Praha - Ani hrozba pokut neodradila řadu podomních prodejců od toho, aby dům od domu nabízeli údajně cenově výhodné zboží nebo služby. Měst a obcí zakazujících tento typ prodeje přibývá, ale prodejci vymýšlejí stále nové triky, navíc je velmi obtížné je v praxi přistihnout přímo při činu.
Z ankety online deníku Aktuálně.cz mezi zástupci vybraných měst vyplývá, že zatím nejvyšší pokuta dosáhla 25 tisíc korun – dostal ji podomní prodejce energií. Na psychický nátlak a klamavé nebo podvodné praktiky si lidé čím dál častěji stěžují nejčastěji právě u obchodníků s energiemi.
Sankce se dotknou jen minimálního počtu „dealerů“ i proto, že za nimi mnohdy stojí velké firmy, které jim případnou pokutu nahradí. Pro společnosti jde o nízké částky, takže se jim pokračování v tomto způsobu získávání zákazníků stále vyplácí.
Podle údajů Sdružení ochrany spotřebitelů již podomní prodeje zakázala více než stovka měst a obcí - z krajských měst už všechna kromě Prahy.
Snahu měst a obcí zakázat podomní či pochůzkový prodej ve středu podpořil Ústavní soud. V případu nařízení radnice ve Františkových Lázních potvrdil, že mohou vydat zákaz tohoto prodeje na celém svém území.
Zůstanete bez elektřiny
„Při obchůzkách spotřebitele přesvědčují, že jejich dodavatel už zkrachoval a oni zůstanou bez elektřiny. Nebo že jdou kontrolovat, zda mají všechny slevy. Představují se pod jmény firem, které ale ve skutečnosti nezastupují,“ vyjmenovává nejčastější praktiky podomních prodejců energií Gerta Mazalová, předsedkyně Sdružení ochrany spotřebitelů.
Kromě nabídky levnějších energií, pojištění, telefonování nebo kabelové televize se města a obce – v menší míře – potýkají také s nabídkou dalších služeb, například s úklidem bytu. „Prodejci nabídnou třeba vyluxování byt. Spotřebitel je pustí do bytu v domnění, že dělají nějakou sociální službu. Prodejce pak předvede předražený vysavač, vyluxuje metr koberce a pak na místě prodá s tím, že už je použitý, a spotřebitel prý tedy musí smlouvu podepsat,“ dodává Mazalová.
Stížnosti se zatím až na výjimky vyhnuly doručovatelům České pošty, přestože se kvůli tomu, že museli nabízet různé vedlejší produkty, zařadili také mezi podomní prodejce. Lidé je totiž znají a soucítí s nimi.
Jak je chytit?
Jako jedno z prvních měst zakázalo podomní prodej vydáním takzvaného tržního řádu už před dvanácti lety Brno.
Vedoucí Živnostenského úřadu města Brna Dobromila Macháčková vzpomíná, že v té době šlo zejména o drobnější prodejce. V některých případech sloužil podomní prodej jako záminka pro vstup do obydlí za účelem páchání trestné činnosti.
Drobné jednotlivce v posledních letech nahradili často centrálně řízení obchodníci s energiemi. S jejich dopadením se po špatných zkušenostech snaží pomoci sami občané. „Díky medializaci se nám zvýšil počet stížností ze strany občanů. Dřív šlo o jednotky případů ročně, nyní se jejich počet zvýšil na desítky,“ říká Macháčková.
Ani po dvanáctiletém zákazu ale magistrát nebo živnostenský úřad nemají souhrnné údaje o tom, kolik podomních prodejců se za posledních dvanáct let podařilo dopadnout a potrestat. "Takovou statistiku nemáme, toto je plně v kompetenci městských částí," říká mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. Konkrétní čísla ale nemají k dispozici ani oslovené městské části – ty naopak novináře odkazují na magistrát.
Představitelé brněnských městských částí nicméně obecně říkají, že pokut udělili jen pár, nebo vůbec žádné. Dopadnout podomní prodejce je totiž podle nich velmi složité. To potvrzují i zástupci dalších měst.
