O Kapitálovém životním pojištění se často hovoří, jako o vhodné kombinaci pojištění a spořícího produktu. Tento mýtus do značné míry vyplývá z neznalosti fungování finančních trhů. Podívejme se nyní na "spořící" stránku tohoto produktu.

Není pochyb o tom, že je důležité finančně krýt rizika nenadálých finančních výdajů, či výpadků příjmu. Jedno z rizik je riziko úmrtí jednoho z živitelů rodiny. Jsou různé možnosti, jak krytí tohoto rizika zajistit. Nejčastěji využívaným produktem pro krytí rizik je pojištění. V souvislosti s krytím rizika smrti hovoříme o životním pojištění. Většina nabízených a podporovaných produktů životního pojištění je kombinována s různými formami střádání prostředků. Na tomto typu pojištění nás však již nezajímá jen samotné pojištění, ale i výhodnost ukládání peněz (jinak můžeme "ukládat" peníze doma do matrace). Pojďme se tedy podívat, jak "dobré spoření" to životní pojištění vlastně je?

Co se děje s penězi?

Abychom mohli jednotlivé typy pojištění prozkoumat, musíme mít nejprve představu o tom, co se v pojišťovně s našimi penězi děje. Na účet pojišťovny v pravidelných intervalech zasíláme určitou částku, která se nazývá pojistné. Představme si (pro zjednodušení, skutečnost je složitější), že pojišťovna naše peníze rozdělí do tří částí:

První část pojistného je cena za krytí rizika. Z této části pojistného se vytváří rezerva na pojistná plnění, již pojišťovna využívá k plnění pojistných událostí, které nastanou. Výše částky určené na riziko se odvíjí od našeho věku, povolání a zdravotního stavu. Je závislá na faktorech ovlivňujících pravděpodobnost, že v našem případě nastane pojistná událost (během pojistné doby zemřeme).

Druhá část jsou poplatky a náklady pojištění. Sem spadají poplatky za vedení účtu, poplatek pojišťovacímu zprostředkovateli, náklady na správu pojištění atd.

Třetí část je určena ke spoření. Tato část putuje do rezervy pojistného životních pojištění (dále jen zkráceně rezerva), ze které jsou vypláceny peníze při dožití konce pojistné doby. Peníze v rezervě jsou tedy peníze, jenž formou pojištění "spoříme". Jakékoliv zhodnocování se týká jen a pouze těchto peněz (tzn. nikoliv z celého pojistného, ale jen jeho části)! Pojištění vytvářející a zhodnocující rezervu se nazývají rezervotvorná, což mimochodem napovídá, že existují též pojištění rezervu nevytvářející.

Proč je "kapitálovka" drahá?

Kapitálová životní pojistka (dále jen KŽP) je z pohledu spoření velmi nevhodnou záležitostí. Důvodů je několik.

První z nich spočívá v omezené možnosti pojišťovny, kam může investovat finanční prostředky (uložené v rezervě, a tedy určené ke spoření). U KŽP existuje garantovaná minimální sazba, kterou budou prostředky zhodnoceny. Pojišťovnou garantované zhodnocení se nazývá technická úroková míra neboli TÚM. Aby mohl být výnos garantován, má pojišťovna, co se investičních možností týče, značně svázané ruce zákonem. Může nakupovat především bezpečná, ale tím i méně výnosná aktiva (převážně dluhopisy). To sebou nese značnou nevýhodu nízkého potenciálního výnosu, vzhledem k dlouhodobému využití produktu (i v řádu desítek let). Portfolio z aktiv, které mohou pojišťovny používat pro zhodnocení prostředků, je vhodné ke krátkodobé (v řádech let) investici, ale rozhodně ne k dlouhodobějšímu ukládání peněz! Mnoho obhájců KŽP ukazuje na vysoké zhodnocení, kterého životní pojistky dříve dosahovaly. Málokdo z nich si ovšem uvědomuje, že v té době byla daleko vyšší inflace. Výnosy v porovnání například s dluhopisy nebo termínovanými vklady nebyly příliš rozdílné. Situace tučných zisků u KŽP se velmi pravděpodobně nebude opakovat!

Další zásadní nevýhodou KŽP je neprůhlednost tohoto produktu z hlediska klienta. Z pojištění často není jasné, jak vysoká část pojistného jde na náklady spojené s rizikem a se správou pojištění, a jaká část bude zhodnocována. Z výpočtů a srovnání (s alternativními možnostmi) navíc vyplývá, že poplatky a náklady jsou vysoké (zbývá méně prostředků na spoření). Kromě toho u pojistek se uplatňuje daň 15% ze zisku.

