Praha - Vycházíme z principu, že zákazník má právo vědět, za co platí a snažíme se proto ceny transparentně a srozumitelně vyjádřit. Tak vysvětluje generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka, proč jeho banka stále účtuje poplatek za správu úvěrového účtu, který je podle německého soudu v rozporu s legislativou Evropské unie.
Banky přitom v poslední době čelí zvýšenému tlaku na jeho zrušení, když se i čeští klienti se zpožděním inspirovali rozhodnutím německého soudu, o němž jako první informoval v září 2011 právě online deník Aktuálně.cz.
Podle kritiků je účtování podobných vedlejších poplatků netransparentní a v porovnání s běžným účtem za něj banka nenabízí prakticky žádné konkrétní služby v zájmu klienta.
"Rozhodujícím bude pro nás jako vždy většinový hlas naší skutečné klientely," říká Pavel Kysilka v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz. Pokud případně dojde ke zrušení poplatku, projeví se ale ve vyšší úrokové sazbě.
Aktuálně.cz: Proč účtujete poplatek za vedení úvěrového účtu a co konkrétně za něj klient dostává?
Pavel Kysilka: Upřesním, že nejde o cenu za vedení, nýbrž za správu úvěrového účtu. V České spořitelně vycházíme z principu, že zákazník má právo vědět, za co platí a snažíme se proto ceny transparentně a srozumitelně vyjádřit. Proto u úvěrů rozdělujeme cenu úvěru na dvě části.
První z nich je úrok. Ten odráží cenu, kterou banky platí za vklady, které pak dál půjčují, v úroku jsou také zahrnuty náklady spojené s rizikem nesplácení úvěrů.
Druhou částí ceny je poplatek za správu - pokrývá naši nezbytnou práci a služby klientovi k poskytnutému úvěru. Tyto náklady jsou pevně dány podle typu úvěru bez ohledu na jeho výši. Dále banky stojí mnoho pracovní kapacity, času a nákladů posuzování bonity klienta, zpracování žádosti o úvěr, správa a všechny změny, které se na úvěrech v průběhu splácení dělají.
A.cz: Ale třeba posuzování bonity klient zaplatí už ve "vstupním" poplatku za poskytnutí úvěru. A správu vám přece klient platí už v úrokové sazbě?
Ne, pokud banky tyto ceny rozdělují. Můžete volit dvojí přístup. Můžete to zabalit do jedné ceny, tedy do úrokové sazby, ale pak máte tu nevýhodu, že tato cena se hýbe třeba s tím, jak centrální banka a trh vůbec bude měnit úrokovou sazbu. Klient pak nedokáže rozlišit, kolik z toho je vývoj tržní sazby a kolik z toho je náklad banky. Pokud si to klient takto přeje, pak je samozřejmě možné nabízet produkty, které budou mít jednu cenu v podobě úrokové sazby, klient si tu cenu ale nikdy nerozklíčuje.
Pak máte druhou možnost, která toto rozlišení umožní. V této variantě lidé vidí náklady banky na všechny činnosti kolem poskytnutí, zpracování a udržování úvěru a na cenu, která je cenou peněz. Pokud ale chtějí klienti toto rozlišovat a mít dvě ceny, pak je na druhou stranu fér spočítat a ukázat jim výši jejich celoroční celkové ceny, kterou zaplatí, což se třeba u spotřebitelských úvěrů povinně děje ve formě takzvané RPSN. Pro klienta se tedy nic z pohledu celoroční ceny nemění, je to jen rozdíl v přístupu. Pro nás přitom není problém nabídnout obě alternativy.
A.cz: A co jsou tedy ty konkrétní činnosti, které si klienti v poplatku za měsíční správu úvěrového účtu platí?
Zahrnuje například náklady spojené s poradenstvím a klientským servisem na pobočce po celou dobu splácení, poradenství prostřednictvím telefonních bankéřů a také náhled na úvěrový účet prostřednictvím našeho internetového bankovnictví. Dále má každá banka nemalé náklady s úvodním schvalováním a zpracováním úvěru.
A.cz: Za to je ale samostatný poplatek.
Může a nemusí. Další náklady stojí banky čerpání vlastních peněz. Následuje administrace. Každá banka má obrovské archivy, musí skladovat každou úvěrovou složku po zákonnou lhůtu, do níž se fyzicky chodí a zakládají se všechny změny. Změní se třeba fixace u hypotéky nebo se změní něco ve vašem životě, třeba adresa.
A.cz: Za změny smluv se ale přece taky platí samostatné poplatky.
Opět to tak může být, ale také nemusí.
Desítky kilometrů dokumentů
A.cz: Proč je měsíční poplatek za vedení úvěrového účtu vyšší než měsíční poplatek za vedení běžného účtu? Běžným teď myslím standardní osobní účet, který má většina vašich klientů - fyzických osob. Přitom ten běžný účet „umí" daleko více věcí.