„Týdně evidujeme zhruba dva až tři případy oznámení na městskou policii. Potíž je v tom, že prodejci vědí, že porušují obecně závaznou vyhlášku, a proto často před strážníky prchají. Ti pak velice obtížně zjišťují stopy,“ říká mluvčí magistrátu Hradce Králové Magdaléna Vlčková.
Zkusme trestat přímo firmy
„V roce 2013 jsme obdrželi sedm podnětů, řešeny byly čtyři. Od začátku letošního roku jsme pak od občanů získali deset podnětů, ve třech případech byla uložena pokuta,“ říká Jan Kostalík ze správního odboru magistrátu Českých Budějovic.
Podle něj se zatím všechny případy týkaly fyzických osob, kterým byly uděleny pokuty v celkové výši pěti tisíc korun.
Jihlavský živnostenský úřad zatím řešil šestnáct případů prodeje v rozporu s tržním řádem. „Pouze jedno rozhodnutí je zatím pravomocné – pokuta dosáhla 25 tisíc korun,“ upřesňuje mluvčí magistrátu Radek Tulis.
„Situace se i přes zákaz moc nezlepšuje,“ domnívá se tajemník městského úřadu v Havlíčkově Brodě Václav Stejskal. Město zatím uložilo jen dvě pokuty ve výši dva a pět tisíc korun. „Není totiž v tomto prostředí tak jednoduché podobné chování postihnout,“ vysvětluje.
Za porušení zákazu podomního prodeje hrozí fyzickým osobám pokuta ve výši až 30 tisíc korun. Řada měst a obcí však nyní chce pokutovat i firmy, které jednotlivé podomní prodejce posílají – mohlo by se jednat o správní delikt právnické osoby, kdy hrozí pokuta až 200 tisíc korun.
Zástupci úřadů připouštějí, že se řadě obchodníků, za nimiž stojí velké firmy, podomní prodeje i přes pokuty vyplatí. Tvrdí, že pokuty udělené jednotlivým podomním prodejcům berou na sebe a do terénu je posílají dál.
Podpora z Ústavního soudu
Podle mluvčí Svazu měst a obcí Štěpánky Filipové jsou nejmenší obce v horší situaci, protože prakticky nemohou podomní prodeje zakázat. „Zákaz podomního prodeje je podle živnostenského zákona vázaný na vymezení tržiště. Jenže malé obce zpravidla nemají kde tržiště vymezit,“ vysvětluje. Jedná se proto o změně legislativy.
Podle čerstvého rozhodnutí Ústavního soudu ale města a obce mohou zakázat podomní či pochůzkový prodej na celém svém území, aniž by současně ve stejném nařízení musely vymezit povolená místa (tržiště) a stanovit podmínky pro tuto podnikatelskou činnost podle § 18 odst. 1 živnostenského zákona.
„Nařízení města Františkovy Lázně nejenže neodporuje ústavnímu pořádku, ale mohlo by být pozitivní inspirací pro další obce,“ řekl soudce zpravodaj a předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Nebuďte důvěřiví
„Kontrola podomních prodejců je ve srovnání s jinými formami prodeje problematická. Nelze předem zjistit, u kterých dveří zazvoní,“ říká Jana Jelínková z České obchodní inspekce, kam spotřebitelé taktéž posílají stížnosti na podomní prodejce.
Podle inspekce je nutné, aby lidé neprojevili o zboží či služby žádný zájem, nejlépe tím, že obchodníkovi vůbec neotevřou. Pokud budou mít o nabídku zájem, mohou požádat o písemné materiály nebo si mohou dohodnout návštěvu prodejce na jiný den. „Stejně tak nemusí smlouvu podepsat okamžitě, mohou si vzít čas na rozmyšlenou,“ radí Jelínková.
Důležité je také vědět, že i když spotřebitel podepíše smlouvu mimo „prostory obvyklé k podnikání“, tedy typicky mimo provozovnu, má možnost do čtrnácti dnů od smlouvy odstoupit bez udání důvodů.