Za těchto podmínek by bylo výhodnější namísto ukládání peněz do KŽP nakoupit rizikovou pojistku (s klesající pojistnou částkou) a zbytek peněz posílat na pětileté termínované vklady. Současná státem limitovaná TÚM je 2,4% (pojišťovny nesmí nabízet vyšší). Některé dostupné pětileté termínované vklady nabízí zhodnocení více než 2% (i zde dochází k 15% zdanění úroků). Celkově by efekt této alternativy byl velmi podobný jako KŽP (nikoliv však pro pojišťovnu). Navíc oproti klasickému (existují i flexibilní KŽP, kde je možné s podmínkami pojištění manipulovat) pojištění jsou peníze na termínovaném vkladu snáze dostupné.

Moderní trend v pojišťovnictví

Pojišťovny, sledující moderní směry a trendy, se začaly více orientovat na Investiční životní pojištění (dále jen IŽP).

Důležitou výhodou je možnost zvolit si způsob umístnění prostředků. Peníze neputují do rezervy, ale klient si sám rozhodne, kam peníze vloží (v rámci pojišťovnou nabízených možností). Pojišťovny za tímto účelem provozují několik fondů, rozdělených podle nakoupených cenných papírů, a tím i míry rizika a potenciálního výnosu. To nám umožňuje investovat do výnosnějších aktiv (akciové fondy), adekvátních době trvání pojištění. To ovšem není povinnost a konzervativní investor má možnost investovat prostředky velmi podobně jako pojišťovna u KŽP (dluhopisové fondy). Jinými slovy můžeme si vybrat, jestli prostředky budeme zhodnocovat stejně málo (a bezpečně) jako KŽP nebo více.

Častou argumentací zastánců nevýhodných KŽP je, že IŽP nemá garantované zhodnocení. Tito zastánci KŽP mají často jeden shodný rys. O zásadách investování nevědí vůbec nic. Neuvědomují si, proč pojišťovna může garantovat TÚM, ani to, že finanční trhy nejsou z dlouhodobého hlediska nebezpečnou džunglí. Rezervotvorné typy pojištění jsou vhodné na delší dobu (více než pět let). Proto není problém rozdělit prostředky do fondů výnosně a zároveň bezpečně (podle dlouhodobých vývojů na trzích). Nehledě na to, že i u IŽP se začínají objevovat fondy s garancí. Ty pak garantují také TÚM, ale pojistka je průhlednější a více flexibilní než KŽP. Při výběru garantovaných produktů ovšem nelze očekávat žádné zajímavé zhodnocení peněz.

Z možnosti zvolit si způsob zhodnocení části pojistného určeného na spoření vyplývá vyšší průhlednost. Všechny poplatky zahrnuté v pojištění jsou předem známé a spočitatelné. Je snadno zjistitelné, jaká část pojistného jde na riziko, jaká na náklady a jaká část je investována prostřednictvím fondů. Z výpočtu plyne, že poplatky a náklady jsou nižší, než u neprůhledných KŽP. Přesto, že, co se poplatků týče, je na tom IŽP lépe, i zde je cena vysoká. Navíc i u tohoto typu pojištění je 15% srážková daň ze zisku.

Abychom byli objektivní, musíme upozornit též na výhodu, kterou pojištění v současnosti nabízí. Tou je možnost daňových odpočtů (až do výše 12 000 Kč ročně) a možnost daňově odečitatelných příspěvků zaměstnavatele (až 8 000 Kč ročně). Je však nutné zdůraznit, že tyto daňové úlevy platí v současnosti, ale nikdo nemůže zaručit, že budou platit i v budoucnu. Spoléhat na to, že zákony týkající se daní budou v tomto směru desítky let beze změn, je především spekulace!

Jakou máme alternativu?

Pokud jsou KŽP velmi drahé a IŽP drahé, co je tedy oproti nim levné (kromě výše zmíněného termínovaného vkladu)? K rezervotvornému životnímu pojištění existuje alternativa. Ta představuje použití rizikové životní pojistky (RP), která je specifická tím, že není rezervotvorná. Proto je méně náročná na pravidelné placení. Zbylé peníze investujeme, například prostřednictvím otevřených podílových fondů (OPF), na finančních trzích.

