Na sKartách začneme vydělávat za 10 let, říká šéf banky

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
7. 1. 2013 8:06
Rozhovor s generálním ředitelem České spořitelny o účasti v kontroverzním projektu
Pavel Kysilka.
Pavel Kysilka. | Foto: ČS

Praha - Na začátku byla správná myšlenka elektronizace státní správy. Pak se odehrálo něco, co bylo kompletně pokaženo. Ale na konci je teď funkční platební systém, který banka jako vítěz veřejné soutěže zdarma vyvinula pro stát a také jej bezplatně provozuje.

Tak nyní hodnotí kontroverzní projekt sociálních karet generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka. Banka do něj investovala už 300 milionů korun a stále plánuje, že začne vydělávat na provizích od obchodníků za platby kartou.

"Přestože je třeba kvalita zákonů souvisejících se zaváděním sKaret mizerná, ani zpětně nelitujeme rozhodnutí do celého projektu vstoupit," říká Kysilka v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz.

Banka se nebrání tomu, aby si lidé mohli od jara vyzvednout sKartu nejen na úřadech práce, ale také v mnohem hustější síti poboček České spořitelny. Takový krok plánuje ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová.

Aktuálně.cz: Co vlastně sKarta podle vás přináší lidem navíc oproti předchozímu stavu? Jak zvyšuje „klientský komfort" příjemců dávek, což ministerstvo práce a sociálních věcí uvádělo - vedle úspor státu - jako jednu z hlavních výhod?

Pavel Kysilka: Před uvedením sKaret měli lidé možnost využívat donášku složenky Českou poštou nebo převod na bankovní účet a u některých dávek výběr hotovosti na úřadu. S sKartou zůstávají tyto možnosti, ale lidé navíc získávají moderní platební kartu, se kterou mohou nyní zdarma vybírat z bankomatů České spořitelny bez omezení, zdarma mohou měnit také PIN a mohou s ní platit přímo v obchodech. Mají teď celou škálu platebních možností, navíc řada z nich je výhodnějších než podmínky u běžných platebních karet, které banky v Česku nabízejí.

A.cz: Co konkrétně bylo pro Českou spořitelnu na tomto projektu tak atraktivní, že do něj vstoupila?

Protože příjemců sociálních dávek je 1,2 milionu, třetina z nich jsou naši klienti, určitá část i naši zaměstnanci, a je pro nás prestižně a vztahově důležité, abychom to byli my, kdo jim tuto službu poskytuje. Je to tedy na jedné straně určitá ochrana naší klientské báze, abychom k těmto lidem měli nadále přístup my, a ne konkurence. A také nás samozřejmě zajímal výnos, byť s návratností počítáme v horizontu delším než deset roků. Provize od obchodníků za platby kartou v jejich obchodech je tím zdrojem příjmů banky z provozování systému.

A.cz: Takže provize od obchodníků jsou primárně ta věc, na které plánujete díky sKartám vydělat?

To je jediná věc, na které můžeme a plánujeme vydělávat.

Motivace? Dávky dáme předem jako zálohu

A.cz: S jakým procentem lidí, kteří sKartu budou aktivně využívat, a tedy s ní běžně platit v obchodech, jste počítali ve svých plánech, tedy aby na celém projektu začala Česká spořitelna vydělávat?

To jsme si stanovili snadno. Podívali jsme se, jak karty používají naši běžní klienti. Víme tedy, kolikrát v průměru vybírají z bankomatu, kolikrát s kartou platí v obchodě. Z těchto čísel jsme odhadli, jak to může vypadat na skupině příjemců sociálních dávek, a z toho jsme si zhruba vypočetli roční provizi od obchodníků za platby uskutečněné sKartou. Poměřili jsme to s náklady a zjistili, že tam je tedy zhruba desetiletá návratnost.

A.cz: A když nyní vidíte, jak k sKartě přistupují první desítky tisíc lidí, tak ta vypočtená návratnost pořád platí?

Mělo by se nám to potvrdit.

A.cz: I přes to, že si zhruba 90 procent majitelů sKaret peníze nechává rovnou přeposílat na vlastní bankovní účet a kartou u obchodníků vůbec neplatí?

Ano, to je součástí našeho modelu.

A.cz: Takže jste počítali s tím, že platební funkce bude využívat jen zhruba ta zbývající desetina?

Ne, očekáváme a vidíme to, že počet aktivních uživatelů sKarty bude narůstat. Ze začátku ji nepoužíval nikdo, dnes už ji titíž lidé používají v několikanásobcích víc na platby v obchodech.

A.cz: A jak chcete dosáhnout toho, aby si další lidé z těch zmíněných 90 procent přestali jen přeposílat dávky na vlastní účet a začali sKartou přímo platit?

Jednoduše. sKarta je výhodnější platební prostředek než běžná platební karta.

A.cz: Jak konkrétně budete lidi motivovat k tomu, aby sKartou platili v obchodě?

Komunikací s klienty o tom, jaké jsou její výhody. Ty můžeme rozšiřovat, například do budoucna uvažujeme o tom, že pokud člověk bude čerpat vybrané dávky platbou v obchodě, pak bychom mu je dávali k dispozici dopředu, něco jako zálohu.

