Praha – Lidé, kteří zůstali svému zaměstnavateli věrní mnoho let, by mohli mít právo na vyšší odstupné než dosud. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce výrazněji odlišit jeho výši podle takzvaného služebního věku.
Dosavadní česká úprava patří mezi nejvíce rovnostářské v Evropě, potvrdila letošní studie sítě advokátních kanceláří Deloitte Legal. V mnoha zemích EU má člověk s patnáctiletou praxí výrazně vyšší odstupné než ten, kdo firmu opouští po dvou letech.
V Česku hraje služební věk roli od roku 2012, diferenciaci prosadil ministr Jaromír Drábek (TOP 09). Člověk pracující ve firmě méně než rok má v zákonem stanovených případech nárok na odstupné nejméně ve výši jednoho měsíčního výdělku, při práci od jednoho do dvou roků ve výši dvou výdělků a teprve nad dva roky má nárok na – dříve jednotné – odstupné ve výši tří výdělků.
„Propouštění zaměstnanců s delší praxí je v Česku ve srovnání s evropským průměrem podstatně levnější. Naopak máme třetí nejvyšší náklady u propuštění lidí s krátkou praxí z organizačních důvodů,“ říká advokát Jan Procházka z Ambruz & Dark Deloitte Legal.
Odboráři chtějí až deset platů
Větší rozlišení odstupného podle odpracovaných let může přinést koncepční novela zákoníku práce, jejíž první obrysy připravuje ministerstvo ve spolupráci s odbory a podnikatelskými svazy. Na dosavadní maximum – tříměsíční odstupné při alespoň dvou letech ve firmě – totiž dosáhne většina zaměstnanců.
„Principiálně to podporuji. Budeme diskutovat jen míru diferenciace, která musí být dohodnuta se sociálními partnery,“ potvrzuje ministryně Michaela Marksová Tominová (ČSSD).
Odboráři jsou samozřejmě pro. „Chceme dosáhnout obvyklý evropský standard. Výše zákonného odstupného by se měla pohybovat od tří do desetinásobku průměrného výdělku pracovníka v závislosti na délce poměru u zaměstnavatele a na charakteru pojištění,“ upřesňuje Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů.
Nechme to na dohodách
Zástupci podnikatelů připouštějí, že dlouholetí zaměstnanci by měli dostávat vyšší odstupné, zvláště pokud by vzhledem k věku hůře hledali nové místo. Shodují se ale v tom, že místo zpřísňování zákona je lepší nechat to na dohodě. A pokud by se už zákoník měnil, měly by současně klesnout náklady na ukončení kratších pracovních poměrů.
Co se ještě může změnit (příklady)
Konkurence mezi odbory
Nastavení praktičtějších pravidel, pokud ve firmě působí více odborových organizací – aby mnohem menší organizace nemohla blokovat tu větší tak snadno jako dosud.
Výpočet dovolené
Jednodušší a spravedlivější výpočet dovolené (dopad zejména na zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou).
Zdravotní prohlídky
Zjednodušení pravidel: Například vstupní prohlídku by stačilo absolvovat až před skutečným začátkem práce, nikoliv před podpisem smlouvy jako dosud.
Převedení na jinou práci
Firma musí převést zaměstnance, který ze zdravotních důvodů nemůže konat svou činnost, na jinou práci – když to nepřijme, hrozí mu výpověď. Podle odborářů to hraničí s nedobrovolnou prací. Ministerstvo zvažuje, že podmínkou bude souhlas zaměstnance.
Hromadné propouštění
Reakce na rozhodnutí Evropského soudního dvora: Rozhodující podíl se nemá počítat z celkového počtu zaměstnanců firmy (v republice), ale z konkrétní provozovny (v regionu).
Mzdové výměry
Odboráři chtějí zrušit mzdové výměry, tedy možnost firem jednostranně stanovit mzdu a měnit ji prakticky ze dne na den.
Pracovní neschopnost
Nezávisle na chystané komplexní novele by se mělo vrátit proplácení prvních tří dnů nemoci (návrh senátorů ČSSD).
„Zákon nemůže postihnout rozmanitost konkrétních podmínek a možnosti firem. Pravidla je vhodné stanovit v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu, pokud ve firmě není odborová organizace. Samozřejmě je nutné dodržovat zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci a zákaz diskriminace,“ domnívá se Stanislav Sedláček z Hospodářské komory ČR.
Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy připomíná, že zákoník práce stanoví jen minimální výši odstupného, takže firmám nic nebrání poskytnout v konkrétních případech vyšší kompenzaci. „V řadě našich členských firem je doba zaměstnání skutečně zohledňována navýšením odstupného, zpravidla od deseti let trvání pracovního poměru,“ říká. Problémem je podle ní naopak poměrně vysoké odstupné u lidí, kteří firmu opouštějí do jednoho roku, zvláště v součtu s dvouměsíční výpovědní dobou. „Určitě by bylo na místě uvažovat o zkrácení výpovědní doby v případě kratších pracovních poměrů,“ dodává Hejduková.
Ve hře jsou i další změny
„Chceme projít celý zákoník práce a udělat jakýsi refresh. Připravujeme základní body novelizace, dostali jsme i návrhy odborů a podnikatelských svazů a budeme o nich jednat,“ říká Petr Hůrka, specialista na pracovní právo, který novelu na ministerstvu koordinuje. Novela podle něj nemá řešit konkrétní politické zadání ani přinést revoluční změny. „Hlavním cílem je vylepšit a zmodernizovat zákoník tak, aby se s ním zaměstnancům i zaměstnavatelům snadněji pracovalo,“ vysvětluje. Zatím neexistuje ani žádný termín, od kterého by změny mohly platit.
Podle informací online deníku Aktuálně.cz mají návrhy směřovat například i k jednoduššímu a spravedlivějšímu výpočtu dovolené, praktičtějším pravidlům pro konkurenci odborů nebo ke zjednodušení pravidel pro lékařské prohlídky. Novela má také reagovat na moderní trendy, například práci z domova.
