Lucemburk - Pokud se letadlo v některém státě Evropské unie zpozdí o více než tři hodiny, má cestující nárok na finanční náhradu 250 až 600 eur (6224 až 14 937 korun). V úterý o tom rozhodl Soudní dvůr EU.
Cestující, jejichž let se opozdil, jsou totiž vystaveni podobnému nepohodlí - především časové ztrátě - jako při zrušení letu, odůvodnili zástupci soudního dvora.
"Jde o důležité a dlouho očekávané rozhodnutí, které upřesňuje nejednotný výklad již existujícího nařízení," říká František Herynk, ředitel společnosti Click2Claim, která se kompenzacemi v letecké dopravě zabývá.
Jak se "bolestné" počítá
Výše náhrady závisí na tom, kam daná osoba cestuje. V případě, že se pasažér pohybuje pouze po Evropě, do 1500 kilometrů se jedná o 250 eur, při větší vzdálenosti o 400 eur. Jestliže cestuje z jiné země do EU, či naopak, tak do 1500 km to je 250 eur, do 3500 km 400 eur a při delších přeletech 600 eur.
"Vzdálenost se počítá od místa, kde došlo ke zpoždění, což se nemusí shodovat se skutečným začátkem cesty," stojí na oficiálních stránkách EU.
Zástupci Unie rovněž upozorňují, že pokud dopravce v případě zpoždění nabídne zákazníkovi alternativní let v obdobném čase jako ten původní, může být následná kompenzace pouze poloviční.
Peníze nemusí společnosti vyplácet jen tehdy, pokud prokážou, že za zpoždění mohou mimořádné okolnosti, kterým nebylo možné zabránit a které jsou mimo jejich kontrolu, i kdyby dopravce přijal veškerá přiměřená opatření. Příkladem je například nepříznivé počasí nebo stávka zaměstnanců jiné společnosti podílející se na přepravě, typicky zaměstnanců letiště.
Peníze lze získat i zpětně
Rozhodnutí Soudního dvora také upřesňuje dobu, během které má pasažér nárok na náhradu. Jedná se o dva roky ode dne zpožděného letu.
Úterní verdikt navíc platí i zpětně. "Pokud se tedy cestující s podobným problémem setkali a mají k dispozici doklady, které jejich nárok potvrzují, mohou se zpětně přihlásit," uvádí Lukáš Fládr ze sdružení Pomoc poškozeným.
Podle Františka Herynka z firmy Click2Claim se dále výrazně urychlí rozhodování o penězích, které mají letečtí dopravci cestujícím zaplatit.
Šlo to složitě
"Dosavadní praxe při získávání náhrad byla poměrně složitá," připomíná Herynk. Letecké společnosti podle něj často nárok odmítly uznat a odkazovaly se právě na nejednotný výklad nařízení Evropské unie. Pokud nároky byly předány soudu, nezřídka docházelo k nepřiměřeným průtahům v řízeních a nekonzistentnosti rozhodování soudů.
Nařízení o náhradách a pomoci cestujícím v letecké dopravě se týká všech letů z letišť v zemích EU, ze Švýcarska, Norska a z Islandu. Stejně tak letů z letišť v jakémkoliv dalším státě, pokud dopravce v některé z uvedených evropských zemí sídlí.
Prohlédněte si, jak létají milionáři:
