Praha - Bude pokračovat trestní stíhání poslanců ODS, kteří se výměnou za vysoké funkce ve státní správě vzdali poslaneckých mandátů, aby tak umožnili Nečasově vládě přežít? Klíčovou otázku, kterou nastolilo rozhodnutí Nejvyššího soudu o jejich vynětí z dosavadního trestního řízení kvůli poslanecké imunitě, bude muset rychle zodpovědět vrchní státní zástupce Ivo Ištvan.
Ten se nechal už v úterý večer slyšet, že trestní stíhání rozhodně zastaveno není.
Právníci však v ohlasech na verdikt Nejvyššího soudu odhadují, že situace vrchního žalobce je nyní složitá. Bude totiž muset vystavět novou právní konstrukci, kolem níž by vybudoval nový základ obžaloby Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksy.
"Bude to velmi komplikované, bude totiž potřeba, aby dokázali objevit nějaký trestný čin, který se udál poté, co se tito poslanci vzdali mandátu," vysvětlil v České televizi advokát Pavel Mareček.

Ištvan hledá činy mimo sněmovnu

Jestliže Nejvyšší soud označil jakékoli dohody učiněné ve sněmovně za projev chráněný poslaneckou imunitou, zůstává otázkou, zda samotné přijetí nabídnutých a dohodnutých funkcí, k němuž došlo už ve chvíli, kdy tři zmínění poslanci složili mandát, může být definováno jako trestný čin.
Ištvan v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes naznačil, že šancí na pokračování trestního stíhání může být to, že se mu podaří dokázat, že k dohodě o výměně poslaneckých mandátů za funkce mohlo dojít mimo půdu Poslanecké sněmovny. "Máme k tomu určitá zjištění, která nyní budeme analyzovat," uvedl doslova Ištvan.
Prostor mu poskytuje i zdůvodnění, které ke svému verdiktu vydal Nejvyšší soud. Jak vyplývá z pasáží, které zveřejnil server Lidovky.cz, soud se nezabýval okolnostmi, za nichž k dohodám o složení poslaneckých mandátů došlo. "Nejvyšší soud se nemůže v rámci svého rozhodnutí dále vyjadřovat k tomu, za jakých okolností se poslanec svého poslaneckého mandátu vzdal a co jej k tomu vedlo. Takové úvahy mohou již být případným předmětem dalšího šetření orgánů činných v trestním řízení," uvedli soudci.

Co všechno chrání imunita?

Ištvan sice odmítl, že by trestní stíhání verdiktem soudu končilo, nicméně požádal sněmovnu o stažení žádosti o vydání expremiéra Petra Nečase.
"K jeho trestnímu stíhání ani k trestnímu stíhání kohokoliv jiného nelze přikročit, dokud se zcela jednoznačně nevyřeší otázka rozsahu poslanecké imunity," uvedl jako vysvětlení v České televizi.
Miroslava Němcová (ODS) předala sdělení mandátovému a imunitnímu výboru. Ten jednání přerušil nejpozději do příští středy s odůvodněním, že na stažení žádosti čeká.
"Výbor vyčká do středy příštího týdne, zdali Vrchní státní zastupitelství v Olomouci vezme svůj návrh zpět. Pokud se tak stane, tak se již výbor touto záležitostí nemá žádný důvod zabývat," řekl po zasedání předseda výboru Bohuslav Sobotka (ČSSD).
To, jak Nejvyšší soud interpretoval rozsah poslanecké imunity ve věci tří stíhaných poslanců, ostře kritizoval ústavní právník Jan Kysela. V rozhovoru pro Právo to označil za absurdní a iracionální interpretaci ústavy.
"Za projevy učiněné ve sněmovně nebo jejích orgánech Nejvyšší soud vykládá opakovaně v zásadě jakákoli jednání, která souvisejí s politickou činností. To by jistě bylo možné takto konstruovat, jenom by to v ústavě muselo být. Přitom jednací řády obou komor evidentně mají na mysli, že projev je to tehdy, když stojíte u řečniště ve sněmovně nebo mluvíte ve výboru či komisi a někoho urazíte, tak za to nemůžete být stíhán. Ne že si něco špitáte ve sněmovní restauraci," vysvětlil svůj názor Kysela.