Karty můžeme vydávat i na pobočkách

A.cz: Platební funkce sKarty zůstává až na výjimky dobrovolná. Ministerstvo nyní zdůrazňuje, že sKarta bude povinná jen kvůli své identifikační funkci pro styk s úřady. V čem je ale podle vás sKarta lepší identifikátor než občanský průkaz, kterým se příjemci dávek na úřadě prokazovali dosud?

To je dobrý dotaz, jen se musíte ptát na ministerstvu práce a sociálních věcí.

A.cz: Proč si lidé musí pro nově vydané sKarty chodit osobně na úřady práce a neposílají se jim poštou, stejně jako lze zasílat PIN?

Opět dobrý dotaz, ovšem opět se zeptejte na ministerstvu. Stát koncipoval podle svých rozhodnutí nový modernější systém, vyhlásil soutěž na jeho provozování, Česká spořitelna ji vyhrála a na svém platebním systému dnes realizuje tento plán státu.

A.cz: Jestli tomu dobře rozumím, tak kdyby to bylo čistě na vašem rozhodnutí, tak by nebyl problém sKarty posílat lidem přímo?

Každá banka má svůj model karetních služeb pro své klienty, a kdyby to bylo na ní, tak by jej použila i pro sKarty.

A.cz: Česká spořitelna tedy dnes posílá běžné platební karty k osobním účtům jak?

Klienti si je přebírají na pobočkách a PIN posíláme poštou či SMS zprávou.

A.cz: A umožníte v budoucnu tímto způsobem přebírat také sKartu?

To se opět musíte ptát ministerstva. Nejsme oprávněni - a není to ani náš zájem - říkat, jakým způsobem chce stát distribuovat sKartu.

A.cz: Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová před Vánoci řekla online deníku Aktuálně.cz, že díky dohodě začne Česká spořitelna vydávat sKarty od května také na svých pobočkách, kterých je mnohem víc než úřadů práce. Je tedy pravda, že tuto možnost na jaře spustíte?

Pokud to stát umožní, tak pro Českou spořitelnu je to naprosto běžná služba. Nicméně je správné si říct, že sKarta není jen standardní platební kartou, ale plní rovněž identifikační funkci, je to veřejná listina, což výrazně omezuje možnosti ministerstva ohledně distribuce. Nelze ji srovnávat s běžnou platební kartou.

Kvalita zákonů je mizerná

A.cz: Jak chcete změnit obraz sKaret, které jsou veřejností vnímány hodně negativně?

Souhlasím s tím, že je obraz negativní, a sdílím řadu kritických názorů třeba na kvalitu zákona, která je mizerná a za niž nese odpovědnost stát. Na začátku přitom byla výborná myšlenka modernizace a elektronizace státní správy, pak se odehrálo něco, co se státu legislativně a komunikačně nepovedlo, ale na konci je funkční a pro lidi výhodný platební systém, za který stát nemusí vítězi tendru nic platit.

Vedle oprávněné kritiky procesu vzniku sKarty se ale stále můžeme setkat s řadou neustále omílaných nesmyslných a demagogických tvrzení, která nemají s realitou nic společného.

A.cz: Můžete jmenovat jednu konkrétní demagogickou kritiku?

Třeba ta, že se na tom Česká spořitelna obohacuje tím, že má k dispozici miliardy ze sociálních dávek, které distribuuje. Taková možnost je přitom nulová, protože ty peníze se u nás neohřívají. My je dostáváme jen těsně před tím, než je vyplatíme, a ta krátká doba nám stačí pouze k zprocesování. Tyto peníze u nás tedy neleží a nemůžeme je žádným způsobem zhodnocovat.

A.cz: Minimálně jeden den je ale mít budete. Můžete si je třeba uložit k České národní bance.

Ano, za takřka nulaprocentní úrok to můžeme udělat (úrokové sazby jsou nyní rekordně nízko - pozn. red.)

A.cz: Věříte tedy, že sKarta přežije?

Já nespekuluji, jen mohu zopakovat, že je zde pro občany plně funkční a moderní výplatní systém a výhodná platební karta, a toto dítě by bylo chybou vylít s vodou, která je zašpiněná nedobrou, ale napravitelnou legislativní prací státu a některými nepříjemnými personálně-politickými věcmi.

A.cz: Kolik Českou spořitelnu projekt sKaret zatím stál?

Zatím 300 milionů korun.

A.cz: Nelitujete nyní rozhodnutí účastnit se celého projektu?

Ne, protože elektronizace a modernizace státní správy je krokem správným směrem a my banky máme v této oblasti co nabízet.

V dalších dvou částech rozhovoru, které vyjdou v příštích dnech, bude Pavel Kysilka odpovídat třeba na otázku, zdali Česká spořitelna někdy nabídne účet bez poplatku, a také bude vysvětlovat, proč je podle něj správné, že si banky účtují poplatek za vedení úvěrového účtu.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Kosovo uznává méně než 100 ze 193 států OSN, uznání stáhla Ghana

Uznání Kosova už stáhlo 16 zemí, a nezávislost této bývalé jihosrbské provincie tak nyní podporuje méně než 100 ze 193 členských států OSN. O víkendu přišla do Bělehradu příslušná nóta z Ghany, informovala agentura Tanjug.

Srbsko tím zaznamenalo další úspěch ve svém diplomatickém úsilí přesvědčovat země, které uznaly nezávislost Kosova, aby od tohoto svého rozhodnutí ustoupily. Priština to ostře kritizuje a loni kvůli snaze Srbska o její diplomatické blokování zavedla stoprocentní cla na dovoz srbského zboží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy