Praha – Na podporu v nezaměstnanosti nebudou mít od ledna 2015 nárok ani členové obchodních společností a družstev, pokud pro ně vykonávají práci za drobnou odměnu. Počítá s tím novela zákona o zaměstnanosti, jejíž návrh z dílny ministerstva práce a sociálních věcí dnes podpořila vláda. Nyní o ní rozhodnou poslanci.
Cílem je sjednotit pravidla pro nárok na podporu. Do konce roku 2010 si uchazeči o zaměstnání mohli k podpoře v nezaměstnanosti přivydělat až polovinu minimální mzdy, v té době tedy do 4000 korun měsíčně. Už od roku 2011 ale tehdejší ministr Jaromír Drábek (TOP 09) tento souběh takzvaného nekolidujícího zaměstnání a vyplácení podpory pro lidi zrušil.
Zákon nicméně dosud hovořil jen o lidech, kteří si přivydělávají na základě pracovního či služebního poměru nebo dohody o provedení práce či o pracovní činnosti. Pokud si člověk přivydělá teoreticky i jen korunu, nemůže ve stejném měsíci čerpat podporu. Na podporu nemají nárok ani osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), pokud podnikání neukončí či nepřeruší. Smůlu mají i lidé provozující na střeše vlastního domu drobnou fotovoltaickou elektrárnu.
Rozšíření od ledna
Nově se má zákaz přivýdělku týkat také uchazeče o zaměstnání, který je společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným, komanditistou komanditní společnosti, ředitelem obecně prospěšné společnosti nebo vedoucím organizační složky zahraniční právnické osoby. Zákaz se má od ledna rozšířit i na členy družstva, členy představenstva nebo správní rady nebo statutární ředitele akciové společnosti a členy dozorčí rady obchodní společnosti.
Zmíněné skupiny přijdou o nárok na podporu jen tehdy, pokud pro společnost či družstvo vykonávají placenou činnost.
Ministerstvo odhaduje, že členové obchodních společností a družstev tvoří asi procento uchazečů o zaměstnání. Kolik z nich dostává podporu, úřad práce nesleduje. Úsporu na podporách v nezaměstnanosti a případné vyšší výdaje na dávkách tak nelze podle autorů novely vyčíslit.
Zrušit zákaz? Drábek měl pravdu
Přestože část sociálních demokratů v roce 2010 Drábkem prosazené omezení kritizovala, po vstupu do vlády nyní ČSSD neplánuje, že obnoví možnost brát od státu podporu v nezaměstnanosti a zároveň si legálně mírně přivydělávat.
"Zkušenosti z praxe ukázaly, že souběh pobírání podpory s výdělkem z takzvaného nekolidujícího zaměstnání umožňoval nežádoucí účelové jednání některých zaměstnanců a zaměstnavatelů, které ve svých důsledcích vedlo k únikům na daních a sociálním a zdravotním pojištění," řekla už v květnu online deníku Aktuálně.cz ministryně Michaela Marksová Tominová.
"V době, kdy firma neměla pro zaměstnance práci ve sjednaném rozsahu, dohodli se na ukončení pracovního poměru. Zaměstnanec se stal uchazečem o zaměstnání a uzavřel s firmou na tutéž práci většinou dohodu o provedení práce s odměnou nepřesahující polovinu minimální mzdy. V některých případech byly uzavírány i nové pracovní smlouvy s odloženým nástupem do zaměstnání po vyčerpání podpory v nezaměstnanosti,“ vysvětluje ministryně.
Pro uvolnění pravidel přivýdělku je například vedení Českomoravské konfederace odborových svazů. Podle kritiků zákazu totiž uchazeči o zaměstnání přicházejí o pracovní návyky a zvětšuje se prostor pro práci načerno.
