Praha - Chystané omezení státní podpory stavebního spoření zřejmě skončí u Ústavního soudu. Česku hrozí také další arbitráže. Důvodem je údajná retroaktivita avizovaných změn - omezení se totiž má vztahovat nejen na nové, ale také na už existující smlouvy.
Podle asociace stavebních spořitelen i opoziční ČSSD by totiž avizované omezení podpory na už probíhající spoření bylo protiústavmí.
Ústavní soud by pak posuzoval, zda veřejný zájem na "zpětné" změně zákona je silnější než požadavek na ochranu právní jistoty občanů.
Z analýzy online deníku Aktuálně.cz a ankety mezi právníky vyplývá, že případní stěžovatelé však mají jen malou šanci na úspěch. Podle převažujícího názoru totiž nejde o takový typ retroaktivity, který by byl protiústavní.
Podpora jen na bydlení a nižší než dosud
O záměrech rodící se vládní koalice ODS, TOP 09 a VV jsme informovali už vzápětí po volbách. Připomeňme si je proto jen stručně:
Státní podporu má nově dostat jen ten, kdo stavební spoření skutečně použije na financování vlastního bydlení. Dosud ji dostává prakticky každý nezávisle na tom, jak naspořené peníze použije.
Velmi reálné je také snížení maximální výše podpory (z dosavadních 3000 na 2000 korun ročně) a zdanění úroků, tedy zrušení jejich osvobození.
Ve hře bylo také další zpřísnění podmínek pro její výplatu (prodloužení minimální doby spoření, zvýšení limitu vkladu nutného k získání maximální výše podpory), pro tuto variantu se však koaliční strany podle dostupných informací nerozhodly.
Zůstávala prakticky jediná otázka: Bude se omezení týkat jen nových smluv (uzavřených od začátku roku 2011), nebo se dotkne také těch už existujících?
Na snaze ušetřit může stát prodělat
Právně nejčistějším řešením je omezit podporu až pro smlouvy, které klienti uzavřou od začátku účinnosti novely zákona, tedy zřejmě od ledna 2011.
Jenže takové předem známé omezení by pravděpodobně přineslo stejný efekt jako v roce 2003 při zatím poslední redukci státní podpory. Lidé začali hromadně uzavírat nové smlouvy ještě za starších, brzy končících podmínek. Místo nižších příspěvků pak stát musel vyplácet celkově vyšší podporu než dosud.
Ministr financí Eduard Janota i jeho pravděpodobný nástupce Miroslav Kalousek proto nyní chtějí, aby se omezení dotklo také už existujících smluv. Tak, aby platilo i na probíhající spoření. Jestliže tedy lidé dosud dostávali podporu 3000 korun ročně (nebo 4500 podle smluv do roku 2003), nově by dostávali jen 2000 korun.
Máme pravdu, ale podklady raději nedáme
Ministerstvo financí prý má k dispozici právní analýzu, podle níž je omezení existujících smluv možné. Ukázat ji však nechce. "Jedná se o interní podklady, které nejsou určeny ke zveřejnění," řekl online deníku Aktuálně.cz mluvčí úřadu Ondřej Jakob.
Omezení by se nicméně nevztahovalo na už přiznanou státní podporu, tedy za předchozí roky. Příspěvky, které stát dosud vyplatil, už skutečně "sebrat" nemůže - pouze by je od příštího roku nevyplácel v takové výši, jaké podle současného zákona měl.
Podobně tajuplná je také Asociace českých stavebních spořitelen, která má údajně právní analýzy se zcela opačným výsledkem. Podle nich je omezení už existujících smluv nepřípustné, jde prý o protiústavní retroaktivitu. "Jde o výhradně interní dokumenty, a proto nebudou uvolněny pro další šíření," vysvětluje tajemník asociace Jiří Šedivý.
Co je zakázáno
Podle jedné ze základních právních zásad, platné už od dob starověkého Říma, nesmí nový právní předpis měnit poměry zpětně v neprospěch občanů. Může je zhoršit jen "od teď do budoucna".
Zákaz (přímé) retroaktivity platí zejména pro oblast trestního práva a obsahuje jej i česká Listina základních práv a svobod. Podle ní se "trestnost činu posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán" - jestliže tedy někdo spáchal čin, který v té době nebyl trestný, nelze jej pozdějším zákonem zpětně trestat.
Zpětná účinnost zákona je v zásadě nepřípustná také v ostatních oblastech práva. Výjimkou je změna ve prospěch občanů nebo jiných "subjektů práva".
Zjednodušený příklad: Jestliže se za rok 2009 platily daně ve výši 15 procent příjmů, nelze zákonem přijatým v roce 2010 zpětně stanovit, že se daně zvýší na 20 procent, a požadovat po lidech jejich doplacení. Pokud se však vláda rozhodne zpětně snížit daně z 15 na 10 procent a přeplatek vrátit, je taková retroaktivita možná, protože je ve prospěch poplatníků (pomineme-li nižší příjem státu jako celku patřícího "všem").
V oblasti stavebního spoření takto argumentují hlavně samy spořitelny: Podle nich nelze zhoršit podmínky vyplácení státního příspěvku pro už existující smlouvy, uzavřené podle dosavadního zákona. Zjednodušeně řečeno: Je to jako kdyby vás mobilní operátor nalákal na pětiletý výhodný tarif a pak hned změnil podmínky k horšímu.
Nepravá retroaktivita
Jenže v případě státní podpory zřejmě půjde jen o takzvanou nepravou retroaktivitu. Tak nazýváme případ, kdy se nový zákon sice vztahuje i na právní vztahy vzniklé v minulosti, ale je vůči nim účinný až od současnosti (od data účinnosti), nikoliv zpětně.