Ukažme si nyní, jak se výše zmíněné varianty chovají z hlediska spoření. Dokládat to budeme na ilustrativním srovnání pro muže ve věku 30-ti let. Pojištění je sjednáno do 60-ti let věku. Roční platba je 12 000, celkově tak bude vloženo 360 000 Kč (12 000*30). Muž je a celou dobu bude v 20% daňovém pásmu (pro zjednodušení nepředpokládejme změnu v zákonech). Srovnání je provedeno pro dva typy klientů. První typ, který chce krýt riziko smrti se pojistí na 500 000 Kč s klesající pojistnou částku po dobu 25-ti let. Druhý typ klienta chce pouze spořit (bez pojistné částky). V tabulce jsou uvedeny částky, které budou nastřádány nebo vyplaceny při splnění níže uvedených podmínek.

Uvedené výpočty jsou zaokrouhlené na celé 5000, a liší se u jednotlivých pojišťoven.

Jednotlivé scénáře jsou pouze ilustrativní a rozhodně nepředvídají budoucnost. Jejich cílem je ukázat potenciál jednotlivých produktů ve srovnání. Částky jsou patřičně zdaněny.

Ve výpočtu pro KŽP je použito flexibilní životní pojištění. To je transparentnější a většinou levnější než jeho "klasická" kapitálová sestřička.

Vysvětlení k pojmům použitým v tabulce:

Pojistná Částka:. Tam kde je uvedena je to částka, která bude vyplacena oprávněným osobám v případě smrti (U IŽP a OPF + RP jde spíše o přibližnou částku, skutečná částka bude závislá na aktuální hodnotě naspořených prostředků).

Garantovaná částka: Garantovaná částka při dožití 60-ti let. Existuje pouze U KŽP a počítá s TÚM 2%.

Částka při Scénáři I:

U tohoto scénáře se počítá s následujícím zhodnocením a poplatky:

U KŽP se předpokládají podíly na zisku KŽP 2% nad TÚM. Tzn. pojišťovna připíše klientovy celkem 4% ze zhodnocení, kterého dosáhne (Po odečtení správcovských poplatků, které se pohybují kolem 1 2%). V případě KŽP jsou připsaná 4% velmi optimistickou variantou.

U IŽP se počítá se zhodnocením 7% p.a. a u OPF se zhodnocením 7,5% p.a., které vychází z dlouhodobých trendů na trhu. (OPF mají většinou nižší správcovské poplatky než fondy IŽP, proto byly takto zvýhodněny). U OPF se počítá se vstupními poplatky na úrovni 5%.

Scénář I ukazuje jaký výnosový potenciál mají jednotlivé varianty. Vychází z chování trhu na dlouhodobém horizontu. Uvedená zhodnocení nejsou garantovaná a v jednotlivých letech i na celém horizontu se mohou značně odlišovat. Přesto nám tento scénář velmi dobře ilustruje jaká je situace a s jakými částkami můžeme počítat.

Částka při Scénáři II:

Počítá se s připsaným zhodnocením 4% p.a. u KŽP a IŽP. U OPF bylo použito zhodnocení 4,5% p.a. (opět díky nižším správcovským poplatkům) a vstupní poplatek 2%. Představuje variantu, kdy by peníze v IŽP a OPF byly rozděleny podobně konzervativně jako u KŽP. Cílem je ukázat, že i v případě stejného zhodnocení je KŽP stále velmi drahý produkt.

Částka s Daňovou úsporou:

Tuto částku obdržíme po využití daňových úlev při scénáři I a reinvestování vrácených daní. Tato varianta počítá s tím, že peníze, které budou na daních vráceny (pro 20% daň a 12000 ročně je to 2 400) budou investovány přes OPF (opět se zhodnocením 7,5% p.a. a 5% vstupní poplatek).

Jaký závěr můžeme z výpočtů vyvodit?

Srovnáme-li KŽP, IŽP a RP + OPF, nehledě na výší pojistné částky vychází nejlépe právě použití alternativních prostředků, poté IŽP. To vše s velkým náskokem i přes to, že použité parametry jsou ke KŽP velmi milosrdné! Pokud ovšem počítáme s daňovými odpočty a jejich reinvesticí, může již být výhodnější IŽP. To samozřejmě platí pouze v případě, že se v průběhu pojištění nezmění zákony daňové úlevy umožňující.

Závěr je, že rezervotvorné pojištění se vyplatí pouze v případě daňových odpočtů (a tedy uzavřených do 60-ti let) a maximálně na 1 000 Kč měsíčně (12 000 ročně). V takovém případě je rozumnější sáhnout po IŽP. Bez daňových odpočtů (a jejich reinvestice!) Kapitálové Životní Pojištění, nebo Investiční Životní Pojištění (a s nimi i různé dětské pojistky, svatební pojištění a jim podobné) nejsou vhodná a je lepší se poohlédnout po Otevřených Podílových Fondech v kombinaci s Rizikovým Pojištěním, nebo jiných alternativách zhodnocení.