Kupuje známky pro boháče. Prestižní jsou britské kolonie, české rarity svět nezaujmou

Alžběta Vejvodová, týdeník Ekonom
25. 6. 2023 14:59
Už jako malý kluk sbíral známky a to mu zůstalo na celý život. Jen místo známek z pošty začal později nakupovat cenné historické rarity s vysokou investiční hodnotou. Tak lze ve zkratce popsat příběhy mnoha českých podnikatelů, jako je například bývalý předseda Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák nebo podnikatel s povlečením a bytovým textilem Zdeněk Matějovský.
Znalec v oboru filatelie David Kopřiva.
Znalec v oboru filatelie David Kopřiva. | Foto: Lukáš Bíba

Známky mají v jejich očích krásu, příběhy a prestiž. Uchovávají hodnotu vložených peněz, a když se nakoupí dobře, mohou majiteli přinést i zhodnocení až o desítky procent ročně. Jak se zorientovat na trhu a v době ekonomické nejistoty a najít dobré investiční známky, radí znalec v oboru filatelie David Kopřiva, který nakupuje známky pro desítky nejbohatších Čechů.

Jak si podle vás nyní stojí trh se známkami? Můžeme čekat další růst cen?

Ceny dobrých známek zůstaly na navýšené úrovni. Kdo je teď chce, koupí je draze. Známková klientela je bohatá a ví, že v další krizi se budou chovat zase známky dobře, uchovají hodnotu. Takže do toho stále jdou s důvěrou. Ale zároveň inflace z části trhu odsála peníze. V důsledku toho se po zdražování o desítky procent z posledních let růst cen během prvního pololetí roku 2023 zastavil. Je to vidět zejména na britských a amerických aukcích. Teď očekáváme stále ještě jestřábí monetární americkou politiku centrálních bank v rámci boje proti inflaci a to má skrze rostoucí výnosy dluhopisů a vliv na kurz dolaru fatální dopad na alternativní investice - na zlato i na známky, výtvarné umění a podobně.

Mohly by tedy známky v blízké době výrazněji zlevnit?

Ceny dolů nepůjdou, to neočekávám. Ale už možná nepůjdou nahoru. Známky narazily na ochotu poptávky neustále od poslední hypoteční krize v 2009 akceptovat vyšší a vyšší ceny. Některé tituly jsou od hypoteční krize o 300 procent dražší, což je super, a teď se mi zdá, že už nastupuje únava z tohoto trendu.

Jinými slovy, kdo chce nyní kupovat známky, musí hodně dobře vybírat. Ceny neklesnou, ale které tituly konkrétně zaznamenají v dalších třech letech investiční výkon, to je velká otázka.

Je tedy něco, co byste doporučil pro růst?

To je těžká otázka. Všechny ty tradičně dobré tituly lze doporučit pro uchování hodnoty. To znamená prestižní známky britských kolonií, jako je Mauricius nebo britská Guyana, dále pak Austrálie nebo Indie. Ale u kterých titulů by mohly ceny růst? To je vzhledem k ekonomickému vývoji opravdu těžká otázka. Když přijde na koruně letos dalších 10 procent inflace, tak je možné, že už to známky letos nevykompenzují.

Obchodují se na eurových a dolarových trzích a tam inflace tak vysoká není. Jestliže do toho Česká národní banka ještě zvedne úroky, tak koruna může zase posílit a potom se při exitu z investice v případě, že před lety se nakupovala známka při slabší koruně, může stát, že silná koruna zisky z růstu cen vymaže.

Nebude to znamenat zamrznutí trhu, tedy že se nebude obchodovat?

Na trh se nyní nedostávají dobré známky, nebo abych byl přesný před krizí a na jejím počátku dobré známky z trhu zmizely. Panoval převis poptávky, protože všichni věděli, že se trh se známkami chová v krizích dobře, je vůči nim odolný. Také hledání bezpečného přístavu pro peníze v době inflace je záruka zvyšování cen. Nyní jsou ale ceny o stovky procent výš než před deseti lety. Tak se mi zdá, že trh bude teď chvíli stát.

Co ruské známky? Na trhu se říká, že jsou teď kvůli válce k mání za dobré ceny.

Mezi známkami z Ruska a Sovětského svazu jsou významné rarity, známky zvláštní a vzácné, které v minulosti měly skutečně globální poptávku, šly dobře v Číně, v Americe, v Německu. Za poslední rok a půl ovšem nezdražily takovým tempem jako ostatní filatelistické komodity. V Rusku se totiž trh prakticky zastavil.

Pohyb zboží a peněz do Ruska a z Ruska není možný, logistika je velmi obtížná. Je jasné, že to chvíli potrvá, a tak se někteří obchodníci na Západě, kteří mají sklady s dobrým ruským materiálem, začali ruských známek zbavovat. A to ovlivnilo ceny. V tuto chvíli je tedy možné čekat u ruských a sovětských známek ještě další pokles cen. V horizontu dvou let ale i já sám pro sebe začnu nakupovat ruské a sovětské známky v očekávání lepšího vývoje.

Co konkrétně může být z ruských známek zajímavé ke koupi?

Jsou to různé speciality z konce carského období a potom Sovětský svaz čistý, poštovně nepoužitý do roku 1960. To je docela spolehlivá jistota. Je tam velmi mnoho vzácných věcí a různých chybotisků a variant zoubkování a nezoubkované emise a různá mimořádná vydání, vzácné aršíky s minimálním nákladem a takzvaná zemstva (známky určené pro zasílání počty v rámci krajů - pozn. red.). Jednoduše je z čeho vybírat.

