San Diego (Od zpravodaje Aktuálně.cz v USA) - Nemohou mluvit. Ale dokážou zpívat - a díky tomu se učí i znovu nacházet slova k vyjádření toho, co chtějí a potřebují říct. Pacienti po mozkové mrtvici se díky zpěvu navracejí do aspoň trochu normálnějšího života.

Ale to není všechno. Když se dítě učí hrát na nějaký hudební nástroj anebo zpívá třeba v pěveckém sboru, bude pravděpodobně dosahovat lepších školních výsledků. I díky hudbě.

Také to vyplynulo z odborných konferencí, které doprovázely nedávné výroční zasedání největšího světového sdružení vědeckých organizací - Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS), které se uskutečnilo v kalifornském San Diegu.

S muzikou pro lepší známky

"Málokterou aktivitou ovlivníte tolik částí mozku jako právě hudbou," tvrdil Gottfried Schlaug z Harvardovy univerzity.

Profesorka Nina Krausová s modelem mozku. | Foto: Josef Tuček

Jeho kolegyně Nina Krausová, profesorka neurověd ze Severozápadní univerzity v Evanstonu v americkém státě Illinois, na tomto poznatku založila přesvědčení, že hudební výchova není jen výukovou hodinou, v níž si žáci odpočinou od jiných, těžších předmětů. Naopak při ní trénují mozek k tomu, aby probíranou látku v ostatních předmětech lépe zpracoval.

Trénované ucho víc slyší

První poznatek profesorky Krausové je vcelku jednoduchý a logický: "Děti, které provozují hudbu, se snáze orientují ve zvucích a najdou v nich ty podstatné. Neboli, i v různých šumech a hlucích ve třídě dokážou lépe rozeznat hlas učitele," konstatovala na výroční konferenci AAAS.

Ale výsledky jejích výzkumů jdou dál. Mozek trénovaný hudbou totiž podle ní lépe zpracovává informace. "Naše oči a uši nám každou vteřinu dodávají miliony bitů informací. Takové množství mozek nedokáže zpracovat," vysvětluje profesorka Krausová.

Mozek proto musí v získaných informacích hledat nějaký řád - a v tom jako trénink pomáhá hudba, protože hudebníci jsou zvyklí nalézat tóny a výšky v melodiích. "Lidé, kteří provozují hudbu, jsou i lepšími čtenáři, protože čtení je schopnost hledat řád v písmenech a slovech, podobně jako hledání smyslu v pořadí tónů," tvrdí profesorka Krausová.

Nyní dokončuje velkou studii ve školách v Chicagu, v níž by se mělo ukázat, jak široce platné její poznatky jsou. Rozhodně už teď vyzývá školy, aby nesnižovaly počet hodin hudební výchovy.

Nemůžete mluvit? Zpívejte

Již zmíněný profesor Schlaug zase hudbu používá při léčení lidí, kteří po mozkové mrtvici ztratili schopnost mluvit.

Lékaři, využívající jeho metodu, namísto toho, aby se snažili přimět pacienta mluvit, jej učí, aby požadovanou větu zazpíval. Gottfried Schlaug promítl na konferenci v San Diegu video zobrazující staršího pacienta s poškozenou levou částí mozku po mrtvici. Levá část mozku je používána zejména pro vytváření řeči.

Muž se pokoušel říci větu: "Mám žízeň." Nešlo mu to. Když mu však terapeutka stejná slova předzpívávala s jednoduchou intonací, nemocný postupně začal zpívat s ní. Nebylo to na žádnou pěveckou soutěž. Ale stačilo to k tomu, aby se dalo poznat, co potřebuje.

"Takto se snažíme naučit nemocné požádat o jídlo, pití, zeptat se, kde je toaleta," popsal Schlaug. "Jinak by to nedokázali."

Mozek se dokáže přestavět

To, že osoby, které jsou neschopné po mrtvici mluvit, stále dokážou zpívat, vypozorovali odborníci už před stoletím. Profesor Schlaug však začal zkoumat, proč tomu tak je, a jak toho nejlépe využít při léčení.

"Pohled do hlavy" zvenčí, pomocí techniky zvané zobrazování funkční magnetickou rezonancí, ukáže, které části mozku pracují při jakém úkolu. Například při mluvení. | Foto: Neuroimaging Laboratory

"Po mrtvici se narušená řeč může vrátit dvěma možnými způsoby," vysvětloval v San Diegu. "Jednou je využití okolních částí mozku v levé hemisféře kolem oblasti poškozené mrtvicí. Ty mozek nově reorganizuje tak, aby zpracovávaly řeč. Druhou možností je pak zapojit do této činnosti nové oblasti v pravé hemisféře."

"Zpěvná" metoda profesora Schlauga cílí na druhou možnost. "U námi léčených pacientů pozorujeme při zobrazování mozku změny v pravé hemisféře," říká.

75 sezení

Při tréninku řeči tedy terapeuti vedou pacienta k tomu, aby svá slova a věty zpíval a ještě při tom vyklepával rytmus levou rukou - levá ruka je totiž ovládána pravou polovinou mozku, která je takto stimulována.

Lékaři tímto postupem dokážou nemocného nejen naučit zpívat slova, která chce vyslovit, ale nakonec i vyslovovat alespoň ta nejdůležitější slova, která k životu potřebuje. Další slova se stejnou metodou naučí sám. A tato schopnost pacientům zůstává i po skončení léčby, která trvá kolem 75 sezení s terapeutem.