Protože běžný účet je celý v podstatě automatizovaný, požadavky klientů jsou v naprosté většině stejné a opakující se, navíc většina transakcí nejde přes pracovníky banky. Naproti tomu jakýkoli pohyb, jakákoli změna u úvěrového účtu znamená spoustu práce, poradenství na pobočce a v řadě případů ruční zpracování změn ve fyzickém úložišti, protože požadavky klientů jsou různorodé a vyžadují individuální zpracování každého z nich.
| Čtěte také: Pracujeme na velké změně sazebníku, říká šéf spořitelny Na sKartách začneme vydělávat za 10 let, říká šéf banky Vyberte si bankovky na přání, vyzve už i největší banka |
To jsou desítky kilometrů dokumentů ve spisovnách jednotlivých bank, kde jsou uloženy úvěrové smlouvy. Chodí se do nich, hledá se, zakládají se změny. To bankám vytváří vysoké náklady, ať už si to dělají samy, nebo to pro ně dělá agentura.
A.cz: Ale přece když klient hypotéku splácí řádně, tak ty věci jsou také automatizované. A když dojde k nějaké zásadní změně smlouvy, tak na to banky předem myslí v sazebníku poplatků.
Fixní náklady nejsou spojené jen se změnou, jsou tam i trvalé náklady spojené s tím, že ten úvěr existuje.
A.cz: Takové u osobního účtu budou asi také...
To se nedá srovnávat. U hypotéky jsou násobně vyšší.
A.cz: Kolik žádostí o vrácení poplatku za vedení úvěrového účtu nyní evidujete? A v kolika případech jste poplatek vrátili či přestali účtovat?
Evidujeme několik stovek žádostí a zatím jsme poplatek nevraceli.
A.cz: Co s tímto poplatkem plánujete dále dělat? Je pravděpodobné, že ho přestanete účtovat? A jak jste reagovali na výzvu časopisu dTest, abyste tento typ poplatku zrušili?
Obě alternativy analyzujeme ze všech úhlů pohledu, rozhodujícím bude pro nás jako vždy většinový hlas naší skutečné klientely.
Psali jsme podrobněji
- Novoroční dárek? Plaťte dál, vzkazují největší banky
- První banka přestala účtovat sporné poplatky za půjčky
- Průlom: První banka vrátila poplatek za úvěrový účet
- Banky pod tlakem: Zrušte poplatek, nebo jdeme k soudu
- Jde to! Sporný poplatek vrací i stavební spořitelna
- Konec poplatků za půjčky. Soud je bankám zakázal
Vysoké marže? Vysoké rizikové náklady
A.cz: Vraťme se ještě k úrokové sazbě, o které jste říkal, že reaguje na vývoj na trhu. Nepřijde vám, že banky v Česku už mají na úrokové sazbě dostatečný polštář, že by do něho mohly všechny další poplatky zahrnout a tedy je neúčtovat? Teď narážím na to, že třeba profesor Michal Mejstřík říká, že české banky mají marže u spotřebitelských úvěrů nastaveny daleko výše, než je běžné u bank v západní Evropě?
To je jednoduché. Pokud banky budou chtít třeba u spotřebitelských úvěrů pokrýt všechny své náklady včetně těch rizikových, a nějaká banka opustí poplatek za správu úvěru, tak ho bude muset dát do úrokové sazby.
A.cz: A proč by musela, když už nyní vydělává víc, než vydělávají banky jinde?
To vám chci právě říci, že tomu tak nutně není. Sazby nastavené na spotřebitelských úvěrech odpovídají mimo jiné rizikovým nákladům jednotlivých bank. Čili jako banka zaplatíte nějakou úrokovou sazbu za vklady, zaplatíte za schválení, čerpání a administraci úvěru a platíte rizikové náklady.
Jinými slovy, když mi nesplatíte třicet procent úvěru, protože přijdete o zaměstnání, tak na tom banka nevydělá. Statisticky si každá banka sečte, kolik na svém portfoliu má těchto rizikových nákladů a ty následně započte do ceny úvěru. Takže když budete porovnávat třeba marže v Česku a Rakousku, tak nikdy nesmíte zapomínat na to, že u nás jsou rizikové náklady daleko vyšší.
A.cz: A jak je možné, že podle té zmíněné studie, z níž vycházel pan Mejstřík, platí, že marže u bankovních úvěrů se podstatně neliší od úvěrů „značkových" nebankovních poskytovatelů, které přitom mají rizikovější kmen zákazníků?
Zaprvé, když se podívám na spoustu nebankovních společností, tak nabízejí úrok na hranici lichvy. A zadruhé používají takové vymáhací metody, ke kterým banka nikdy nesáhne. Mají sice příležitost stahovat své rizikové náklady, ale formou, do které se žádná seriózní banka nepustí.
| Čtěte také: Pracujeme na velké změně sazebníku, říká šéf spořitelny Na sKartách začneme vydělávat za 10 let, říká šéf banky Vyberte si bankovky na přání, vyzve už i největší banka |