Přeneseno do stavebního spoření: Lidé, kteří dosud dostávali podporu 3000 korun, sice dostanou od příštího roku jen 2000 korun, nicméně na už přiznané podpoře (z dřívějších let) se nic nezkrátí.
"Kdyby tato nepravá retroaktivita nebyla možná, došlo by obecně k zakonzervování právních podmínek a stát by nemohl v řadě oblastí prakticky nic měnit," vysvětluje právník Martin Dvořák, spolupracující s několika spotřebitelskými poradnami. Podobně by třeba podnikatel mohl tvrdit, že když začal před dvěma lety podnikat, počítal s nižšími daněmi než nyní.
Ani nepravá retroaktivita však není automaticky přípustná ve všech případech. "Rozhodnutí by zřejmě bylo na Ústavním soudu. A ten v takových situacích posuzuje, zda převažuje veřejný zájem na změně právní úpravy, nebo zda je důležitější ochrana právní jistoty občanů, tedy zachování dosavadních podmínek," dodává Dvořák.
"Obecně se domnívám, že změna výše podpory u stávajících smluv je možná. Státní podpora je poskytována za příslušný kalendářní rok přímo na základě zákona a za podmínek stanovených zákonem. Z toho vyplývá, že změnou příslušného ustanovení zákona dojde i k změně výše státní podpory," říká Jiří Markvart, specialista na finanční právo z advokátní kanceláře Ambruz & Dark.
| Čtěte také: Pozor na dopisy z bank. Jsou doručené, i když nepřijdou Levnější hypotéky? Žádný trik, banky skutečně zlevnily Stát vyplatí na stavebním spoření o miliardu méně |
Také podle Jaroslava Tajbra a Zdeňka Tomíčka z advokátní kanceláře DLA Piper Prague LLP je takový postup možný. "Účel státní podpory je třeba spatřovat ve snaze státu motivovat obyvatelstvo ke spoření, které směřuje ke zlepšení kvality bydlení. Stanovení výše této podpory je primárně v kompetenci státu a nárok klientů stavebních spořitelen, ať již stávajících či potenciálních, na tuto podporu je proto omezený," domnívají se.
Právníci z DLA Piper Prague LLP však dodávají, že by stát při omezení podpory měl zvážit, zda dosavadním klientům spořitelem neumožnit odstoupení od smlouvy bez sankcí. Tedy aby nebyl nucen dále spořit za méně výhodných podmínek, než když do systému vstupoval.
Český zákon je příliš konkrétní
Ministr Eduard Janota připomíná, že omezení podpory na už existující spoření nedávno prošlo také v Německu a Maďarsku. "Podle německého práva to podle našeho názoru bylo přípustné," potvrzuje také Arthur Braun z advokátní kanceláře Braun Partners, specialisty právě na německý trh.
"Jenže tamní úprava státní podpory je formulována mnohem volněji a pružněji než v Česku," říká Dvořák. Zatímco v Německu stanoví výši státní podpory každoročně vláda formou nařízení, v Česku je výše státní podpory uvedena "natvrdo" přímo v zákoně.
V podobných případech, například u cestovních náhrad zaměstnancům, proto zákony obvykle odkazují na nařízení vlády, vydávaná pružněji podle podmínek na trhu. Naopak pokud klient uzavíral smlouvu o stavebním spoření s odkazem na tehdy platný zákon (s jasně stanoveným maximem 3000 korun), je možnost dodatečných změn komplikovanější.
"Na druhou stranu třeba výše daní a daňových úlev je také stanovena přímo v zákoně a může se pro další rok měnit," připomíná Dvořák. Jasné pravidlo tedy neexistuje.
Spořitelny jsou každopádně "pojištěny" - přímo ve smlouvách s klienty neslibují konkrétní výši podpory, odkazují jen na zákon.
Na rok 2010 už raději nesahat
Jasné je pouze jedno: Omezení výše podpory se nemůže dotknout už vyplacených příspěvků.
A právníci varují, že by se nemělo dotknout ani podpory za rok 2010 (vyplácené zpětně v roce 2011), náležející za už zaplacené spoření.
Jinými slovy: Kdo si před změnou zákona pošle peníze na účet stavebního spoření, měl by "na ně" dostat státní příspěvek podle dosud platných pravidel. "Jinak by stát nesplnil svou zákonnou povinnost, protože druhá strana - klient - na základě zákona tento příspěvek za své plnění očekávala," vysvětluje Dvořák.
Novela zákona by tak sice byla účinná zřejmě od ledna 2011, dotkla by se nicméně až státní podpory za rok 2011 (vyplácené v roce 2012).
Proti omezení podpory na už existující smlouvy jsou pochopitelně především stavební spořitelny a dále řada klientů, zejména pokud naspořené peníze nepoužívali na vlastní bytové potřeby.
Mezi odpůrce změny patří i ČSSD. "Zásadně odmítáme, aby vláda zasahovala do jistot občanů, které jim dávají smlouvy podepsané na základě platných zákonů. Je naprosto nepřijatelné, aby vláda zasahovala do smluvních vztahů mezi občany a pojišťovnami se zpětnou platností," říká úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Spořitelny i sociální demokraté varují: Pokud bude stát retroaktivně zasahovat do již uzavřených smluv mezi občany a spořitelnami, hrozí České republice vedle sporu u Ústavního soudu také arbitrážní žaloby. "V tom případě je zde značné riziko, že stát přijde v těchto arbitrážních řízeních o miliardy korun, což si státní pokladna v době pokračující hospodářské krize nemůže dovolit," říká Sobotka. Navíc nevylučuje, že by se na Ústavní soud obrátila přímo ČSSD.
