Barbora Pěničková
Aktualizováno 27. 9. 2020 18:43
Byli mladí, odvážní a v hlavě měli nápad, jak vydělat peníze. Nezdráhali se chopit příležitosti, když česká legislativa povolila předčasné zplnoletnění pro podnikatelské účely. Jiří Diblík, Jan Sláma i Petr Špaček dnes vedou úspěšné firmy. Jejich příběhy a důvody k náročnému kroku přináší článek z aktuálního vydání týdeníku Ekonom.
Petr Špaček: Mým osudem jsou včely
Vyrostl v rodině se včelařskou tradicí a pečovat o medonosný hmyz se učil už jako kluk. Postupně poznával, jakým způsobem se získává med, vosk či propolis, jak se suroviny zpracovávají a následně prodávají zákazníkům. Ve třinácti letech bylo Petru Špačkovi jasné, že tradiční řemeslo po dědečkovi včelaři jednoho dne zcela převezme. Dnes provozuje rodinné včelařství jako firmu o sto dvaceti včelích společenstvech a produkuje až šest tun medu za rok.
"Jak včelařství rostlo, neprodávali jsme med pouze ze dvora, ale účastnili se různých trhů a jarmarků. Bylo proto potřeba založit živnost a dát tomu oficiální podobu, aby bylo vše, jak se patří," popisuje Petr Špaček okamžik, kdy se v šestnácti letech rozhodl zažádat o zplnoletnění. Celý proces prý proběhl hladce. "Nevybavuji si ani žádnou kritiku či nepochopení ze strany vrstevníků. Nebo se ke mně jen nedonesla," usmívá se s nadsázkou mladík, který tou dobou brigádně působil také jako kuchař v olomoucké restauraci Entrée.
Zde v loňském roce skončil a kvůli rozvíjejícímu se včelařství se natrvalo vrátil do rodné Cidliny. "Obojí dohromady bych pořádně dělat nestíhal. Jen u včel jsem ovšem nezůstal, začal jsem studovat ekonomiku a management na Mendelově univerzitě v Brně, což lze časově skloubit mnohem lépe."