Do jaké míry je ta současná situace - západní trhy unavené z růstu cen a Rusko uprostřed výprodeje - unikátní? Dochází k takovému globální přibrždění známkového trhu častěji?

Stává se to z různých důvodů. Z důvodů přehřátí trhu se před několika lety zastavily prodeje čínských známek. Jejich ceny rostly 30 let, ale pak se trh Čínou přesytil. Během covidu už nezaznamenal zdaleka takový nárůst jako třeba evropské nebo americké známky. Na trhu totiž panuje snaha objevovat neustále nové věci, dávat nové informace ke starým známým položkám. Každá nová informace na trhu znamená přitažení poptávky a potenciál cenového růstu.

Ale když se svět 30 let zabýval Čínou, tak pak už to není tak nové. A pokusy badatelů objevit nový trend se obracejí jinam. V tomto případě například na Indii. Ta je v posledních letech asi nejziskovější částí filatelistického trhu - zejména její britské období do roku 1948.

Pomáhá tomu i bohatnutí Indie, rostoucí sebevědomí tamní střední třídy. To vždycky znamená vytvoření nové poptávky po známkách, příliv nových peněz směřujících do tohoto typu investic. Totéž v menším měřítku zhruba před deseti lety zaznamenaly Egypt a Turecko, kde si místní bohaté vrstvy všimly tamních historických tradic a začaly nakupovat turecké a egyptské známky ze Západu. Jejich cena se pak během velmi krátké doby zdvojnásobila.

Jak si na filatelistickém trhu stojí české a československé známky? Na začátku června se prodala zelená československá čtyřkorunová známka z roku 1919 za třetí nejvyšší cenu v historii. O čem to svědčí?

Filatelie je součást našeho kulturního dědictví ostatně jako veškeré sběratelství. Těší se velké prestiži. Přispívá k tomu národní sebeuvědomění - lidé chtějí participovat na národním příběhu. Přidávají se další a další sběratelé a tím se rozjíždí trend. Díky tomu známky z období první československé republiky zdražily od začátku koronavirové pandemie o sto procent, některé i více.

Avšak český trh je lokální. Když se něco stane, tak mu zahraniční poptávka nepomůže, protože v zahraničí Česko nikoho nezajímá. Československé známky jsou pro zahraniční filatelisty příliš mladé. Když filatelie už 60 let ve světě jela, tak my jsme teprve vydali první známky. Pro svět tedy nejsou zajímavé.

Je tedy vůbec vhodné zvlášť v době ekonomické nejistoty investovat do tuzemských známek?

Osobně bych v této chvíli moc do českých známek neinvestoval, protože pro ně platí totéž jako pro ty ostatní trhy, že poptávka teď bude chvíli stát.

Jak velký je vlastně český profesionální filatelistický trh a teď nemyslím drobné sběratele, kteří mají doma sbírku známek z dětství, ale opravdu velké významné hráče?

Ročně jde do známek 800 milionů korun českých peněz. Tento obrat trhu se příliš v čase nemění. Na jedné straně totiž ubývá menších sběratelů, na druhé naopak přibývá těch větších. Nejde ale jen o investory do československých známek či nákupy jakýchkoli známek na tuzemském trhu, do té celkové částky zahrnuji i složku českých nákupů v zahraničí.

Do známek investují většinou bohatší lidé, v Česku zejména podnikatelé. Do jaké míry právě to zvyšuje jistotu, že známky si uchovají svou hodnotu?

Ano, zvyšuje. Oni totiž ve špatné době známky nepustí na trh. Známky tvoří obvykle třeba pět procent ve velikém majetku. Mají krásu, příběh, prestiž, jejich majitelé mají zpravidla nějaké zážitky spojené s jejich získáním. Výsledkem je, že radost z vlastnictví známky bývá větší než radost z vlastnictví zlaté cihly. To znamená, když majitel - aktivní investor potřebuje z něčeho vytáhnout peníze - tak zpravidla prodá zlato, a ne známky. Ty pak zůstávají v portfoliích i desítky let a na trhu chybí.

Co je důležité pro orientaci na trhu? Vím, že někteří filatelisté si vedou poměrně sofistikované evidence a dělají si vlastní analýzy. Je to ale opravdu nutné?

Je dobré si mapovat cenovou tradici známek, které si chci koupit do portfolia. Podívat se do aukčních archivů, udělat si graf vývoje cen. Cestou technické analýzy se vydaly americké aukční firmy. Mají obrovské archivy, statisíce položek sto let zpátky a hned ke každé položce si můžete vyjet srovnání, za kolik se podobné exempláře prodaly kdy a kde. Je ale potřeba mít i vidění na současnou náladu na trhu. Je zapotřebí vědět, že když některá známka byla dlouhodobě levné a zároveň patří třeba do zmíněného indického prostoru, tak je dobré ji koupit, protože indická střední vrstva a Indové, kteří mají kapitál po celém světě, teď začali nakupovat staré indické známky.

Je dobré sledovat filatelistický tisk, recenze vydávané po aukcích, sbírat
zákulisní informace. Když někdo na trhu významný řekne, že třeba vietnamské známky budou jednou tak drahé jako čínské, tak to už je cenotvorný faktor, jako když ve velké ekonomice guvernér národní banky prohlásí, že budou intervencemi podporovat měnu. Takové zprávy jsou významné a spousta aktérů na trhu má tendenci se jimi řídit. Tak vznikají trendy a pohyby cen.

 

Právě se děje

Další zprávy