ale současně by neměl být příliš vysoko, protože pak by jeho vlnám unikly nízké mraky.

Kopec Praha s nadmořskou výškou 862 metrů je tedy přesně tím, co meteorologové potřebují.

Impulsy mapují oblohu

Radar tady pracuje od roku 2000. Přístroje pro něj dodala americká společnost Enterprise Electronics.

Jindřich Nechvátal u magnetronu.
Jindřich Nechvátal u magnetronu. | Foto: Josef Tuček

Nejdůležitější částí radaru je magnetron: elektronka, která vysílá elektromagnetické impulsy, v tomto případě o vlnové délce 5,3 centimetru. Přístroj je uvnitř věže a vejde se do bedny o velikosti šatní skříňky.

Přesně kalibrovaný vlnovod, čili trubka uvnitř potažená stříbrem, vede vytvořené impulsy k parabole antény, od níž se odrazí do okolního prostoru. Impuls trvá 0,8 mikrosekundy a brdský radar střídavě vysílá 584 a 1180 takovýchto impulsů za vteřinu.

Radarové signály se šíří v podstatě přímočaře, téměř rychlostí světla, a když jim nic nestojí v cestě, odlétnou do kosmického prostoru.

Pokud na něco narazí, zlomek vyslané energie se odrazí nazpět. Anténa v mezičase mezi vysíláním signálů zachycuje odrazy. A ty pak vyhodnotí přijímač a počítačový program.

Vymazaná letadla

Radarové signály se odrážejí od letadel či od vysokých budov, pokud by jim nějaké stály v cestě, což není případ brdského radaru. A odrážejí se také od zmrzlých částic v mracích, z nichž se tvoří dešťové kapky nebo sněhové vločky.

Petr Havránek u řídicího počítače meteorologického radaru.
Petr Havránek u řídicího počítače meteorologického radaru. | Foto: Josef Tuček

A na ty se právě meteorologické zařízení na kopci Praha soustřeďuje.

"Z odražených signálů se dá vypočítat vzdálenost zachyceného objektu a také určit směr, kterým se pohybuje," vysvětluje Jindřich Nechvátal, vedoucí technického oddělení Českého hydrometeorologického ústavu.

Počítačový software meteorologických radarů z obrazu automaticky vymazává zachycené terénní objekty (jsou stabilně na jednom místě) a také letadla (pohybují se mnohem rychleji než mraky).

Na výsledném snímku tedy zůstává jenom rozložení dešťových mraků.

Dva radary se doplňují

"Zpracováváme údaje nejvýše z dálky 255 kilometrů," konstatuje Jindřich Nechvátal. "Radarový paprsek letí rovně, ale Země pod ním je zakulacená. Ve vzdálenosti 255 kilometrů je tedy paprsek téměř čtyři kilometry nad zemským povrchem. Oblačnost, která je pro nás podstatná, se drží níž, takže vzdálenější objekty už nás nezajímají."

Proto Český hydrometeorologický ústav provozuje kromě radaru v Brdech ještě druhé takové zařízení na vrchu Skalky v Drahanské vrchovině.

"Oba radary se doplňují a pokrývají celé území republiky a jejího bezprostředního okolí," popisuje meteorolog Petr Frolík.

Déšť do mobilu

Údaje z obou radarů se automaticky přenášejí do hydrometeorologického ústavu v Praze-Libuši, kde se vyhodnocují. Výsledky dostávají zákazníci ústavu, jako jsou třeba letoví dispečeři, zemědělci, silničáři. Vidět je mohou i diváci televizních zpráv o počasí.

Složený snímek z dat meteorologických radarů v Brdech a na Drahanské vrchovině ukazuje rozložení srážkových mraků.
Složený snímek z dat meteorologických radarů v Brdech a na Drahanské vrchovině ukazuje rozložení srážkových mraků. | Foto: Český hydrometeorologický ústav

V podstatně omezenější podobě je můžete najít na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ZDE),  anebo si objednat zasílání snímků na obrazovku mobilního telefonu.

"Při troše zkušeností se dá i podle obrázku z mobilu poznat, jestli tam, kam jedete, prší nebo sněží, a někdy i jak dlouho to potrvá," říká radarový technik Petr Havránek, který si snímky do mobilu nechává posílat.

Vadí, nevadí

Meteorologický radar je určitě zařízením, o jehož přínosu bude stěží někdo pochybovat. Totéž se už ale nedá říct o jeho plánovaném vojenském kolegovi.

Ten by měl stát poblíž obce Míšov, asi šest kilometrů od kopce Praha. Má patřit americké armádě. A spory jej provázejí od prvotního vyhlášení plánu postavit jej v České republice. Otázku, jestli má česká vláda vpustit do země americké vojenské zařízení, určitě nezodpovědí meteorologové.

Na základě svých zkušeností se však mohou zasvěceně vyjádřit k otázce provozní bezpečnosti takovéhoto zařízení.

Ohřáté tkáně, ale jen nablízko

Radary, čili radiolokátory, do praxe zavedli vojáci za druhé světové války. Už tehdy si obsluha všimla, že záření radaru má i vedlejší účinky. Traduje se, že si vojáci před radiolokátor strkali pruty s napíchnutými buřty, které se tam ohřály jako nad ohýnkem. Tento poznatek zřejmě inspiroval vznik mikrovlnné trouby: v ní se potraviny ohřívají na úplně stejném principu.

Také Světová zdravotnická organizace uvádí, že jediným hlavním a prokázaným rizikem záření radaru je vibrování molekul v živých tkáních, čímž se tkáň ohřívá. Stát se to však může jen přímo před radarovou anténou.

Bál bych se víc mobilního telefonu

Pohled do magnetronu, odkud vycházejí elektromagnetické impulsy k parabole antény.
Pohled do magnetronu, odkud vycházejí elektromagnetické impulsy k parabole antény. | Foto: Český hydrometeorologický ústav

Co si tedy o plánovaném vojenském zařízení myslí technici z meteorologického radaru v Brdech?

Americký radar nechtějí přímo posuzovat. "To nám nepřísluší," říká Jindřich Nechvátal. I tak je však srovnání s jejich radarem výmluvné.

Meteorologický radar v Brdech vysílá impulsy o výkonu až 300 kW, ovšem vždy jen po dobu 0,8 mikrosekundy. Hodinová spotřeba celého radaru, tedy včetně energie na otáčení antény, pak činí asi dvě a půl kilowatthodiny, tedy jen asi dvakrát víc než spotřebuje průměrná myčka nádobí v domácnosti.

"Plánovaný americký radar má mít, podle dostupných údajů, výkon ještě menší," hodnotí Petr Havránek. "To už bych se bál víc mobilního telefonu, který také vyzařuje mikrovlny, ale přikládám si ho přímo k hlavě."

Při zvažování, jestli v Brdech vyroste další radar, budou samozřejmě hrát roli různé zájmy. Obavy ze zdravotních důsledků jeho provozu se však ukazují jako zbytečné.

 

 

Právě se děje

Další zprávy